Vyrobí filmaři v dobách finanční krize lék na "blbou" náladu?

Krize je prakticky vzájemným vztahem. Můžeme ji charakterizovat jako krizi důvěry nejen ve vztahu banka klient, ale krize důvěry mezi bankami navzájem. Je velmi dobře, že vlády i centrální banky na tuto KRIZI reagují a poslední signály snad i naznačují, že se tato „KRIZE DŮVĚRY VŠECH VŮČI VŠEM” začíná zklidňovat. Čtěte více: Vklady Čechů stát zajistí více, přesto nebude ručit za všechny

Ale nejen prací živ je člověk, také hledá nějaký svůj cíl, motivaci a odreagování. A proto i v dobách krize se stále chodí do kina. A možná se budete divit, že někdy i více, než v dobách ekonomicky stabilních. Hybnou silou celého filmového průmyslu je a byl Hollywood. Podívejme se, jak Hollywood reagoval na velkou hospodářskou krizi. Po krachu na newyorské burze roku 1929 začala v celém světě prudce vzrůstat nezaměstnanost.

Proto se i mezi filmaři načas objevil zájem o sociální problematiku. Ta se v amerických poměrech odrazila hlavně v tzv. gangsterských filmech. Filmy ze zločineckého prostředí, jako Malý Caesar (1930), Veřejný nepřítel (1931) či Zjizvená tvář (1932), se odehrávaly v realistické scenérii velkoměst a zobrazovaly svět krutosti, cynismu, egoismu, víry v sílu a násilí.

Ale v pozdějších letech, i v rámci postupného překonávání nejtvrdších důsledků hospodářské krize, hledá Hollywood „lék“ proti chmurné době v rozvíjení masové filmové zábavy. Jde hlavně o (romantické) komedie, dobrodružné příběhy z exotických krajin, katastrofické filmy, horory a pochopitelně western. Na plátně se objevují a triumfují dětské hvězdy jako Shirley Temple (později se úspěšně věnovala dráze diplomata a 90. letech minulého století byla americkou velvyslankyní v Praze), oživená monstra (King Kong) a zvláště nové „hvězdy“ kreslených filmů Walta Disneye – Mickey Mouse, kačer Donald, pes Pluto. Čtěte více: Jak financovat film

Později se Disney věnuje i náročným celovečerním „epickým“ filmům, z nichž jmenujme alespoň nejznámější – Sněhurka a sedm trpaslíků (1937), Pinocchio (1940) a Slon Dumbo (1941). Nový typ „crazy“ komedie, rozvinuté na originálním slovním a situačním humoru, přinášejí bratři Marxové (Chico, Harpo a Groucho). Objevují se noví významní představitelé moderního filmového herectví (Spencer Tracy, Katharine Hepburnová, Clark Gable, Cary Grant, Gary Cooper a další).

I předválečné Československo se „přimklo“ k tomuto modelu, což dokumentuje řadu filmů, zvláště komedií, kde excelují například Vlasta Burian, Lída Baarová, Adina Mandlová a další. Bude současná krize kopírovat tyto žánry, které tehdy nejen v USA, ale i po celém světě, zabraly jako lék na „blbou“ náladu? Podíváme-li se na filmy, které se příští rok chystají v České republice do kin, tak to skutečně vypadá, že tento trend se, až na výjimky, bude opakovat. Čtěte více: Čeští filmaři dostali z evropské kasy už 150 milionů korun

Zajímavé je, že filmoví producenti vlastně „milují“ krize, a konstatují, že pro film není větší spásy než doba krizí. Protože divák se potřebuje také zasnít a alespoň na 2 hodiny „vypnout“ z tíživé situace reálného světa. A na vstupenku si většinou nějakou tu „kačku“ najde. Zvláštní, že? Ale přece každý občas potřebuje snít…