Při žádosti o provozní úvěr často rozhoduje cash-flow firmy

Provozní úvěry využívá při financování svého podnikání řada firem. V důsledku ekonomické recese se však banky rozmýšlejí, komu peníze skutečně půjčí. Ač to finanční instituce nerady přiznávají, zpřísnily se také podmínky pro získání úvěru. Banky totiž v současnosti více dbají na potenciální rizika, která posléze zavádějí i do úvěrových podmínek.

Pokud podnikatelé chtějí na úvěr dosáhnout, měli by se držet několika základních pravidel. Rozhodně by se firmy neměly snažit před finančními domy tajit svoji ekonomickou situaci. Zároveň však musí žadatelé počítat s možnou spoluúčastí na financování a hlavně většími zárukami, na což se odborníci doporučují připravit. Vyplatí se také obejít více bank, na co některá instituce nepůjčí, může poskytnout prostředky jiná. Sami podnikatelé však varují, získat úvěr je momentálně složité.

K čemu jsou provozní úvěry?

V současnosti dochází k poklesu čerpání provozních úvěrů, který hlavně souvisí s všeobecným snížením provozních aktivit firem. Provozní úvěry totiž slouží k financování provozních potřeb, tj. financování pohledávek, zásob a nákladů spojených s podnikatelskou činností. V době poklesu provozních aktivit firem dochází přirozeně i k jejich nižší potřebě provozního financování.

Provozní úvěry mají podobu revolvingových úvěrů, které jsou vedeny na zvláštním úvěrovém účtu. Úvěr je splácen v předem dohodnutých intervalech. Doba splatnosti je obvykle do jednoho roku, mnohé banky ji ale umožňují prodloužit. Někdy je provozní úvěr zřízen k firemnímu účtu formou kontokorentu. Minimální výše dojednatelného provozního úvěru se pohybuje v řádu statisíců korun. Jednotlivé banky ale mají u těchto úvěrů často velmi rozdílné podmínky. Čtěte více: Provozní úvěry.

Podmínky jsme nepřitvrdily, jsme ale obezřetnější, tvrdí banky

Právě podmínky získání úvěru tvoří nejen v dnešní době klíčový faktor. Banky sice tvrdí, že je výrazně nezpřísnily, ale zároveň přiznávají, že jejich systém hodnocení rizika reflektuje stávající ekonomickou situaci a tím pádem tak stěžuje získání úvěru. Výrazně jsme podmínky poskytnutí úvěru neupravovali. Nicméně banka pro posuzování rizika při schvalování obchodů musí respektovat změněnou finanční situaci i její možný dopad na některá odvětví v budoucnu, potvrdila serveru Podnikatel.cz Pavla Langová z tiskového centra České spořitelny.

Určitě jsou nyní finanční zdroje pro banky a tím následně i pro podniky dražší než před rokem. Obecně to souvisí se zvýšením rizikových přirážek, které rostou z důvodu nejistoty na trhu rychleji než klesá základní úroková sazba. Z hlediska záruk je jasné, že za současné situace jsou banky opatrnější a vyžadují, v případě že projekt má zvýšená rizika, i vyšší zajištění, připojil se Tomáš Pavlík, tiskový mluvčí UniCredit Bank.

Podle Denisy Salátkové, tiskové mluvčí Poštovní spořitelny, má podnikatel stále stejnou možnost vzít si úvěr, ale v důsledku krize je schopnost klienta úvěr splatit posuzována ze strany banky obezřetněji. Banka podle jejích slov klade nyní důraz na vyhodnocení jeho aktuálních hospodářských výsledků a jejich udržitelnost do budoucna. Banka se tak v době ekonomické krize a zvýšené nestability trhu jistí proti nárůstu rizikových úvěrů. Čtěte více: Banky popírají, že by plošně zvedly úroky u podnikatelských úvěrů.

V některých oborech je prý získání úvěrů prakticky nemožné

Zástupci bank navzdory obezřetnějšímu přístupu tvrdí, že k výraznému poklesu poskytování úvěrů nedochází. Opačně ale celou situaci vidí podnikatelé, podle nichž to začíná být v některých odvětvích na pováženou. Například ve stavebnictví je prý velmi obtížné nyní získat provozní úvěr. Pokud nevlastníte hotovost nebo nemovitý majetek jako zástavu. je v současné době nemožné sehnat ve stavebnictví provozní úvěr. V případě, že obojí máte, musíte mít štěstí, aby se s vámi nějaká banka bavila, domnívá se Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Že se některé obory stávají rizikovějšími, připouští i banky. Kromě stavebnictví mezi ně též patří automobilový průmysl, doprava, hotelnictví či sklářský a textilní průmysl. Obecně lze označit za rizikové takové obory, které mají silnou vazbu na hospodářský cyklus. Typicky může jít o development či automobilový průmysl, doplňuje Irena Zatloukalová, specialista externí komunikace Československé obchodní banky.

Finanční instituce však jedním hlasem dodávají, že ke každému klientovi přistupují individuálně a hlavními faktory, které rozhodují o tom, zda úvěr poskytnou, je finanční historie klienta a zajištění úvěru. Dobře fungující firma i v rizikovějším odvětví, která má jasný plán, jak úspěšně obstát i ve složitějších podmínkách, nemusí mít s financováním žádný problém. Pro banku je vždy důležitější spíše konkrétní situace a vyhlídky dané firmy než obor jejího podnikání, sdělila serveru Podnikatel.cz Monika Klucová z Komerční banky. Čtěte více: Tip pro začínající developery: jak uspět s projektem v bance.

Podnikatelé by neměli nic zatajovat

Aby podnikatel uspěl se žádostí o úvěr, měl by se držet několika základních pravidel. Rozhodně by měl s bankou co nejaktivněji spolupracovat a poskytnou jí všechny požadované materiály. V případě, kdy firma odmítá poskytnout podklady bankami standardně vyžadované, vysílá bance o sobě negativní signály a posouzení financování se může zbytečně komplikovat, vysvětlila dále Monika Klucová. Čtěte více: Chcete si postavit projekt? Buďte detailní v žádosti o úvěr.

Banky také preferují stávající solventní klienty, věrnost a spolehlivost se tedy vyplatí. Podnikatelé by se měli též více zaměřit na budoucí zakázky, nevycházet jen z toho, že dosud vše dobře fungovalo. Měli by si uvědomit, že banka bude na splátkách úvěrů ve stanovených termínech trvat, nepouštět se do investic, na které nejsou zakázky, nebo které nejsou bezpodmínečně nutné. Fakt, že daného podnikatele krize zatím nezasáhla, se může změnit, radí pro server Aleš Cvrček, ředitel divize firemní klientely HSBC Bank.

Odborníci proto radí zvážit i alternativní řešení financování. Například nejednat o provozním úvěru pouze jen s jednou bankou, ale s více bankovními domy. Je to jako v každém obchodě. Více nabídek umožňuje srovnání a výběr té nejlepší s optimálními parametry provozního úvěru, dodává Aleš Cvrček s tím, že alternativou pro investice se může stát také třeba leasing a pro provozní financování pak zase například factoring. Čtěte více: Nechcete čekat, až odběratel zaplatí? Zkuste factoring!

Podle podnikatelů ale ani výběr z více bankovních domů nemusí pomoci. Je totiž velký problém získat rychle seriózní informaci, zda váš projekt je pro banku zajímavý a bude se jím zabývat, říká Eva Svobodová. Že nemá příliš význam zkoušet více bank, si myslí i Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR.

Banky dbají na cash-flow firmy

Při žádosti o úvěr by měli podnikatelé pamatovat na to, že rozhodně neuspěje klient se špatným hospodařením, negativní platební morálkou, v insolvenčním řízení či s exekucí. Důvodem pro zamítnutí bývá často i nedostatečné cash-flow klienta. Banky kladou důraz především na řízení rizika a prověřují důkladně podnikatele i jeho podnikatelský záměr a strategii.

Častou chybou, týkající se spíše investičních úvěrů, je domněnka, že že banka bude financovat celý projekt a že ponese celé riziko. V dnešní době, kdy nejen dlouhodobé ale i střednědobé plánování cash-flow příjmů z projektu je problematické, musí firmy zapojit více svého kapitálu při financování než tomu bylo v minulosti.

Záruky ČMZRB v praxi nefungují

Pomoci podnikatelům se pokusili politici přes program ZÁRUKA – záruky za provozní úvěry Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMRZB) politici. Banka poskytuje zvýhodněné záruky malým a středním podnikatelům až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru. Podnikatel hradí pouze část ceny záruky ve výši 0,1 až 0,3 % z výše záruky. Současně s poskytnutím záruky je mu poskytnut finanční příspěvek ve výši 4 % z výše záruky k úhradě zbývající části ceny záruky.

Pokud má úvěrující banka s ČMZRB uzavřenu smlouvu o podmínkách poskytování záruk zjednodušeným způsobem, mohou být takto zaručovány bankovní úvěry do výše 5 mil. Kč. Výše záruky v tomto případě činí až 70 % jistiny zaručovaného úvěru a cena záruky hrazená příjemcem podpory je pevně stanovena ve výši 0,1 % z výše záruky. Současně s poskytnutím záruky je příjemci podpory poskytnut finanční příspěvek 3 % z výše záruky k úhradě zbývající části ceny záruky.

Jenže v praxi záruky podle firem v podstatě vůbec nefungují. Bankovní garance ČMZRB jako samostatný institut nemá v bankovní sféře hodnotu, kterou by měla garantovat. Většina bank jako například ČSOB, Unicredit Bank, RaiffeisenBank jí vůbec neakceptuje, stěžuje si na závěr Eva Svobodová. Čtěte více: Podnikatelé zatím požádali o 320 milionů korun na záruky, limitují je ale omezení.