Všechny příjmy, které zaměstnanec v závislé činnosti obdrží od svého zaměstnavatel, ty, které podléhají dani i ty, které nepodléhají dani, všechny, i když je obdržel zaměstnanec "z pokladny", je povinnost zúčtovat ve mzdě příslušného měsíce. Že existují dokonalé mzdové programy, to je pravda, ale jestliže ta mzdová účetní nemá příslušné znalosti a očekává všechno od programu, nemá na tom místě co dělat, je zbytečná, v tom případě ji nahradí kokršpaněl za kostku cukru. I ti programátoři, kteří tvoří mzdové softwars, jsou omylní lidé, nejsou právníci, nejsou personalisté, nestudovali finanční právo. Ta mzdová účetní musí vědět, co ten program má spočítat. Ten program je proto, aby ona nemusela ručně sčítat, odčítat, kalkulovat. Ale vždy platilo, že počítač je blbec s obrovskými nároky. Náležitosti mzdového listu přikazuje zákon 586/1992 v platném znění pro rok 2018, konkrétně § 38 písmeno j. Další náležitosti ML nejsou určeny právními předpisy, ale jejich účelnost evidovat je v NK lze dovodit ze zákonů upravujících sociální pojištění 582/1991, 589/1992, zdravotní pojištění 592/1992, 48/1997, nemocenské pojištění 187/2006, důchodové pojištění 155/1995. A dále z pracovněprávních titulů - průměrný hodinový výdělek, údaje o dovolené, náhradu za ztrátu na výdělku v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Všechny údaje na mzdovém listě podléhají kontrolám: Finančního úřadu, Zdravotních pojišťoven, Správy sociálního pojištění, Úřadu práce. Za správnost vyhotovení mzdového listu odpovídá zaměstnavatel pod stanovenými sankcemi. Není možné, aby o nějakém příjmu "účetní neúčtovala".
Zaměstnavatel na mzdový list nemůže uvádět to, že manžel/ka zaměstnance obdržela příjem z dědictví nebo podporu v nezaměstnanosti od ÚP. Pokud zaměstnanec žádá o roční daňovou slevu na manželku a doloží své prohlášení o příjmech manželky, když byl předtím poučen, které příjmy se do příjmu manželky započítávají, je to jeho prohlášení - on je poplatníkem mzdy, nikoliv zaměstnavatel. Pokud zaměstnanec zalže a sníží manželčiny příjmy, je to jeho přestupek.
Já osobně si myslím, že toto by neměla být záležitost zaměstnavatele, o tuto slevu by si měli zaměstnanci sami žádat na finančním úřadě. Nevím, proč v článku citujete vyjádření pracovníka ředitelství finanční správy, že se o některých příjmech neúčtuje a nejsou uvedeny ve mzdovém listu. Od toho je kontrola, kterou provádí příslušný finanční úřad, zaměstnavatel je povinen chybu napravit. A jak už jsem uvedla výše, jedná se o nedodržení zákona a toto je sankcionováno.
Dobrý den,
za správnost mzdového listu zodpovídá zaměstnavatel a právě zaměstnavatelům je článek určen (server Podnikatel.cz přináší informace především z oblasti podnikání a tím i zaměstnávání fyzických osob). Samozřejmě, že může být zaměstnavatel za neuvedení příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozené, sankcionován. Proto na tuto skutečnost i prostřednictvím vyjádření Generálního finančního ředitelství upozorňujeme. Faktem je, že řada zaměstnavatelů od daně osvobozené příjmy do mzdového listu neuvádí. Zejména zde výslovně uvedený příjem v podobě nepeněžního příspěvku zaměstnavatele na stravenku či stravování.
V článku není uvedeno, že zaměstnavatel má zahrnout do mzdového listu příjmy manželky. Zaměstnavatel dodržení limitu 68 000 korun nijak nezkoumá, to je záležitostí daňového poplatníka. Avšak pokud zaměstnavatel manželky neuvádí osvobozené příjmy do mzdového listu (nejsou uvedeny ani na výplatní pásce), pak mohou manželé zahrnutí tohoto příjmu do rozhodného limitu pro uplatnění slevy na manžela (manželku) snadno opomenout. Proto jsem v článku upozornila, že se do rozhodného limitu počítají veškeré od daně osvobozené příjmy, včetně zaměstnaneckých benefitů.
S přáním příjemného dne Dagmar Kučerová