Názory k článku Jaké příjmy patří do mzdového listu zaměstnance a účetní o nich obvykle neúčtují
-
vera (neregistrovaný)
Všechny příjmy, které zaměstnanec v závislé činnosti obdrží od svého zaměstnavatel, ty, které podléhají dani i ty, které nepodléhají dani, všechny, i když je obdržel zaměstnanec "z pokladny", je povinnost zúčtovat ve mzdě příslušného měsíce. Že existují dokonalé mzdové programy, to je pravda, ale jestliže ta mzdová účetní nemá příslušné znalosti a očekává všechno od programu, nemá na tom místě co dělat, je zbytečná, v tom případě ji nahradí kokršpaněl za kostku cukru. I ti programátoři, kteří tvoří mzdové softwars, jsou omylní lidé, nejsou právníci, nejsou personalisté, nestudovali finanční právo. Ta mzdová účetní musí vědět, co ten program má spočítat. Ten program je proto, aby ona nemusela ručně sčítat, odčítat, kalkulovat. Ale vždy platilo, že počítač je blbec s obrovskými nároky. Náležitosti mzdového listu přikazuje zákon 586/1992 v platném znění pro rok 2018, konkrétně § 38 písmeno j. Další náležitosti ML nejsou určeny právními předpisy, ale jejich účelnost evidovat je v NK lze dovodit ze zákonů upravujících sociální pojištění 582/1991, 589/1992, zdravotní pojištění 592/1992, 48/1997, nemocenské pojištění 187/2006, důchodové pojištění 155/1995. A dále z pracovněprávních titulů - průměrný hodinový výdělek, údaje o dovolené, náhradu za ztrátu na výdělku v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Všechny údaje na mzdovém listě podléhají kontrolám: Finančního úřadu, Zdravotních pojišťoven, Správy sociálního pojištění, Úřadu práce. Za správnost vyhotovení mzdového listu odpovídá zaměstnavatel pod stanovenými sankcemi. Není možné, aby o nějakém příjmu "účetní neúčtovala".
Zaměstnavatel na mzdový list nemůže uvádět to, že manžel/ka zaměstnance obdržela příjem z dědictví nebo podporu v nezaměstnanosti od ÚP. Pokud zaměstnanec žádá o roční daňovou slevu na manželku a doloží své prohlášení o příjmech manželky, když byl předtím poučen, které příjmy se do příjmu manželky započítávají, je to jeho prohlášení - on je poplatníkem mzdy, nikoliv zaměstnavatel. Pokud zaměstnanec zalže a sníží manželčiny příjmy, je to jeho přestupek.
Já osobně si myslím, že toto by neměla být záležitost zaměstnavatele, o tuto slevu by si měli zaměstnanci sami žádat na finančním úřadě. Nevím, proč v článku citujete vyjádření pracovníka ředitelství finanční správy, že se o některých příjmech neúčtuje a nejsou uvedeny ve mzdovém listu. Od toho je kontrola, kterou provádí příslušný finanční úřad, zaměstnavatel je povinen chybu napravit. A jak už jsem uvedla výše, jedná se o nedodržení zákona a toto je sankcionováno. -
Dobrý den,
za správnost mzdového listu zodpovídá zaměstnavatel a právě zaměstnavatelům je článek určen (server Podnikatel.cz přináší informace především z oblasti podnikání a tím i zaměstnávání fyzických osob). Samozřejmě, že může být zaměstnavatel za neuvedení příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozené, sankcionován. Proto na tuto skutečnost i prostřednictvím vyjádření Generálního finančního ředitelství upozorňujeme. Faktem je, že řada zaměstnavatelů od daně osvobozené příjmy do mzdového listu neuvádí. Zejména zde výslovně uvedený příjem v podobě nepeněžního příspěvku zaměstnavatele na stravenku či stravování.
V článku není uvedeno, že zaměstnavatel má zahrnout do mzdového listu příjmy manželky. Zaměstnavatel dodržení limitu 68 000 korun nijak nezkoumá, to je záležitostí daňového poplatníka. Avšak pokud zaměstnavatel manželky neuvádí osvobozené příjmy do mzdového listu (nejsou uvedeny ani na výplatní pásce), pak mohou manželé zahrnutí tohoto příjmu do rozhodného limitu pro uplatnění slevy na manžela (manželku) snadno opomenout. Proto jsem v článku upozornila, že se do rozhodného limitu počítají veškeré od daně osvobozené příjmy, včetně zaměstnaneckých benefitů.
S přáním příjemného dne Dagmar Kučerová
-
Abrakadabra (neregistrovaný)
Dobrý den, jsem z článku zmatená.
ZDP říká, že na ML musí být uveden za každý kalendářní měsíc
1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,
2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1,Zákoník práce § 109 definuje co je mzda a § 119 co je naturální mzda. Ani v jednom z paragrafů není ani zmínka o tom, že benefity poskytované zaměstnancům jsou mzdou. Z čeho mám tedy usuzovat, že příspěvek zaměstnavatele na stravenky nebo stravování je mzdou a má být uveden na mzdovém listě?
A pokud tedy příspěvek zaměstnavatele na stravenky a stravování je mzdou a má být uveden na mzdovém listě, pak jsou mzdou s uvedením na mzdový list i další příjmy uvedené v § 6, odst.9 např. písm. a a písm. u?
Prosím o bližší vysvětlení s uvedením § jednotlivých zákonů. Děkuji
-
Dobrý den,
nemůžete vycházet z pojmu MZDA, který je definován v zákoníku práce pro účely zákona o daních z příjmů. Dle vašeho výkladu tohoto ustanovení by do mzdového listu nepatřil například plat ani odměna z dohody o provedení práce.
Zákon o daních z příjmů definuje pojem závislá práce v ustanovení § 6. Zaměstnanecké benefity patří pod § 6 odst. 1 písm. d) - příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti ... (Příjmy od daně osvobozené jsou dále definovány ustanovením § 9 zákona o daních z příjmů).
Dále bych upozornila na § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů, kde se píše, že příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. d) a e) poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění, kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena
a) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,
b) stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely.
Do mzdového listu zajisté uvádíte příjem v podobě poskytnutí vozidla k služebním účelům, i když se z pohledu zákoníku práce nejedná o mzdu. Rovněž se zde uvádí příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění, který je navíc nutné uvádět do Potvrzení o zdanitelných příjmech. Obdobně má mzdový list obsahovat i ostatní příjmy (ostatně to v článku potvrzuje i GFŘ) od daně osvobozené dle ustanovení § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů.
S pozdravem Dagmar Kučerová
-
abrakadabra (neregistrovaný)
Dobrý den paní Kučerová, děkuji za vysvětlení a prosím o rekapitulaci na níže uvedeném příkladu:
1) § 6, odst. 9, písm. a - Zaměstnanec je vyslán na školení (např. periodické přezkoušení svářečů, kurz pro účetní a pod.) - zaměstnavatel je strojírenská firma a cenu kurzu uhradí přímo školiteli - cena kurzu tedy musí být uvedena na ML, výplatním lístku a příjem je započítán jako příjem druhého z manželů?
2) § 6, odst. 9, písm. b) - Zaměstnavatel zajišťuje dovoz obědů na pracoviště a zaměstnancům na stravování přispívá - rozdíl mezi cenou obědu a tím co zaplatí zaměstnanec bude uveden na ML, výplatním lístku a je to příjem druhého z manželů? Totéž platí i pro stravenky.
3) § 6, odst. 9, písm. u) - Zaměstnavatel zasílá mzdu na účet zaměstnance. Poplatek spojený s odesláním musí být uveden na ML, výplatním lístku a příjem je započítán jako příjem druhého z manželů?
Předem moc děkuji za odpověď. -
Dobrý den,
Dagmar Kučerová Vám odpověď zajistí již pouze v našich odborných poradnách. Prosím, položte dotaz do poradny pro mzdové účetnictví.
Hezký den,
Michael Hovorka
šéfredaktor
ČLÁNKY DO MAILU