Příběhy podnikatelů odhalily nitro živnostníků. Jaké tedy je?

V právě končícím roce jsme nahlédli do života 23 živnostníků. Šlo o lidi ze všech možných oblastí. Dělají těžkou práci se železem a dřevem, podnikají ve službách nebo se zaměřují na činnosti ryze intelektuální. Cílem bylo ukázat to, co která z osobností dělá, čemu musí čelit a podobně, ale především inspirovat ty, kteří by chtěli také začít podnikat, ale jsou svázáni nejrůznějšími obavami a předsudky.

Věříme, že se to podařilo. A to i přesto, že postavit se na vlastní nohy není v českých podmínkách nijak snadné. Prakticky všichni lidé, kteří se stali aktéry seriálu Příběhy podnikatelů, potvrdili, že začátky byly krušné, ale stály za to. Díky tomu jsou mezi námi lidé, kteří začínali od nuly a teď už je znají i ve světě. Důkazem toho byla například módní návrhářka Soňa Hlaváčková. Z neznámé dívky se stala vyhledávaná návrhářka luxusního zboží, která se na veletrzích módy prosazuje mezi největšími světovými značkami. Jak se jí to povedlo? Tvrdí, že na konkurenci se musí jít originalitou. Když si v pražské Pařížské ulici vyberete šaty za 80 000 korun, tak máte hezky zpracované a padnoucí oblečení. Cena ale obsahuje hlavně tu značku. Takových šatů je vyrobeno tisíc v každé velikosti nebo barvě. Já šaty za 80 000 korun udělám ve stejné kvalitě a zákaznice má navíc jistotu, že jde o originál. Proto se ke mně klientky rády vrací. O tom je haute couture, prozradila Soňa Hlaváčková.

Stejně úspěšný je i Oliver Dlouhý. Jeho nápadu založit server Skypicker.com si všimla světová média. Přesto ani on není zázračné dítě a jeho start podnikání nebyl jednoduchý. Nakonec se musel uchýlit k tomu, co většina drobných podnikatelů odmítá. Podělit se o svou firmu s investorem. Hodně lidí se bojí cizího kapitálu a revanšování se podíly ve firmě. Ze své zkušenosti ale mohu říci, že zvlášť mladí lidé bez finančního zázemí by se toho neměli zříkat. Kdyby mi na začátku nepomohl investor Jiří Hlavenka, asi bych dnes se svými 50 000 korunami, které jsem do projektu vložil, neměl vydanou ani funkční verzi webu, řekl Oliver Dlouhý.

Malý český podnikatel se někdy zbytečně obává počátečních nezdarů a raději od svého podnikatelského plánu a myšlenek upustí, než aby riskoval ztrátu suverenity. Nenechte se ale odradit počátečními nezdary a kritikou. Podnikatelské plány se vyvíjí jako život a je potřeba na nich pracovat.

Autor: www.isifa.com

Příběhy podnikatelů letos dokázaly, že řada lidí dokáže přijít s nevšedními nápady.

A netřeba se bát ani těch oblastí, do kterých by se jiní nepustili ani ve snu. Důkazem jsou pánové Mirek Beneš a Dan Jedlička. První se živí tím, že šije indiánská týpí, druhý vydává regionální poezii. Ne vždy totiž musí být podnikání spojeno s velkým finančním ziskem. Stačí, aby uživilo rodinu a člověka bavilo. Ruční práce je drahá a nikdy nebude plně ohodnocena. Když bych se srovnal s mnoha dalšími lidmi, tak často na jejich hodinovou mzdu nedosáhnu, ale nevadí. Peníze jsou sice důležité, ale vedle nich uznávám i jiné hodnoty. Všechno co vydělám, tak projíme a probydlíme. Nejsem bohatý, ale jsem šťastný, řekl při rozhovoru Mirek Beneš a vysvětlil svůj životní postoj i pohled na rozdíl mezi podnikateli a živnostníky.

Zapálení pro věc je to nejdůležitější. Jedině tak se podaří vybudovat úspěšný podnik z něčeho tak obyčejného jako je třeba jídelna. Zvlášť v centru Prahy, kde je zájem spíše o lepší restaurace nebo jen rychlé občerstvení. Povedlo se to Radkovi Hejmovi, majiteli Lidové jídelny, před kterou se den co den tvoří fronty. Nebo také dvěma mladíkům z Hradce Králové, kteří se prosadili se svou čokoládou. Vyučil jsem se v oboru kuchař – číšník na kvalitní škole tady v Hradci. Šel jsem na tu školu s hrdostí a chtěl jsem se vaření věnovat, ale realita českých restaurací mě odradila. Nechtěl jsem vařit jídlo z nejlevnějších surovin a prodávat ho za nejvyšší možné ceny, pro tohle jsem tu školu nedělal, líčil Jiří Stejskal.

Příběhy podnikatelů ukázaly, že nápady a odhodlání českým živnostníkům rozhodně nechybí. Často pracují s tím, co je na dosah leckomu z nás. Může se jednat o zpracování palet nebo jen poskytování služeb hodinových manželů. Úspěšní lidé se ale profilují i v netradičních oblastech, například v chovu pštrosů nebo prodeji amerických potravin. Právě článek o mladém obchodníkovi Markovi Čermákovi vyvolal v tomto roce vůbec největší kontroverzi a kromě stinných stránek podnikání odhalil také stinné stránky českého národa. Jednou z nich je zášť. Nemluvím teď o diskuzi pod článkem, kde jedni vychvalovali dobrý podnikatelský záměr a druzí přáli krach jen z toho důvodu, že jde o prodej amerického zboží. Mluvím o klaccích, které si podnikavci, nikoli podnikatelé, dokážou házet pod nohy sami mezi sebou. Jako by toho nebylo dost od státních úřadů a politiků, z nichž někteří mají podnikatele za parazity. Když se někomu začne dařit, nezřídka si proti sobě poštve řadu lidí. V takovém případě je potřeba vytrvat. Podnikatel ve stavebnictví Milan Horvát o tom ví své a tvrdí: Teprve krize ukáže, kdo umí podnikat. Jakožto podnikatel romského původu bojuje s předsudky stále. 

I na to jsme se v Příbězích podnikatelů snažili upozornit. Jak už ale bylo řečeno, nejde o vrcholně odborné texty, které budou rozkrývat problémy, ale především o inspiraci. V současné době už jsou rozpracovány další příběhy, které mohou pomoci najít odvahu podnikat třeba lidem z regionů s velkou nezaměstnaností.

Každý jeden díl seriálu se v celoročních statistikách čtenosti všech článků serveru Podnikatel.cz dostal na přední příčky. Děkujeme proto za váš zájem i podporu podnikatelů, o kterých bylo psáno. Stačí ji vyjádřit sdílením na sociální síti, udělením „lajku“ nebo návštěvou jejich webových stránek, případně doporučením nabízené služby.

Pokud je ve vašem okolí někdo, kdo podniká jakožto drobný živnostník a myslíte si, že by stálo za to se o něm zmínit, můžete nás kontaktovat na e-mailové adrese redakce@podnikatel.cz. Do hlavičky napište heslo: Příběhy podnikatelů. Zajímavým osobnostem, které pomáhají v budování dobrého jména českých živnostníků, rádi věnujeme prostor.