Názory k článku Přijímat platby kartami už není drahé a hodí se to i kvůli #EET

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 4. 8. 2016 12:30

    * (neregistrovaný)

    "Pokud restauratéři nechtějí brát karty, připravují se o část klientů a také tržeb. Zákazníci platící kartou totiž utratí v průměru o 30 % víc."

    Vážně? To jako když budu platit kartou, tak budu mít na útratu o 30% víc peněz? Tak to je skvělé. A když budu mít dvě karty, budu mít na útratu o 60% více peněz?

  • 29. 1. 2017 12:00

    vtipnyjony (neregistrovaný)

    Jedná se o psychologický efekt. Peníze na kartě nevidíte, takže když budete mít v peněžence třeba 1000,- a stejně na účtě více Vás z psychologického hlediska bude mrzet utratit tu hotovost. 30% je přehnané ale výjimečně k tomu může docházet. Větší tržby jsou pro obchodníka s terminálem také proto, že lidé už si zvykly na používání karet natolik, že někteří dokonce nedisponují hotovostí a již předpokládají, že všichni mají platební terminály. A zahraniční hosté nemusí vybírat draze z bankomatu. Ostatně ono je tak, že terminál na karty již má většina restauračních podniků - já třeba neznám žádný který by neměl terminál. U hospod to ještě moc rozvinuté není. Ale třeba terminály v květinářství mě docela překvapily.

  • 23. 7. 2017 0:07

    Anonym (neregistrovaný)

    Tak jsem se z článku nedozvěděl, kolik procent si strhává banka celkem. Nikoliv jen ty 0,2 a 0,3 %. Kolik % chce od malého obchodníka a kolik od velkého supermarketu.

  • 19. 8. 2017 11:21

    anonym (neregistrovaný)

    0,2% a 0,3% jsou pouze mezibankovní poplatky (MIF), k tomu je potřeba ještě připočítat cca 0,1-0,2% poplatky karetním asociacím (VISA, Mastercard, atp.) a pak je tu ta největší část a to transakční poplatek (marže) banky obchodníka. U menších podnikatelů tak může činit celkový poplatek cca 1-2%, tj. transakční poplatek (marže banky) je ve výši 0,5-1,5%, větší podnikatelé a velké firmy se určitě pohybují s celkovým poplatkem pod 1% z transakce. Hodně také záleží na průměrné výši nákupu, celkovém obratu přes karty a to, jakou část plateb tvoří transakce kartami vydanými mimo EU, služební karty, atp., tam jsou poplatky dramaticky vyšší neboť se na ně nevztahuje nařízemí MIF (tj. ony 0,2-0,3%). Většinou se lze rozhodnout mezi jednou sazbou na všechny transakce a karty a účtováním rozděleným podle typu karet - zde je však důležité vědět, jací zákazníci u vás nakupují. Typicky pokud máte hodně zahraničních zákazníků, především mimo EU, je vhodnější jednorázová, byť třeba i trochu vyšší sazba - eliminujete tím riziko vysokých poplatků, které mohou být u různých karet klidně i 5%, u čistě tuzemské klientely se vyplatí jít do modelu účtování dle karet s rozdělenými poplatky na MIF, karetní asociace a transakční poplatek ...

  • 10. 11. 2017 18:35

    M (neregistrovaný)

    Z osobních zkušeností: Malý obchodník odvádí 2-2,5% (někdy i více)
    (Já osobně jsem se dostal po několika jednáních v bance na 1,99%, níž to prý nejde)
    Velké markety prý odvádí max 1%.

    A pak banky s radostí rozdávají odměny klientům za platby kartou,
    když jim je několikanásobně vrátí obchodníci na poplatcích.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).