Olympijské hry jsou zážitkem. Na sportovní přenosy se během nich dívají i lidé, kteří o sporty jindy nejeví zájem. A letošní hry v Soči nebudou výjimkou. Ukázal to aktuální průzkum společnosti Safetica Technologies. 76 % všech dotázaných v něm uvedlo, že si svou oblíbenou sportovní disciplínu nenechá ujít a bude se dle možností snažit klání pod pěti kruhy sledovat i v pracovní době. Neměl by to být žádný větší problém, protože šest z deseti zaměstnavatelů v České republice povoluje sledování videí a televize přímo na firemních počítačích.
Zájem o sport se samozřejmě musí na pracovních výkonech projevit, což přiznává 55 % zaměstnavatelů. Na 45 % dotázaných se domnívá, že sledování olympiády jejich pracovní nasazení nijak neovlivní. Přitom opak je pravdou. Je třeba si uvědomit, že při sledování nebo poslouchání sportu či filmů dochází minimálně ke snížení koncentrace a nižšímu pracovnímu nasazení. Vedle faktu, že lidé stihnou udělat menší objem práce, může nepozornost vést také k chybám, jako je například odeslání e-mailu s citlivými údaji na špatnou adresu,
upozorňuje Jakub Mahdal, ředitel Safetica Technologies. Existují firmy, kde místo nepozornosti zaměstnanců hraje mnohem větší roli i možné přetížení sítě. Tím by mohla být ohrožena i práce těch, kteří o sport nemají zájem. V některých firmách bude sledování olympijských her povoleno jen v případě, že se čeští reprezentanti dostanou do finálových kol. Většina společností ale tuto otázku neřeší a doufá, že zaměstnanci budou zodpovědní.
Sledování olympijských her není pro většinu zaměstnavatelů problém. Věří v lepší náladu v týmu.
Ne všichni zaměstnavatelé navíc dvoutýdenní sportovní šílenství odsuzují. Povolení sledovat důležité sportovní přenosy během pracovní doby patří k výrazným zaměstnaneckým benefitům, které mohou posílit motivaci zaměstnanců. Majitelé firem se shodují, že sice poroste chybovost a sníží se výkon, na druhou stranu umožnění sledování sportovních přenosů stmeluje pracovní kolektivy a dobrá nálada v týmu se pak projeví i na lepších výsledcích po ukončení her.
Vzpomínka na Kazachstán
Jako středoškolští studenti jsme se v roce 1998 chtěli dívat na olympijské hry v Naganu. Lákavé byly především hokejové zápasy, protože české národní mužstvo tehdy zářilo. Z Japonska nakonec přivezlo zlaté nedaile. Kvůli časovému posunu se většina přenosů odehrávala v pracovní, pro mě tehdy ještě školní, době. Dodnes oceňuji přístup naší profesorky na ekonomiku, která tehdy bez okolků svolila a místo vyučování jsme mohli sledovat duel základní skupiny Česko – Kazachstán. Nebylo to ovšem zadarmo. Výměnou za tento kantorčin ústupek jsme museli na další hodinu ekonomiky vypracovat zprávu o vzájemných obchodních vztazích mezi oběma zmíněnými státy a poreferovat o aktuálním dění v Kazachstánu. Informace, které dnes už patrně nebudou platné, si pamatuji dodnes. Spousta věcí z ekonomiky se mi z hlavy naopak vytratila. Vše je o pozitivním přístupu,
vzpomíná Zdeněk Vesecký, zástupce šéfredaktora serveru Podnikatel.cz.
Je to vůbec legální?
U pracovníka se nebude jednat o porušení právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci v případě, že sledoval, tedy nepracoval, se souhlasem zaměstnavatele. Jestliže zaměstnavatel toleruje společné sledování olympiády více zaměstnanců za účelem budování spolupráce na pracovišti a zvýšení jejich motivace, může jít dokonce o teambuilding. Ten může být při splnění uvedených předpokladů považován za činnost přímo související s výkonem práce. Zaměstnavatel se ale v tomto případě nezbaví odpovědnosti za případné úrazy při sledování olympiády, náhradu škody či ztrátu na výdělku. Takový úraz potom bude v rámci teambuildingu posuzován jako úraz pracovní.
Naopak sledování olympijských her bez svolení zaměstnavatele je porušením povinností zaměstnance v pracovním poměru. Podle okolností je na posouzení zaměstnavatele, zda se jedná o porušení méně závažné nebo hrubé. V krajních případech bude zaměstnavatel oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr, samozřejmě bez nároku zaměstnance na odstupné.
ČLÁNKY DO MAILU