Vlákno názorů k článku Přijímat platby kartami už není drahé a hodí se to i kvůli #EET od Anonym - Tak jsem se z článku nedozvěděl, kolik procent...

Tak jsem se z článku nedozvěděl, kolik procent si strhává banka celkem. Nikoliv jen ty 0,2 a 0,3 %. Kolik % chce od malého obchodníka a kolik od velkého supermarketu.

0,2% a 0,3% jsou pouze mezibankovní poplatky (MIF), k tomu je potřeba ještě připočítat cca 0,1-0,2% poplatky karetním asociacím (VISA, Mastercard, atp.) a pak je tu ta největší část a to transakční poplatek (marže) banky obchodníka. U menších podnikatelů tak může činit celkový poplatek cca 1-2%, tj. transakční poplatek (marže banky) je ve výši 0,5-1,5%, větší podnikatelé a velké firmy se určitě pohybují s celkovým poplatkem pod 1% z transakce. Hodně také záleží na průměrné výši nákupu, celkovém obratu přes karty a to, jakou část plateb tvoří transakce kartami vydanými mimo EU, služební karty, atp., tam jsou poplatky dramaticky vyšší neboť se na ně nevztahuje nařízemí MIF (tj. ony 0,2-0,3%). Většinou se lze rozhodnout mezi jednou sazbou na všechny transakce a karty a účtováním rozděleným podle typu karet - zde je však důležité vědět, jací zákazníci u vás nakupují. Typicky pokud máte hodně zahraničních zákazníků, především mimo EU, je vhodnější jednorázová, byť třeba i trochu vyšší sazba - eliminujete tím riziko vysokých poplatků, které mohou být u různých karet klidně i 5%, u čistě tuzemské klientely se vyplatí jít do modelu účtování dle karet s rozdělenými poplatky na MIF, karetní asociace a transakční poplatek ...

Z osobních zkušeností: Malý obchodník odvádí 2-2,5% (někdy i více)
(Já osobně jsem se dostal po několika jednáních v bance na 1,99%, níž to prý nejde)
Velké markety prý odvádí max 1%.

A pak banky s radostí rozdávají odměny klientům za platby kartou,
když jim je několikanásobně vrátí obchodníci na poplatcích.