Příběhy z daňových kontrol: podvodníci i úřednická šikana

Daňová kontrola bývá postrachem nejen pro podvodníky, ale také pro poctivé podnikatele, ze kterých shoda náhod a smůly učinila v očích kontrolorů jedny z největších hospodářských „gaunerů“. Server Podnikatel.cz přináší jak příběhy podnikatelů, na které si daňová kontrola vyšlápla oprávněně, tak příběhy těch živnostníků, kterým zatvrzelí úředníci udělali neodůvodněně ze života peklo.

Dlouhodobá ztráta přilákala pozornost úředníků

Že podnikatelé mohou být vykukové, dokládají příběhy, které na svém webu zveřejnilo ministerstvo financí. Například živnostník působící v oblasti zateplovaní bytů nedoložil při podávání daňového přiznání řadu výdajů žádnými doklady a pokud některé doložil, tak s odlišnou částkou úhrady. Když na to finanční úřad zareagoval, živnostník začal tvrdit, že doklady mu někdo ukradl. Při bližším ohledání ale finanční úřad zjistil, že podnikatel nedoložil své výdaje ani v předchozích letech. V roce 2007 to dělalo 200 tisíc korun, v roce 2006 celkem 700 tisíc korun a v roce 2005 dokonce 1 milion korun.

V rámci daňové kontroly pak úředníci navíc zjistily, že živnostník se dlouhodobě pohybuje ve ztrátě, která v některých letech dosahovala až milionu korun. Finanční úřad se proto zaměřil na další deklarované výdaje. U dodávek materiálu vyšlo najevo, že údajní dodavatelé příslušné doklady nikdy nevystavili, že se danou činností vůbec nezabývají a že jeden z nich ani není registrován jako plátce daně z přidané hodnoty. Finanční úřad tak podnikateli neuznal vykázané výdaje ve výši 1,2 milion korun za rok 2005, 53 tisíc korun za rok 2006 a 1,3 milionu korun za rok 2007.

Při kontrole se dále zjistilo, že podnikatel vlastní bankovní účet, o kterém úřad neinformoval a na který mu chodily další platby od odběratelů. Podnikatel se sice snažil tvrdit, že peníze patří jinému subjektu. V rámci součinnost však finanční úřad přišel na to, že obdržené peníze představovaly úhrady od zákazníků a že je daný živnostník nezařadil mezi své příjmy. Tato částka činila podle kontroly necelých půl milionu korun. Celkově pak finanční úřad na základě výsledků kontroly doměřil podnikateli daň z příjmů ve výši 1,5 milionu korun a daň z přidané hodnoty ve výši 607 tisíc korun. Zároveň pak úřad podal oznámení o podezření ze spáchání trestného činu krácení daně. Čtěte také: Čím na sebe můžete přivolat daňovou kontrolu z berňáku?

Fiktivní smlouvy na ojetá auta neprošly

Podobně se pokusila krátit daně za pomocí ojetých aut jedna menší firma. Společnost účtovala v roce 2006 a 2007 do nákladů právě nákup ojetých vozidel, které jí podle kupních smluv měli prodat někteří čeští občané. Celá platba měla navíc proběhnout v hotovosti. Firma si však do nákladů zaúčtovala výdajové pokladní doklady na úhradu správních poplatků při dovozu motorového vozidla ze zahraničí. A právě tato skutečnost se úředníkům zdála podezřelá. Prodávající uvedení na kupních smlouvách nebyli nalezeni v evidenci vozidel jako provozovatelé vozidla a vyšlo najevo, že vozidla byla nejprve evidována v zahraničí, datum evidence v České republice odpovídal časově době, kdy bylo vozidlo kontrolovanou právnickou osobou prodáno novému majiteli, doplnilo ministerstvo financí na svých webových stránkách.

Kontrola se proto rozhodla vyslechnout svědky, kteří měli firmě automobily údajně prodat. Vyslýchaní však vesměs uvedli, že dané společnosti žádný vůz neprodali. Následně firma finančnímu úřadu ohlásila zničení všech účetních dokladů a účetních knih. Daňová kontrola poté zjistila, že firma automobily nakoupila v zahraničí a teprve posléze sepsala fiktivní kupní smlouvy s tuzemskými subjekty. Kontroloři tedy vyzvali podnikatele, aby nejasnosti kolem nákupů vozů vysvětlil a dokázal, že šlo o daňově uznatelné náklady. To se firmě však nepodařilo a finanční úřad jí vyměřil dodatečnou daň z příjmů ve výši 48 tisíc korun za rok 2006 a přes půl milionu korun za rok 2007. Čtěte také: Daňové kontroly ubývají, zaměřují se hlavně na rizikové podnikatele.

„Živnost“ na padělání faktur

Fiktivními doklady se pokusil vypomoci svému podnikání i další živnostník. Najímal si na to dokonce člověka, který za úplatu vystavoval faktury, pokladní doklady a další písemnosti, které měly být zaplaceny za údajné stavební práce. Právě na základě oznámení falzifikátora si však daňová kontrola na podnikatele posvítila. Ten sice trval na tom, že faktury byly vystaveny za odvedenou práci a že o podvod rozhodně nešlo.

Jenže daňová kontrola zjistila u podnikatele další nepoctivé praktiky. Například na práce, které sám uskutečnil, si vystavoval faktury, kde označil za dodavatele někoho jiného. Vydělané peníze si rovněž nechal zasílat na „vypůjčené“ účty, které neuvedl v daňovém přiznání. V neposlední řadě daňový subjekt uplatnil do výdajů částky za nákup nářadí v řádech několika set tisíc korun. Výslechem prodavače a majitele obchodu označeného za prodejce nářadí bylo zjištěno, že se opět jednalo o fiktivní výdaje, dodalo na internetových stránkách ministerstvo financí.

Podnikatel proto musí finančnímu úřadu doplatit na daních z příjmů zhruba 2,3 milionu korun a 339 tisíc korun na DPH. Čtěte více: Neplníte daňové povinnosti? Draze za to zaplatíte

Raději zaplatil, než aby se soudil

Ne vždy však jde o podvodné jednání podnikatelů. Existuje řada případů, kdy firmy mají vše v pořádku a přesto se po nich finanční úřady tzv. „vozí“. Někdy podle podnikatelů hraničí chování úředníků až se šikanou. Samozřejmě existují výjimky, kdy finanční úřady vyloženě šikanují některé podnikatelské subjekty, zde je třeba nechat rozhodnutí na soudu, připustil serveru Podnikatel.cz Jan Vondrák z Hospodářské komory ČR.

O podobnou zkušenost se se serverem Podnikatel.cz podělil Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR. Dva roky poté, co jeho manželka ukončila své podnikání, na ní přišla daňová kontrola z FÚ ve Vimperku, kam se přestěhovala na důchod. V tu chvíli měli hodnou ovečku, která platila ročně cca 100 000 korun jenom na daních. Nikdy nebyla ve ztrátě, neměla ve firmě jediný cestovní příkaz za 15 let, účtovala dopravu po Praze MHD ve výši asi 250 Kč za měsíc. Navíc předložila dokonalé účetnictví za 5 let zpátky, říká Bedřich Danda.

Paní kontrolorka však bývalé podnikatelce vyřadila z nákladů výdaje na údržbu laboratoře ve výši 100 000 korun. Podle Bedřicha Dandy šlo přitom o jedinou údržbu za 15 let. Úředníkům se rovněž nelíbila ve výdajích letenka do Itálie v hodnotě 15 000 korun. Živnostnice přitom letěla na třídenní seminář o nových materiálech, což kontrole podle Dandy doložila. Když manželka dodala doklad od firmy z Itálie, tvrdila kontrolorka, že jde o podvrh, protože v té zprávě psané česky nebyla gramatická chyba. Bohužel manželka majitele laboratoře byla Češka, a proto uměla dobře česky. To bohužel kontrolorce jaksi nedošlo, vysvětluje Danda.

Podle Dandy jeho manželka navíc celou dobu podnikání pracovala pouze na faktury a nikdy ne za hotovost. Finančnímu úřadu se ale nezamlouvaly ani nezaplacené faktury od nejmenovaného lékaře ve výši zhruba 21 000 korun a živnostnici je tak dodanil. Tyto faktury dodnes nemá zaplacené, podotýká Danda. Čtěte také: Konec přepadových kontrol, pravomoc finančního úřadu omezena.

Výsledkem celé kontroly bylo doměření daně v hodnotě 60 000 korun a penále v hodnotě 16 000 korun. Dobrý výsledek z této finanční kontroly pro důchodkyni, která již nemá žádný příjem mimo důchodu. Původně jsem chtěl podat na kontrolorku vyhratelnou žalobu, ale protože náklady na soud by převýšily vyměřené daně a penále, tak jsem od toho upustil a za ženu to zaplatil. Smutný příběh, co? uzavírá Danda.

Server Podnikatel.cz dal prostor pro vyjádření i finančnímu úřadu ve Vimperku, který se však s odkazem na zákon o správě daní a poplatků k případu odmítl vyjádřit. V tomto paragrafu je pro správce daně striktně stanovena povinnost mlčenlivosti o tom, co se při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním dozví. Bohužel vám tedy s ohledem na výše uvedené žádné konkrétnější údaje k níže uvedeným skutečnostem sdělit nemohu, uvedla serveru Jaroslava Musilová, tisková mluvčí Finančního ředitelství v Českých Budějovicíh.

Ztracené doklady jako lahůdka pro berňák

Negativní zkušenost má s daňovou kontrolou také podnikatel z Prahy, který si však vzhledem ke stále probíhající kontrole nepřál být jmenován. Podnikatel totiž ztratil většinu účetních dokladů, a to díky vytopení v jeho bytě. Tuto skutečnost finančnímu úřadu nahlásil, avšak tím na sebe „poštval“ daňovou kontrolu. Sháněl jsem ztracené doklady, kde se dalo, ale samozřejmě všechny se mi zpětně sehnat nepodařilo. Zachráněné doklady, jakými byly třeba drobné nákupy z OBI, Tesca apod., které byly díky svému rozměru uloženy v plastových deskách a tudíž nedošlo k jejich poškození, úřad neuznal, protože jsem nahlásil zničení dokladů, tak nemohu žádné mít, říká podnikatel.

Živnostník se trávil každý týden řadu hodin dohledáváním účtů, firem, s kterými obchodoval a obcházel je a prosil je o dohledání plateb a faktur. To mu zabíralo hodně času, a proto si na jednání s úřadem najal účetní firmu. Přesto finanční úřad podnikatele nařkl, že s kontrolory nespolupracuje a že se brání jednání na úřadě. Čtěte také: Noční můra každého podnikatele: Kontrola z finančního úřadu.

Přestože se živnostníkovi podařilo řadu faktur sehnat, úřad mu většinu nákladů stejně neuznal a navrhl doměření daně za dva roky ve výši necelého půl milionu korun. Podnikatel však s rozhodnutím úřadu nesouhlasil a ohradil se proti němu. Už dva roky teď v současnosti probíhá jednání s úřadem, který ale stále trvá na svém a požaduje po podnikateli doplacení daně. Úřad chce prostě danit za každou cenu a my jim haníme práci, kterou za několik let vypracovali. Takže jsme stále v pozici dlužníků. Kolik let bude ještě šetření trvat nevíme, ale žijeme stále v nejistotě, s čím zase na nás finanční úřad vyrukuje, dodal serveru Podnikatel na závěr poškozený živnostník.