S účinností od ledna 2012 hrozí zaměstnavateli (fyzické i právnické osobě), která umožní výkon nelegální práce, sankce dle ustanovení § 140 odst. 1 písm. c zákona o zaměstnanosti. A to až do deseti milionů korun. Minimálně však 250 tisíc. Nejnižší výše pokuty se přitom počítá za jedno nelegální zaměstnávání. Vícero porušení zákona, například zaměstnání tří pracovníků na jeden měsíc tzv. na černo, může vyjít až na 750 tisíc korun. Zjistili jsme, jak má zaměstnavatel s inspekcí spolupracovat a zda se vůbec může proti výsledkům kontroly bránit. Čtěte více: Známe první výsledky kontrol nelegálního zaměstnávání
Nelegální zaměstnávání se týká až roku 2012
Výkon práce bez pracovní smlouvy (práce na černo) nebo zastřený pracovněprávní vztah (tzv. švarcsystém) se nově považuje za nelegální. Protože novela zákona o zaměstnanosti je účinná až od roku 2012, na dřívější prohřešky zjištěné do 31. 12. 2011 se nevztahuje. Nicméně i v těchto případech hrozí postih ze strany finančních úřadů a následně doměrky od České správy sociálního zabezpečení i příslušné zdravotní pojišťovny. A to jak „zaměstnavateli“, tak „zaměstnanci“. Čtěte také: Sedm znaků, které prokazují švarcsystém.
V případě prokázání švarcsystému a dodatečného uznání vzniku pracovněprávního vztahu zaměstnavatelem přicházejí v úvahu ještě další pracovněprávní důsledky. Zaměstnanec totiž může uplatit u soudu trvání pracovního poměru a z něho vyplývající nároky. Zejména se jedná o nárok na dovolenou, příplatky za práci přesčas nebo povinnost zaměstnavatele ukončit pracovní poměr pouze ze zákonných důvodů, tedy především nárok na odstupné a další. Čtěte také: Známe plán mimořádných kontrol švarcsystému a práce na černo
Máte k dispozici všechny smlouvy?
Zaměstnavatel musí mít na základě metodického pokynu generálního inspektora v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících legálnost práce. Jedná se o listinnou podobu pracovních smluv, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo jiných smluv. V případě, že se jedná o odloučená pracoviště, jsou povoleny kopie pracovních smluv či dohod uložené v elektronické podobě. Může se jednat o naskenované originální smlouvy např. ve formátu .pdf na paměťových médiích, např. CD, DVD, flash discích aj. prostředcích výpočetní techniky s možností vytisknutí. Splnění těchto povinností vyhodnotí kontrolní pracovník, tj. inspektor při prováděné kontrole. Dodatečné předložení dokladů nemá podle pokynu k provádění kontrol na hodnocení nelegální práce žádný vliv.
V případě jiných smluv uzavřených podle obchodního, popř. občanského zákoníku jde o prokázání, že výkon práce na jejich základě nenaplňuje znaky závislé práce. Je tedy vhodné, aby byly k dispozici i jejich kopie. Jedná se například o smlouvu o obchodním zastoupení, mandátní smlouvu, smlouvu o zprostředkování nebo smlouvu o dílo. Čtěte také: Generální inspektor vydal pokyn ke kontrolám nelegální práce. Známe jeho obsah
Práce vykonávaná na základě takových smluv, kupříkladu formou jednorázových (byť i opakujících se) zakázek, při kterých dodavatel prací používá své vlastní pracovní prostředky a nepodléhá pokynům objednatele práce ohledně pracovních postupů a pracovní doby, zakázek poskytovaných tímto způsobem více firmám, znaky závislé práce nenaplňuje. Podle zveřejněných informací Státního úřadu inspekce práce je podpůrnou informací pro posouzení výkonu závislé práce rovněž skutečnost, zda u objednatele díla pracují na totožných pozicích vedle osob pracujících na základě obchodní smlouvy i zaměstnanci objednatele s pracovními smlouvami nebo dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Obrana proti výsledku kontroly možná je
Je tedy na zaměstnavateli, aby měl v souladu se zákonem o zaměstnanosti k dispozici veškeré možné podklady a argumenty prokazující, že se o nelegální zaměstnávání nejedná. Pokud přesto inspektor v protokolu dojde k závěru, že se o švarcsystém či práci na černo jedná, lze na základě § 41 zákona o inspekci práce do 5 pracovní dnů ode dne seznámení se s protokolem písemně požádat o jeho přezkoumání.
Jestliže inspektor žádosti o přezkoumání nevyhoví, může zaměstnavatel podat vedoucímu inspektorovi námitky proti protokolu o provedené kontrole, a to do 15 pracovních dnů. Jestliže ani tento postup není úspěšný a proti zaměstnavateli je zahájeno správní řízení, které směřuje k uložení pokuty, využije zaměstnavatel svého práva na obhajobu. Správní orgán totiž musí vyhodnotit vše, co vyjde ve správním řízení najevo. Tedy musí brát v potaz především to, co účastníci správního řízení uvedou na svou obhajobu. Nelze se opírat jen o protokol inspektora. Pokutu by měl uložit jen za situace, kdy na straně inspektorátu práce neexistují žádné pochybnosti o spáchání správního přestupku. Čtěte také: Švarcsystém v roce 2012. Detailní pohled právničky
V rámci správního řízení je tedy vhodné maximálně spolupracovat a předložit právně relevantní důkazy prokazující, že o nelegální práci skutečně nešlo. Tím může být podle stanoviska Jaroslava Škubala a Tomáše Liškutína z advokátní kanceláře PRK Partners i pozdější předložení požadovaných dokumentů nebo třeba prokázání přihlášení zaměstnance u ČSSZ či zdravotní pojišťovny. Podle jejich názoru sice závazné právní předpisy stanoví povinnost mít v místě pracoviště uvedené kopie, nicméně za porušení této povinnosti není v zákoně stanovena žádná sankce (nehledě na metodický pokyn). Domnívají se, že nepředložení uvedených kopií může inspektor nanejvýš vytknout v protokolu o provedené kontrole.
Vždy se však jedná o konkrétní případ a to je nutno vzít v úvahu. Doporučuji argumentaci v podstatě „šít na míru“ konkrétní kontrolované osobě a proběhlé kontrole,
uvedla pro server Podnikatel.cz advokátka Tereza Hašová z LEGALpro.cz. Dodala, že obecně lze samozřejmě doporučit některé skutečnosti, které je vhodné uvést. Například to, že si inspektor nevyžádal veškerou dokumentaci nebo nebylo umožněno všem zainteresovaným vyjádřit se v průběhu kontroly a další. To ale nemusí být použitelné ve všech případech a za všech okolností.
Za přestupek fyzické nebo správní delikt právnické osoby v oblasti nelegální práce nejsou sankce nikterak nízké. U menších firem mohou být až likvidační. Je proto namístě aby při probíhající kontrole s inspekcí práce spolupracovala osoba znalá problematiky nelegální práce a minimálně v případě správního řízení využít služeb advokáta nebo daňového poradce.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU