Z evropských fondů přiteče do České republiky v období let 2014 – 2020 téměř 24 miliard eur, tedy asi 660 miliard korun. Z velké míry jsou tyto peníze určeny i na rozvoj firem. Mohlo by se tedy zdát, že české podniky před sebou mají poměrně růžovou budoucnost. Mohou se rozvíjet, inovovat, investovat. Dvě třetiny firem skutečně chtějí o dotace požádat. Přibližně čtvrtina těch, které už někdy v minulosti dotaci získaly, už o ni ale žádat nebude. Proč? Nechtějí se znovu ocitnout na pokraji krachu a nervového zhroucení. Čerpat dotaci totiž může jen skutečně odolný člověk, který ustojí všechny peripetie s tím spojené.
Zásadní slabinou poskytování dotací je jejich extrémní administrativní náročnost. Za největší překážku systému ji považuje devět z deseti příjemců dotací. Zvlášť pro malé a střední podniky je pak nezbytně nutná spolupráce s externím poradcem, který není zadarmo. Sepsání firemní žádosti o dotaci bývá často velmi komplikované, protože se mnohdy jedná o oblasti, které vyžadují elementární odbornost. Většina podnikatelů a firem má proto pojem dotace spojen s unavující byrokracií. Při rozhodování, zda se spolehnout na vlastní zdroje nebo služby externího poradce, je nutné zvážit nejenom osobní zkušenosti, ale také časové možnosti. Je potřeba si uvědomit, že získání dotace rozhodně není konečnou. V tomto momentě se začíná roztáčet kolotoč neméně náročných a zdlouhavých procesů administrace a kontrol.
Získáním dotace to nekončí. Startuje se tím kolotoč kontrol.
A jsme u toho, proč čtvrtina firem, která už má s čerpáním dotací zkušenosti, nechce nic podobného znovu podstupovat. Firma, která si sáhne na dotace, se náhle ocitá na tenkém ledě právní nejistoty a roztříštěnosti. Pravidla v manuálech bývají popsána mnohoznačně a je běžné, že v průběhu realizace dotačního projektu dochází ke změnám podmínek. V průzkumu provedeném Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR firmy uváděly, že ačkoliv řídící orgán průběžně projekt bez námitek monitoroval, poté jim zpětně s časovým odstupem vytýkal některé skutečnosti.
Špatnou zkušenost mají české firmy také s úředníky, kteří čerpání dotací kontrolují. Palčivým problémem je následná kontrola uzavřených dotačních projektů po několika letech ze strany finančních úřadů, které mají zcela odlišný názor na provedení projektu než poskytovatel dotace v době jeho realizace a nekompromisně trestají firmy vracením dotací včetně penále,
upozorňuje na moment, který vede k opadání zájmu malých a středních podniků o dotace, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová. Kontroly využití dotací jsou samozřejmě potřeba, ale musí se provádět smysluplně. Jako velkou zátěž podnikatelé označují například to, že po příjemci dotace může požadovat jedno a to samé více subjektů.
Dotace mohou zlikvidovat firmy i stovky jejich zaměstnanců
Příkladem i varováním pro všechny může být skupina firem z okolí východočeského Lanškrouna. Jde o malé a střední podniky, které dohromady zaměstnávají zhruba 1200 lidí. Jsou tedy v tomto regionu velkým přínosem. Všechny jsou ziskové a poctivě odvádějí daně. Bohužel, všechny doplatily na čerpání dotací, které využily na vývoj. Teoreticky je tento program nastaven správně. Když se firmy budou vyvíjet, budou mít více příležitostí a odvedou státu vyšší daně. To se také zpočátku stalo. Ministerstvo průmyslu a obchodu uznalo dotace jako náklad, který si lze odečíst od daňového základu. Po čtyřech letech ale přišla kontrola z ministerstva financí a její verdikt zněl, že se nejednalo o vývoj, nýbrž inovace, a dotace tedy byly od daňového základu odečteny nesprávně. Když se firmy začaly bránit, jelikož měly dodaňovat částky v řádech desítek milionů korun, potrestalo je ministerstvo financí tím, že spustilo další kolo kontrol. V tuto chvíli řeší případy východočeských podnikatelů kasační soud a čeká se na jeho rozhodnutí. Pokud dopadne v neprospěch firem, hrozí jim pokuty a velké existenční problémy.
Podobných případů by se našlo víc a svědčí o tom, že kontroly nejsou zcela kompetentní. Například úředníci finančních úřadů nejsou obvykle schopni rozeznat rozdíl mezi výzkumem a vývojem. Firmy, které využívaly nebo využívají dotační prostředky, začíná strašit hrozba vrácení dávných dotací. Jednalo-li se o cílený podvod, potom je vše v pořádku, ale horší je to, že se často jedná o velmi diskutabilní, navíc likvidační sankce. Kontroly většinou provádějí úředníci, kteří s odbornou problematikou nemají nic společného. Přesto rozhodují, často intuitivně, o osudu firem. Spolehlivě tím odrazují od dalšího čerpání, riziko sankcí po několika letech nebude ochoten nikdo podstoupit,
upozorňuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Systému čerpání dotací by prospěla jedna kontrolní autorita na národní úrovni.
K tématu dotací dále čtěte: Příspěvek při částečné zaměstnanosti dostane nová pravidla
Nebát se podstoupit riziko
Stále ale platí, že dotace představují pro české firmy obrovskou finanční injekci. Pokud malé firmy budou vědět, jak mají podporu uplatňovat, zvýší to jejich konkurenceschopnost na evropském trhu. Byla by proto škoda se dotací zříkat. Minimálně z toho důvodu, že pokud se nepřihlásí kvalitní firmy s potenciálem, dostane je až druhá liga. A to není dobře ani pro státní ekonomiku.
Na trhu je dnes celá řada kvalitních poradenských firem, které dokážou celým procesem žádání i čerpání dotací provést a prakticky řídit celý proces projektového cyklu za samotnou firmu, samozřejmě za předpokladu určité míry spolupráce. Indicií, jak poznat kvalitní poradenskou firmu, je to, co všechno má za sebou. Dobrými poradci bývají ty, které doporučují banky. Ty totiž už agentury prověřily. Poradenské firmy samozřejmě něco stojí. Při jejich výběru ale není radno řídit se jen cenou. Cena za služby se většinou skládá z částky za zpracování žádosti o dotaci a následné provize, která je vyplácena pouze v případě, že vám příslušný poskytovatel dotace oficiálně potvrdil, že váš projekt byl doporučen k financování z veřejných prostředků. Výše provize je většinou odvislá od objemu přislíbené dotace.
ČLÁNKY DO MAILU