Se zaměstnancem je možné při uzavření pracovního poměru sjednat zkušební dobu, takzvaný pracovní poměr na zkoušku. I tato oblast zaznamenala v souvislosti s novelou zákoníku práce účinnou od 1. ledna 2012 řadu změn. Zaměstnavatelé by si měli dát pozor na počítání i okamžik sjednání zkušební doby. Zejména pokud se jedná o blížící se datum 1. ledna 2013.
Sjednání zkušební doby
Zkušební doba se obvykle sjednává v pracovní smlouvě, ale nic nebrání jejímu sjednání v jiné samostatné písemné dohodě, případně dodatkem k pracovní smlouvě. V souladu s ustanovením § 35 zákoníku práce nesmí být zkušební doba delší než:
- 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru
- 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance (změna od 1. ledna 2012, dříve byla maximální délka zkušební doby pro všechny zaměstnance stejná).
Přitom sjednaná zkušební doba nesmí být delší, než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Například u pracovního poměru na dobu určitou v délce čtyř měsíců, nemůže být sjednaná zkušební doba delší než měsíce dva. Zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována.
Příklad: S řadovým zaměstnancem byla sjednána tříměsíční zkušební doba. Po dvou měsících byl povýšen na vedoucího zaměstnance. Je možné zkušební dobu prodloužit o další tři měsíce?
Takový postup by byl v rozporu se zákoníkem práce. Zkušební dobu nelze dodatečně prodloužit, a to ani při změně pracovního poměru povýšením řadového zaměstnance na vedoucího pracovníka.
Nově nejpozději v den vzniku pracovního poměru
Zaměstnavatelé by měli být opatrní na datum sjednání zkušební doby od 1. ledna 2013.
Po novele zákoníku práce musí být zaměstnavatelé ostražití při sjednání počátku zkušební doby. Nově je možné zkušební dobu sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Již nemůže být platně sjednána po dni vzniku pracovního poměru. A to ani kdyby byla pracovní smlouva vyhotovena dodatečně až po nástupu do zaměstnání. V takovém případě by eventuálně v souladu s § 20 zákoníku práce byla pracovní smlouva platná, na rozdíl od sjednané zkušební doby.
V této souvislosti by si měli dát zaměstnavatelé, ale i zaměstnanci, kteří mění na přelomu roku zaměstnání, pozor na datum 1. ledna 2013, respektive pohlídat den skutečného nástupu do práce.
Příklad: Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 1. ledna 2013. Mzdová účetní, která připravuje pracovní smlouvy, není v tento den v práci, protože je svátek. Pracovní smlouvu vyhotoví dodatečně až 2. ledna s datem nástupu 1. ledna 2013. Současně bude sjednána tříměsíční zkušební doba.
Pracovní smlouva bude v pořádku, ale zkušební doba nebude platně sjednána, protože měla být sjednána nejpozději v den vzniku pracovního poměru, což bylo 1. ledna 2013. Obdobně by tomu bylo v případě sjednání pracovní smlouvy se zkušební dobou v den nástupu do zaměstnání 2. ledna, pokud by bylo v pracovní smlouvě jako den vzniku pracovního poměru uvedeno datum 1. ledna.
Jestliže by chtěl zaměstnavatel platně sjednat zkušební dobu s dnem vzniku pracovního poměru 1. ledna, měla by být skutečně sjednána tento den, případně dříve, například 31. prosince 2012. To je praktické zejména s ohledem na nárok na řádnou dovolenou za měsíc leden (jedna dvanáctina ročního nároku za odpracovaný celý kalendářní měsíc) nebo pokud hodlá zaměstnavatel zaměstnanci přiznat právo na náhradu mzdy za svátek 1. ledna.
Lhůta nebo doba?
Od roku 2012 je zkušební doba opět dobou, a ne lhůtou. Od této změny se odvíjí i postup jejího počítání. V případě pracovního poměru sjednaného dne 16. ledna 2013 s tříměsíční zkušební dobou, skončí zkušební doba dne 15. dubna (v roce 2011 by skončila 16. dubna). Sjednání zkušební doby je tedy možné např. v měsících (dva měsíce, tři měsíce atd.) nebo v konkrétních dnech (např. od 1. února do 30. dubna 2013).
Zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních překážek, pro které zaměstnanec v jejím průběhu práci nekoná a o dobu celodenní dovolené. Z ustanovení § 35 zákoníku práce není zcela jednoznačné, zda zkušební dobu prodlužovat o zameškané kalendářní nebo pracovní dny (zameškané směny). O vysvětlení jsme požádali odborníky na pracovní právo.
Příklad: Zaměstnanec v průběhu zkušební doby sjednané od 1. ledna do 31. března 2013 onemocní. Nemoc trvá od 17. ledna do 1. února. Jedná se o zaměstnance, který pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době (pondělí – pátek). Jakým datem skončí zkušební doba?
Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Milan Měchura z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS, jestliže zaměstnanec ve zkušební době onemocní či si vybere dovolenou, prodlužuje se zkušební doba o zameškané pracovní dny, jak je stanoveno v komentáři k zákoníku práce. V případě nemoci ve zkušební době, která byla sjednána na dobu od 1. ledna do 31. března 2013 a nemoc trvá od 17. ledna do 1. února (12 pracovních dní), prodlouží se jeho zkušební doba do 17. dubna 2013,
uvedl Milan Měchura.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Sjednání zkušební doby umožňuje oběma smluvním stranám, tedy jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli, ověřit si, zda jim pracovní poměr vyhovuje. V této době je možné pracovní poměr zrušit z jakéhokoliv důvodu, ale i bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel však nemůže zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti, tj. v době poskytování náhrady mzdy.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být provedeno písemně. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, pokud zde není uvedený pozdější den.
Stahujte: Vzor pracovní smlouvy
ČLÁNKY DO MAILU