Nejen v hotovosti, ale třeba také stravenkami nebo platební kartou. Tak jsou dnes zvyklí platit hosté v restauracích. Platební terminál pro přijímání karet už k restauračnímu vybavení patří stejně nutně jako hrnce a talíře. Anebo ne? Někteří restauratéři karty dál odmítají, případně si při takové platbě účtují přirážku. Takový přístup ale rozhodně nesvědčí o vstřícnosti k zákazníkům a kromě toho se také brzy stane nelegální.
Globálně vzato pro obchodníka přijímání bezhotovostních plateb kartou nevýhodné není. Lidé se karty naučili používat a díky rozšíření jejich bezkontaktních verzí je využívají stále častěji. V posledních letech roste počet obchodních míst, kde lze platit kartami, o více než 10 % ročně. Segment restaurací a ubytování patří z pohledu platebních terminálů mezi ty s nejvyšší penetrací i růstem počtu obchodních míst,
říká Pavel Zúbek z tiskového oddělení Komerční banky. Pokud restauratéři nechtějí brát karty, připravují se o část klientů a také tržeb. Zákazníci platící kartou totiž utratí v průměru o 30 % víc.
Mohlo by vás zajímat: Platby kartou podléhají #EET, a to i když půjdou skrze platební bránu
Kolik a za co restauratéři platí?
Je pravda, že banka si z každé transakce strhává dohodnutý poplatek. Je ale potřeba si uvědomit, že i banka má se zpracováním bezhotovostní transakce nějaký náklad. Cenovou politiku si nastavuje sama instituce, která podnikateli vydává terminál. Výše poplatku z každé uskutečněné transakce je stanovována individuálně na základě poskytnutých obchodních informací ze strany klienta a je přímo závislá na interchange fee, tedy poplatku, který jsme povinni odvádět každé vydavatelské bance, jejíž kartou byla transakce provedena včetně poplatku jednotlivým kartovým asociacím,
vysvětluje Kristýna Havligerová, mluvčí České spořitelny.
Dříve mohl být takový poplatek od 1 až do 3 %. Česká republika ho na rozdíl od jiných evropských států, například Slovenska, Rakouska, Německa nebo Itálie, nijak neregulovala. Koncem loňského roku ale do mezibankovních poplatků zasáhla Evropská komise. Nově je u plateb prováděných debetními kartami nastaven strop ve výši 0,2 % z placené částky, u transakcí kreditními kartami pak 0,3 %. Díky tomuto dramatickému snížení mají zákazníci na poplatcích ušetřit až 730 milionů eur ročně.
Podle bank zatím snížení interchange fees výrazně zvýšenou poptávku ze strany obchodních míst na dodání služby akceptace platebních karet nepřineslo. Nebo je možná na hodnocení ještě brzy. Jedním z hlavních záměrů regulace ale bylo právě rozšíření akceptace platebních karet a zvýšení komfortu pro zákazníky. V Česku máme stále ještě prostor pro dalších 80 000 nových akceptačních míst. Já osobně předpokládám, že se bude v následujících měsících akceptace rozšiřovat rychlým tempem. Ne kvůli regulaci, ale kvůli benefitům, které s sebou platební karta přináší jak pro restauratéra, tak držitele karty,
říká Marcel Gajdoš, Country manager Visa Inc. pro ČR a SR. Mezi ty kromě jiného patří úspora nákladů na spárování a vkládání hotovosti na účet nebo snížení rizika vysokého objemu hotovosti na provozovnách.
Interchange fee je ale pouze jednou částí nákladů za transakci. Banky si poplatky účtují také kvůli dohledu nad transakcemi, nákladům spojeným s autorizací karet, zákaznickým servisem a podobně. Další výdaje mohou tvořit poplatky zprostředkovatelům terminálů a vydavatelům karet. Pravdou ovšem je, že většina bank, které akceptaci karet nabízí, zároveň karty také vydává. Banky tím pádem čelí celkem velkému výpadku příjmů z plateb kartou, díky kterým financovaly věrností programy na kartách. Už nyní můžeme na českém trhu zaznamenat omezování odměn u některých karet,
dodává Petra Crhová, specialistka platebních karet Sberbank CZ.
Podle loni vydané evropské směrnice ale bude muset i Česká republika přirážky za placení kartou zakázat a karty tak začnou přijímat i odpůrci těchto poplatků. Akceptace platebních karet se stane dostupná i pro ty nejmenší podniky. Velikost obchodníka a jeho očekávané tržby patří mezi nejdůležitější kritéria pro stanovení ceny za akceptaci platebních karet. Stanovení této ceny je vždy věcí individuální dohody s konkrétním obchodníkem. Například Komerční banka poskytuje platební terminály bez jakéhokoliv vstupního poplatku zpravidla formou bezplatného pronájmu, a to i v případě menších obchodníků. Službu nabízí zdarma v případě obratu při platbách kartami alespoň 10 000 korun měsíčně.
Významnou roli z pohledu akceptace karet může hrát velikost restaurace primárně z pohledu průměrné útraty na jeden nákup zaplacený kartou. Bylo by možné uvažovat, že větší restaurace rovná se větší nabídka, a tím pádem větší konzumace na osobu, nicméně to nemusí být pravidlo. Akceptaci karet poskytujeme tisícům malých restaurací a celková útrata ve všech restauracích se počítá na miliardy korun,
doplňuje mluvčí ČSOB Pavla Hávová. Záleží tedy i na typu klientely, která do restaurace chodí, jaké dělá útraty a na co je zvyklá.
Dále čtěte: Spropitné a #EET? Vše se bude odvíjet od toho, kdo si dýško bere
Jak začít přijímat platební karty?
Získat platební terminál nebo bránu není vůbec složité. V rámci České republiky existuje několik zpracovatelských finančních institucí, jejichž prostřednictvím lze možnost začít přijímat platební karty zajistit. Jsou to zejména banky, ale také platební provideři. Podnikatel může oslovit jakoukoli banku, nemusí v ní ani mít účet. Žádost se dá vyplnit na pobočkách nebo online na webových stránkách poskytovatelů. Jejich hlavním cílem je pomoci obchodníkům získávat nové a udržet stávající tržby a zvyšovat efektivitu těchto tržeb.
Akceptovat platbu kartami se vyplatí i kvůli blížícímu se zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Banky, například ČSOB, totiž v rámci svého řešení akceptace karet nabízí restauracím i dalším obchodníkům možnost řešit povinnosti elektronické evidence tržeb právě využitím platebních terminálů.
ČLÁNKY DO MAILU