A neuvedení osvobozených příjmů do mzdového listu by se mohlo zaměstnanci nevyplatit. Vysvětlujeme na příkladu z praxe.
Přestože dobrý mzdový program provede řadu úkonů při zpracování mezd automaticky, měl by mít každý mzdový účetní, personalista, ale i sám daňový poplatník jasno v uplatnění nezdanitelných částí daně, slev na dani i způsobu zdanění. Je zásadní rozdíl, zda jde o příjmy, které jsou nebo nejsou předmětem daně. Ty první se vždy uvádí do mzdového listu zaměstnance, i když jsou od daně osvobozené, ty druhé naopak na mzdový list nepatří. Obvykle se zúčtovávají přes pokladnu.
Čtěte také: Ukončení středoškolského studia v otázkách a odpovědích
Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů
Předmětem daně z příjmů je mzda zaměstnance, včetně nepeněžního plnění formou bezplatného poskytnutí práv, věcí, služeb a jiných výhod ocenitelných penězi. Za příjem zaměstnanců se považuje také cenový rozdíl poskytnutých věcí či služeb nebo nájmu od zaměstnavatele za cenu nižší než obvyklou (takzvaně se slevou). Podle ustanovení § 6 odst. 3 poslední věty zákona o daních z příjmů se tento cenový rozdíl považuje za příjem v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce. Obdobně sem patří částka ve výši 1 % vstupní ceny bezplatně poskytnutého vozidla k služebnímu i k soukromému užívání, minimálně však 1000 Kč.
Předmětem daně jsou i zaměstnanecké benefity. Při poskytování plnění zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových výdajů zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům v souvislosti se zaměstnáním jsou za splnění podmínek uvedených v § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů od daně osvobozeny.
Čtěte také: Příspěvek zaměstnancům na tištěné knihy? Novinka má zásadní nedostatek
Příjmy od daně osvobozené patří na mzdový list
Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Lukáš Heřtus z Generálního finančního ředitelství, na mzdový list patří všechny příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně. Mzdové listy se samozřejmě týkají nejen daňových položek v rámci zaměstnancovy mzdy, uvádí se zde odvody na sociální a zdravotní pojištění a další důležité údaje. Náležitosti mzdového listu vyjmenovává ustanovení § 38j zákona o daních z příjmů. Mzdový list pro účely daně musí za každý kalendářní měsíc obsahovat:
- úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,
- částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1.
Na mzdový list patří veškeré příjmy ze závislé činnosti od daně osvobozené uvedené v § 6 odst. 9. zákona o daních z příjmů. Tedy osvobozené příjmy, jelikož jsou předmětem daně. Jedná se o nepeněžní benefity poskytované zaměstnavatelem.
Například:
- Rekreace a nepeněžní dary jsou příjmy podle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů.
- Stravenky, které jsou v § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů (nemají žádnou výjimku). Stravenky se uvedou pouze ve výši nepeněžního příjmu osvobozeného, ne v hodnotě stravenky. Například: hodnota stravenky 70 Kč, příspěvek zaměstnavatele 40 Kč, poplatník zaplatí 30 Kč. Na mzdový list patří 40 Kč.
Zaměstnavatelé obvykle na mzdové listy uvádí od daně osvobozené příspěvky na penzijní a životní pojištění, osvobozené věcné dary do úhrnného ročního limitu 2000 Kč a další. Jiné příjmy se zde naopak často neuvádí. Zejména jde o výše uvedené stravenky. Jejich uvedení nebo neuvedení může mít praktický dopad.
Čtěte také: Rehabilitace, dentální hygiena, psycholog. Nárok na placené volno?
Kupříkladu při uplatnění slevy na manželku či manžela. Tu lze uplatnit, pokud roční příjmy manželky nebo manžela nejsou vyšší než 68 000 Kč. Zde patří hrubé příjmy zaměstnance, ale i další příjmy, jež jsou výslovně uvedeny v pokynu Generálního finančního ředitelství D-22. Včetně příjmů od daně osvobozených dle § 4a a §10 zákona o daních z příjmů.
Do limitu 68 000 Kč se tak počítají například příjmy z dědictví, podpora v nezaměstnanosti, odměna pěstouna, motivační příspěvek, příjmy ze zaměstnání, příjmy v podobě benefitů dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů, tj. včetně příspěvku na penzijní a životní pojištění, stravenek apod. A právě výše těchto od daně osvobozených zaměstnaneckých benefitů by měla být součástí mzdového listu a tím i výplatní pásky druhého z manželů.
Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů
Zákon naopak jasně specifikuje, které příjmy nejsou předmětem daně (§ 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů). Mezi příjmy, které se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a nejsou předmětem daně, patří zejména:
- náhrady cestovních výdajů poskytované dle zákoníku práce ve výši stanovené pro zaměstnance státní správy (ustanovení § 173 až 181) a hodnota bezplatného stravování poskytnutá zaměstnavatelem na pracovních cestách. Jiné nebo vyšší náhrady jsou zdanitelným příjmem zaměstnance,
- hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a desinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu dle zákoníku práce a nařízení vlády 495/2001 Sb.,
- náklady na udržování osobních a ochranných pracovních prostředků, včetně poskytovaného paušálu,
- hodnota poskytovaných stejnokrojů a pracovního oblečení, určeného pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jejich udržování,
- přijaté zálohy od zaměstnavatele, kterými zaměstnanec jeho jménem hradí prokázané výdaje,
- náklady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon funkce,
- povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená zvláštním předpisem (osvětlení, hygienické podmínky, pracovní prohlídky apod.).
ČLÁNKY DO MAILU