Přestože zákoník práce předložení zápočtového listu při přijetí do zaměstnání vysloveně nepožaduje, zaměstnavatel jeho nevyžádáním velmi riskuje. Je možné podmínit přijetí do pracovního poměru zápočtovým listem, nebo dokonce zrušit pracovní poměr ve zkušební době po opakovaných žádostech o jeho předložení?
Vydání zápočtového listu zaměstnavatelem
V souladu s ustanovením § 313 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti vydat potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list) a uvést v něm:
- a) údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání,
- b) druh konaných prací,
- c) dosaženou kvalifikaci,
- d) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
- e) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
- f) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
Údaje o výši průměrného výdělku (případně pracovní posudek) se vydávají na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. Zaměstnavatel doručuje zápočtový list způsoby doručování uvedenými v ustanovení § 334 až 336 zákoníku práce. Podrobněji v článku: Zápočtový list při skončení zaměstnání nejen vydat, ale i doručit
Náhrada škody za nevydání zápočtového listu
Zaměstnavatel, který odmítá vydání zápočtového listu, riskuje sankce od inspektorátu práce, ale i případné odškodnění zaměstnance. Od roku 2015 došlo ke zvýšení sankcí v oblasti vzniku, změn a skončení pracovního poměru až do výše 2 000 000 korun. Může se jednat o neuvedení výpovědního důvodu, nevyplacení odstupného, nevydání zápočtového listu apod. Navíc je tu poměrné známé rozhodnutí nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 21 Cdo 907/2012, ze dne 26. 3. 2013), jenž se zabýval případem zaměstnance, kterého společnost odmítla přijmout do zaměstnání, neboť nepředložil ani přes opětovné výzvy potvrzení o zaměstnání. Tím neprokázal ukončení předchozího zaměstnání. Po svém předchozím zaměstnavateli proto s úspěchem požadoval ušlou mzdu ve výši 245 000 korun.
Zápočtový list musí zaměstnavatel vydat vždy
Zápočtový list se vydává vždy při skončení pracovního poměru, tj. v den skončení pracovního poměru (obdobně u dohod konaných mimo pracovní poměr). Zaměstnanec o něj nemusí nijak žádat, vydává se automaticky. Zaměstnavatel naopak nemůže jeho vydání vázat na splnění určité skutečnosti, např. vrácení pracovních pomůcek, nářadí, úhradu způsobené škody apod. Pokud v souvislosti s nevydáním zápočtového listu vznikne zaměstnanci škoda, je zaměstnavatel povinen ji nahradit. Škoda může zaměstnanci vzniknout právě i nepřijetím do pracovního poměru u zaměstnavatele pro nepředložení zápočtového listu. Zjednodušeně řečeno proto, že nepřijetím nedosáhne slibovaného výdělku.
Vyžadování zápočtového listu po zaměstnancích
Na celou záležitost se však můžeme podívat i z opačného úhlu pohledu. Zaměstnavatel může přijmout zaměstnance i bez zápočtového listu. Zákoník práce to nijak nezakazuje. Ovšem v zápočtovém listu jsou uvedeny pro zaměstnavatele důležité údaje. Zejména se týkají exekučních srážek. Občanský soudní řád totiž v ustanovení § 294 popisuje, že ten, kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen si od něho vyžádat potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. Takové potvrzení je povinen každý zaměstnavatel vydat zaměstnanci, který u něho přestal pracovat. Uvedeným potvrzením je samozřejmě zápočtový list, jelikož obsahuje potřebné údaje.
Zaměstnavatel se nevyžádáním zápočtového listu, kde je uvedeno, zda a v jaké výši jsou prováděny exekuční srážky, vystavuje možné pořádkové pokutě v souladu § 296 občanského soudního řádu až do výše 50 000 korun a případně i poddlužnické žalobě za řádné neprovedení exekučních srážek.
Pracovní poměr jen se zápočtovým listem
Je tedy eventuálně možné přijetí do pracovního poměru podmiňovat předložením zápočtového listu. Což pro server Podnikatel.cz potvrdil i Petr Sulek z ministerstva práce a sociálních věcí. Podle § 30 zákoníku práce je v působnosti zaměstnavatele v souvislosti s výběrem fyzických osob, mimo jiné, požadovat na fyzické osobě jak před vznikem pracovního poměru, tak po jeho uzavření, potvrzení o zaměstnání (zápočtový list). Toto oprávnění zaměstnavatele souvisí s jeho povinností stanovenou mu v § 294 občanského soudního řádu týkající se srážek ze mzdy, které se řídí zvláštními právními předpisy (např. zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti, zákon o správě daní a poplatků) – viz § 147 odst. 2 zákoníku práce.
Je tedy na rozhodnutí zaměstnavatele, zda s fyzickou osobou ucházející se u něj o práci, která nesplní požadavek zaměstnavatele na předložení potvrzení o zaměstnání, sjedná pracovněprávní vztah, či nikoli. Zaměstnavatel může ve zkušební době zrušit pracovní poměr se zaměstnancem z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu, tudíž i z důvodu nesplnění povinnosti zaměstnance předložit novému zaměstnavateli zápočtový list od zaměstnavatele předchozího,
sděluje Petr Sulek. Dodává, že pracovní řád zaměstnavatele by mohl obsahovat např. ustanovení, které stanoví, že v případě, že zaměstnanec neposkytne zaměstnavateli přes jeho upozornění potvrzení o zaměstnání, bude se jednat o porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.