Podle zákoníku práce je zaměstnancem osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé činnosti v základním pracovněprávním vztahu. Nenajdeme tu však věkovou hranici, od které je možné pracovněprávní vztah uzavřít. Problematika je totiž řešena jiným zákonem.
Co se dozvíte v článku
Pracovněprávní způsobilost hledáte v zákoníku práce marně
Právě s blížícími se školními prázdninami je aktuální otázka zaměstnávání mladistvých zaměstnanců. Nejeden zaměstnavatel si klade otázku, od jakého věku je možné uzavřít pracovní smlouvu či sjednat některou z dohod konaných mimo pracovní poměr. Tato problematika není kupodivu součástí zákoníku práce, ale občanského zákoníku.
Vysvětlení je jednoduché, občanský zákoník zaujímá v právním řádu ústřední postavení jakožto základní kodex soukromého práva, upravuje osobní stav osob, tedy i statusové záležitosti. Proto osobní stav osob nemůže upravovat jiný zákon, tj. ani zákoník práce. Pracovněprávní způsobilost popisuje ustanovení § 35 občanského zákoníku. Zde se píše, že nezletilý, který dovršil věku 15 let, se může zavázat k výkonu závislé práce, avšak jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni ukončení povinné školní docházky.
Podmínky jsou tedy dvě a musí být splněny obě. S patnáctiletým je možné sjednat pracovněprávní vztah, ale den nástupu nesmí být sjednán před ukončením školní docházky. Nebo naopak, pokud je již školní docházka ukončena, je třeba počkat na dovršení věku patnácti let.
Kdy končí povinná školní docházka?
Podle školského zákona splní žák povinnou školní docházku ukončením školního vyučování (v červnu), nikoli až po období školních prázdnin. Ustanovení § 36 školského zákona dále popisuje, že školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Nejčastěji se jedná o ukončení devátého ročníku základní školy. Ale nemusí tomu tak být vždy. Není rozhodující, ve kterém ročníku k tomu dojde a zda je to na základní škole či víceletém gymnáziu či konzervatoři. Rozhoduje pouze počet let strávených ve škole. Zkrátka, po devíti letech docházky již další docházka do školy není povinná.
Práce mladších 15 let je zakázána
Zaměstnávat mladší 15 let nebo starší 15 let do skončení povinné školní docházky je zakázáno. To ale neplatí pro případnou uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost. Zde ale musí příslušná krajská pobočka úřadu práce vydat individuální povolení. Myslí se tím činnost za odměnu, nikoli zájmová činnost (tady rodiče žádné povolení samozřejmě vyřizovat nemusí).
Činnost dětí na základě individuálního povolení musí být přiměřená, musí odpovídat věku, charakteru a náročnosti úkolů, které má vykonávat. Nesmí negativně ovlivnit docházku dětí do školy, jejich účast v teoretické i praktické přípravě na povolení a ve výcvikových programech. Podrobněji v ustanovení § 121 až 124 zákona o zaměstnanosti.
Povolení k dětské umělecké a jiné činnosti
K povolení dětské umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti vydává úřad práce rozhodnutí, a to na základě písemné žádosti osoby odpovědné za výchovu dítěte (nejčastěji rodič dítěte). Vykonávat činnost bez tohoto povolení může být sankcionována. Provozovateli, který umožní výkon dětské činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší, může být uložena pokuta až do částky 2 000 000 Kč. Obdobně zákonnému zástupci dítěte, jenž umožní výkon činnosti dítěte bez povolení, eventuálně toto povolení poruší, hrozí sankce až do částky 100 000 korun.
Pracovněprávní vztahy mladistvých
Až do dovršení věku 18 let se jedná o mladistvé zaměstnance. Zaměstnavatelé musí být při jejich zaměstnávání obzvláště opatrní. Vybrali jsme dva zajímavé dotazy z čtenářské diskuze na Businesscenter.
Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku.
Znamená to, že pokud žák základní školy prokáže, že má ukončenou povinnou školní docházku (vysvědčení z posledního ročníku základní školy, v němž je na zadní straně uvedeno, zda má žák ukončenou povinnou školní docházku) a současně dosáhl věku 15 let, může se zaměstnavatelem uzavřít pracovněprávní vztah. Pracovní smlouvu nebo dohodu podepisuje pracovněprávně způsobilý zaměstnanec (nikoli jeho zákonný zástupce).
Tento dotaz se v čtenářských diskuzích velmi často opakuje. Je pravdou, že právní názory na tuto problematiku nejsou jednotné. Podle § 247 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci nebo pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Právníci argumentují, že toto ustanovení se vztahuje nejenom na pracovní poměr, ale i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. A to na základě ustanovení § 77 odst. 2 zákoníku práce, podle kterého se i na dohody použijí ustanovení zákoníku práce, pokud nejsou pro dohody výslovně vyloučena, a toto ustanovení § 247 zákoníku práce vyloučeno není.
Naopak v publikaci Pracovnělékařské služby (JUDr. Bořivoj Šubrt a prof. MUDr. Milan Tuček, CSc., ANAG 2022) se uvádí, že zákoník práce nevyžaduje pracovnělékařské prohlídky mladistvých, pokud vykonávají práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pouze pokud jde o práce rizikové nebo práce, pro které jiný právní nebo prováděcí předpis stanoví podmínky způsobilosti. Nejde-li však o tyto činnosti, vstupní prohlídka u dohod povinná není, ale zaměstnavatel k ní může uchazeče o práci vyslat, má-li pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k práci.
Protože jde o zásadní rozpor v právních výkladech, oslovili jsme s žádostí o vyjádření ministerstvo zdravotnictví i ministerstvo práce a sociálních věcí. Jejich právní názor budeme publikovat v navazujícím článku.
ČLÁNKY DO MAILU