Na druhou stranu platí, že některé úroky hrazené finančními úřady se zvýší, například ze zadržovaného odpočtu. Změny přináší novela daňového řádu, která před několika týdny vyšla ve Sbírce zákonů a která nabude účinnosti 1. ledna 2021.
Co se dozvíte v článku
Základní konstrukce se měnit nemá
Velká novela daňového řádu, která má legislativně ukotvit online finanční úřad či přináší zálohy na odpočet DPH, obsahuje i kompletní revizi sankčního systému. Počet a základní konstrukce stanovených následků porušení povinností při správě daní a náhrad v režimu daňového řádu by sice měly zůstat v zásadě beze změny, přesto ale dojde k některým změnám. Na některých vydělají poplatníci, na jiných finanční úřad.
Sankce by měly být rozděleny do třech kategorií:
1. sankce trestního charakteru
2. reparační úroky
3. kompenzační úroky
Změny sankcí trestního charakteru
V tomto případě půjde o pokuty a penále. Jejich výše má podle ministerstva financí, kromě postihu za neplnění daňových povinností, garantovat dostatečnou stimulaci daňového subjektu k tomu, aby daň dobrovolně přiznal řádným způsobem. Pozitivní změnou má být snížení pokuty za nedodržení elektronické formy podání, a to ze stávajících 2000 Kč na 1000 Kč. Zároveň nově bude platit, že povinnost podávat přiznání elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře v případě osob, které mají zpřístupněnou datovou schránku, se bude týkat jen osob, které datovou schránku mají zřízenou na základě zákona, typicky tedy na firmy nebo vybrané profese.
Původně se měla rušit několikadenní toleranční lhůta, během které mohou poplatníci přiznání podat a daň doplatit, aniž by za to dostali pokutu. U podání daňového přiznání však nakonec liberační lhůta zůstává na 5 pracovních dnech a navíc se zvyšuje minimální hranice pro vznik pokuty při pozdním podání z 200 Kč na 1000 Kč. Pokud tak penále nedosáhne 1000 Kč, poplatník jej platit nemusí. Díky tomu nebude docházet k uložení pokuty tam, kde je povinnost podat daňové tvrzení splněna se zpožděním a základ pro výpočet pokuty je nízký (např. u majetkových daní).
U pozdního doplacení daně se sice stávající lhůta čtyř pracovních dnů zkracuje na 3 kalendářní dny, ale stejně jako u sankcí za pozdní podání přiznání se úrok nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 Kč.
Čtěte více: Od roku 2021 půjde podat přiznání až v květnu, musí být ale učiněno elektronicky
Změny reparačních a kompenzačních úroků
Reparační úroky mají být sankcí v širším slova smyslu, tj. nepříznivým následkem, který je spojen s porušením určité právní povinnosti, a to konkrétně povinnosti platební. Jeho smyslem je provést odčinění negativních ekonomických následků, které v důsledku tohoto porušení nastaly. Tento postih současně nemá charakter trestního postihu, ale paušalizované náhrady (reparace), přičemž nárok na tuto reparaci vzniká ze zákona. Charakter tohoto postihu umožňuje, aby byl aplikován jak na straně daňového subjektu, tak na straně správce daně, upřesňuje ministerstvo.
V rámci daňového řádu mají charakter reparačního úroku:
- úrok z vratitelného přeplatku,
- úrok podle občanského zákoníku,
- úrok z prodlení a
- úrok z neoprávněného jednání správce daně – nově úrok z nesprávně stanovené daně.
Specifickou kategorii pak představují podle ministerstva úroky kompenzačního charakteru, které vznikají v důsledku jednání správce daně či daňového subjektu, které samo o sobě buď vůbec není porušením právních předpisů, anebo je takovým porušením, v jehož případě existují zásadní důvody pro mírnější přístup z pohledu určení výše náhrady.
V rámci daňového řádu mají charakter reparačního úroku:
- úrok z posečkané částky a
- úrok z daňového odpočtu.
Úroky hrazenými daňovým subjektem budou:
- úrok z prodlení,
- úrok z posečkané částky.
Úroky hrazenými správcem daně budou:
- úrok z vratitelného přeplatku,
- úrok z nesprávně stanovené daně,
- úrok z daňového odpočtu.
Pro všechny úroky, ať už placené správcem daně, nebo podnikateli, bude platit, že se nepředepíšou a nemusí se platit, pokud nepřesáhnou 1000 Kč.
Co přináší od roku 2021 novela daňového řádu
Úrok z prodlení se sníží o 6 p. b.
Pozitivní zprávou je, že úrok z prodlení, který platí při zpoždění poplatníci, má klesnout. Nově se totiž bude odvíjet od výše úroku z prodlení podle občanského zákoníku, která aktuálně činí 8,25 % (výše repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšená o 8 procentních bodů). Dle stávajícího daňového řádu přitom musí poplatník platit 14,25 % (výše repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšená o 14 procentních bodů). Úrok z prodlení se tak sníží o 6 p. b.
Úrok z prodlení nově bude vznikat
- od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo
- ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby.
Úrok z posečkané částky bude činit polovinu úroku z prodlení.
Daňový portál na Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz
Potřebujete si rychle spočítat, kolik letos zaplatíte na daních? Zadejte své hodnoty do Daňové kalkulačky pro OSVČ
Nevíte si rady s daňovým přiznáním? Vyzkoušejte interaktivní šablony, které automaticky vyplní daňový formuláře nebo přehled pro pojišťovnu.
Jakou budete mít čistou mzdu v letošním roce? Aktualizovali jsme pro vás Mzdovou kalkulačku
Nejnovější články o daních sledujte v sekci Daňové přiznání, Daně z příjmů, Přehled o příjmech a výdajích.
Za zadržení odpočtu úrok vzroste
Současně se má zvýšit úrok, který je vyplácen finančním úřadem poplatníkovi jako kompenzace za dlouhotrvající zadržení nadměrného odpočtu, a to ze stávajících 2,25 % na 4,25 % (polovina úroku z prodlení plus výše REPO sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí).
Za neoprávněné jednání správce daně úrok klesne
Negativum naopak tvoří navrhované snížení úroků z neoprávněného jednání správce daně a z nezákonného vymáhání daně. Úrok za neoprávněné jednání správce daně aktuálně činí REPO sazbu + 14 %, tedy 14,25 %. Pokud dnes navíc berňák neoprávněnou exekucí zabaví majetek a prostředky podnikatele, například na základě zajišťovacího příkazu, musí zaplatit dvojnásobný úrok, čili 28,5 %.
Nově má však úrok činit jednotnou sazbu ve výši REPO sazby + 8 %, aktuálně tedy 8,25 % (nově úrok z nesprávně stanovené daně). Oproti původnímu plánu v zákoně aspoň zůstala dvojnásobná výše úroku pro případy, kdy berňák povede neoprávněnou exekuci. I tak ale tento úrok výrazně klesne, a to na momentálních 16,5 %. Doba, po kterou se aplikuje zvýšená sazba, odpovídá době exekučního řízení překrývající se s dobou vzniku úroku podle § 254 odst. 1 až 4. Počátek nastane okamžikem inkasa nedoplatku cestou exekuce a konec odpovídá skončení daňové exekuce, resp. exekučního řízení vedeného soudním exekutorem. Samotné zadržení vymožených finančních prostředků po skončení exekuce se úročí již standardní výší,
upřesňuje se v důvodové zprávě.
Případnou škodu převyšující tento způsob její paušální náhrady je pak možné řešit prostřednictvím náhrady škody. Institut náhrady škody by měl nastoupit též v případech, kdy exekuční titul je v pořádku, nicméně samotná exekuce vykazuje excesy způsobující újmu na straně exekuované osoby, popřípadě dalších dotčených osob.
ČLÁNKY DO MAILU