Převrat v potravinové legislativě. Které nové povinnosti čekají na obchodníky?

17. 7. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek. Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek.
Zpřísnění kontrol restaurací, pokuty za klamání spotřebitele či označování původu potravin v obchodech. Čtěte, co lze očekávat od novely zákona o potravinách.

Novela zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích („potravinový zákon“), kterou v červnu schválil Senát, reaguje na potřebu sjednocení evropského potravinového práva všech členských států Evropské unie. Z důvodové zprávy zákonodárce vyplývá snaha o zvýšení informovanosti spotřebitelů a zabezpečení zdravotně nezávadných restauračních provozů. Cílem má být zabránění možnosti uvádět spotřebitele v omyl, stejně jako ochrana zdraví před závadnými potravinami a výrobky. Nové povinnosti ovšem přibudou obchodníkům a podnikatelům.

Čtěte více: Revoluce ve značení potravin. Pro obchodníky máme seznam co změnit

Kolik informací potřebuje spotřebitel?

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Také nebalené potraviny budou muset být značené.

Provozovatelé potravinářských podniků, kteří v posledním účetním období dosáhli tržeb přesahujících 5 miliard na území České republiky, mají dle novely, aktuálně čekající na podpis prezidenta republiky, povinnost na viditelném místě zveřejnit seznam pěti zemí, z nichž odebírají potraviny. Samozřejmostí je i procentní vyjádření realizovaného odběru. Spotřebitel si tak vytvoří okamžitý úsudek, odkud pochází většina potravin konkrétního podniku, či zda dává prodejce přednost tuzemským výrobkům a potravinám. 

Změny lze překvapivě očekávat v sektoru nebalených potravin (typicky pečivo, zákusky a jiné). V bezprostřední blízkosti budou provozovatelé nuceni umístit údaje o názvu a adrese místa podnikání výrobce, údaje o hlavních složkách potraviny, data minimální trvanlivosti, včetně dalších informací stanovených prováděcími předpisy. Nová sdělení se objeví i na tabákových výrobcích. Jde především o údaje týkající se nepříznivého ovlivnění zdraví lidí apod. Zákon stanovuje množství povinně uváděných informací, které paradoxně mohou vést ke znepřehlednění prodejního místa. Otázkou taktéž zůstává, nakolik se přidanými údaji spotřebitelé v praxi skutečně řídí, případně nakolik ovlivňují jejich rozhodnutí o koupi výrobku.

Čtěte také: Obchodníci kritizují navrhované značení potravin. Co je hlavní složka „vlašáku“?

Původní záměr novely pracoval s variantou vytvoření přelomového systému na kontrolu potravin, které jsou do České republiky dováženy z jiných států Evropské unie nebo ze třetích zemí. Zavedením informační povinnosti tohoto druhu by došlo nejen k odhalení případných rizikových dovozů, ale i zefektivnění dozoru v potravinářském sektoru. V minulosti se podobné rizikové dovozy objevily v souvislosti s potravinami dováženými z Polska a jiných zemí. S ohledem na finanční a administrativní zátěž bylo v současném návrhu upuštěno od komplexního informačního systému. Informační povinnost se nicméně bude vztahovat na kojeneckou výživu, doplňky stravy nebo dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely. 

Kontrola restauračních provozů

Jedním z problémů, na něž novela reaguje, je nedostatečná kontrola zvěřiny podávané ve stravovacích a restauračních provozech. Z dat zveřejněných Státní veterinární správou vyplývá, že pouze 30 % ulovené zvěře podléhá veterinárnímu vyšetření schopnému odhalit závadnost či nákazu prověřovaného kusu. S ohledem na řečené dochází ke svěření pravomocí nad prověřováním kvality zvěřiny Státní veterinární správě namísto krajských hygienických stanic. Předpokládá se přitom zvýšená kontrola jak stravovacích a ubytovacích zařízení, tak provozů školního stravování nebo zdravotních a sociálních služeb. Podle zákona o veterinární péči mohou inspektoři na místě znehodnotit živočišné produkty, které považují za závadné, a to na náklady kontrolované osoby. V extrémních případech kontrolní orgán přistoupí rovněž k omezení, pozastavení nebo zakázání výroby na přiměřenou dobu. 

Za účelem provedení kontroly bude mít nově do otevřených stravovacích zařízení možnost vstupovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Současně zůstávají zachovány pravomoci krajských hygienických stanic. Všechny orgány státního dozoru jsou přitom povinny se navzájem informovat o zjištěných skutečnostech a případných nesrovnalostech, včetně těch nacházejících se mimo jejich kompetenci.

Majitelům stravovacích provozů lze v případě pochybností o průběhu kontroly doporučit vyžádání části kontrolního odběrného vzorku pro vypracování doplňujícího odborného posudku. Kontrolní orgán nepřistupuje k vydání vzorku přímo, ale pouze na žádost, proto je vhodné jej včas informovat. O postupu musí být současně vyhotoven kompletní písemný záznam.

Čtěte také na Vitalia.cz: Co mění zákon o potravinách? Nečekejte zázraky

Přísnější sankce

V návaznosti na sérii změn potravinářské legislativy se upravují také sankční postihy za správní delikty. Vzhledem k přímému vztahu k ochraně veřejného zdraví přistoupil zákonodárce ke zpřísnění řady sankcí způsobem, který odradí provozovatele od nelegálních aktivit. Při ukládání výše pokuty musí orgán kontroly vždy přihlížet k okolnostem konkrétního případu, zjišťovat majetkové a osobní poměry dotčené osoby. Pokuta v žádném případě nemůže nabývat likvidačního charakteru. Pro představu, označení nebalených potravin v rozporu s novelou lze sankcionovat pokutou až do výše 10 miliónů korun. Shodná maximální výše pokuty bude udělena za předpokladu uvádění potravin na trh po datu minimální trvanlivosti (potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou být uváděny do oběhu pouze za předpokladu, že jsou takto označeny a současně zůstávají bezpečné). Pokuty do výše 50 miliónů korun se vztahují například na situace, kdy provozovatel neodstraní z prodeje zdravotně závadné potraviny apod.

Ve vztahu ke spotřebiteli je novela potravinového zákona vstřícnou úpravou umožňující přehledně rozeznávat kvalitu potravin a tabákových výrobků. Současně napomáhá k okamžitému zjištění původu výrobků. Na druhou stranu změny výrazně pocítí obchodníci a podnikatelé, například s ohledem na požadavky týkající se nebalených potravin. Pozitivně lze hodnotit systém kontrolních opatření restauračních provozů. Při ukládání sankcí se jako vhodný nástroj osvědčilo zejména zveřejnění konkrétního případu v médiích a tedy částečné narušení pověsti konkrétního provozovatele v očích spotřebitelů. Do budoucna proto mohou přísnější sankce fungovat spíše ve smyslu prevence a odstrašení od nezákonného jednání.

ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Autor článku

Autorka je právničkou Úřadu pro ochranu osobních údajů. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).