Příplatek za práci ve svátek může náležet i následující den

Které dny jsou považovány za svátky?

Výčet svátků je uveden a zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.

Jiné dny, které nejsou označeny státním svátkem ani ostatním svátkem, se pro mzdové nebo platové účely za svátek nepovažují.

Svátek a pracovní směna zaměstnanců

Z hlediska promítnutí svátku do pracovních směn mohou nastat tři situace:

1. Pracovní směna připadá na svátek, ale z důvodu svátku tato směna (nebo její část) odpadne – zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu ušla v důsledku svátku.
2. Svátek připadne zaměstnanci na den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo na jiný den, kdy nemá podle harmonogramu směn pracovat – svátek se do pracovní doby nezapočítává a nepřísluší mu za něj mzda.
3. Pracovní směna připadne na svátek a zaměstnanec tuto směnu odpracuje – zaměstnanci náleží kromě dosažené mzdy za odpracovanou směnu náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Toto náhradní volno je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém byla práce ve svátek konána.

Jiná situace ovšem nastává, pracujete-li o víkendech.

Čtěte více: Platíte zaměstnance správně za práci o víkendu?

Zaměstnancům z neziskové sféry odměňovaným podle zákona o platu (nebylo-li poskytnuto náhradní volno) náleží v souladu s § 135 zákoníku práce za jednu hodinu práce ve svátek příplatek ve výši průměrného hodinového výdělku. Možnost příplatků v jiné výši se nepřipouští.

Příklad:

Za 1. květen náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Za práci ve svátek 8. května bude zaměstnanci vyplacena mzda a dále bude čerpat po dohodě se zaměstnavatelem náhradní volno (s náhradou mzdy) nebo obdrží příplatek minimálně ve výši 100 % průměrného výdělku.

Může zaměstnavatel nařídit práci ve svátek?

Práci ve svátek lze nařídit jen výjimečně a v odůvodněných případech. Převážně se bude jednat o naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce při živelních událostech apod. Dále práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních a kulturních potřeb obyvatelstva, práce lodních posádek, krmení a ošetřování hospodářských zvířat, práce v nepřetržitém provozu a práce při střežení objektů.

Podobné ustanovení se týká i příplatků za noční práci.

Čtěte více: Pracovat v noci mohou podle zákoníku práce i těhotné ženy

Práce ve svátek a nepřetržitý provoz

V provozech s osmihodinovými nočními směnami se začátek a konec svátku určuje podle hodiny odpovídající nástupu směny, která nastupuje podle rozvrhu směn jako první. V rámci pracovního týdne je určení první směny plně v pravomoci zaměstnavatele. Pokud tedy například zaměstnavatel určí jako první směnu tu směnu, která nastupuje v pondělí v 6 hodin ráno, svátek nezačíná půlnocí, ale v šest hodin ráno a končí po uplynutí 24 hodin.

Zaměstnanec, který by v tomto případě končil směnu v šest hodin ráno, nemá nárok na příplatek, přestože odpracoval 6 hodin v kalendářní den svátku. Naopak zaměstnanec, který nastoupil třetí směnu, tj. od 22 do 6 hodin následujícího dne, má nárok na příplatek za práci ve svátek, přestože od půlnoci do šesté hodiny ranní už nepracoval v den státního svátku.

Zaměstnanci tak připadne na svátek celá osmihodinová směna, nikoli jen její část a může čerpat náhradní volno za celou odpracovanou směnu ve svátek.

Příplatky za svátek a práce na dohody

Pracuji na dohodu o pracovní činnosti. Mám nárok na příplatek za práci ve svátek?

Zaměstnancům, kteří pracují na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, je poskytována odměna v souladu se zákoníkem práce. Tito zaměstnanci nárok na příplatky automaticky nemají (nejsou odměňováni mzdou ani platem). Nárok na jejich poskytnutí by musel být sjednán v dohodě. Čtěte více: Jak na dohody o práci mimo pracovní poměr?