Povinné příplatky ke mzdě jsou stanoveny zákoníkem práce v § 114 až 118. Ten také přesně určí procentuelní výši příplatku, který musí být zaměstnanci vyplacen, a kdy má naopak nárok na náhradní volno. Mimo zákonem uvedené příplatky je možné dobrovolně zaměstnancům kompenzovat například práci v odpoledních směnách, práci ve vícesměnném provozu nebo jiné ztížené podmínky.
Příplatek za práci přesčas
Za hodinu práce přesčas náleží zaměstnanci dosažená mzda a minimálně 25 % průměrného hodinového výdělku. Namísto příplatku je ovšem možné se dohodnout na náhradním volnu. To si musí zaměstnanec „vyčerpat“ do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu přesčasu, v případě, že není předem domluvena jiná doba čerpání. Čtěte více: Pracovní doba a doba odpočinku.
Výjimkou jsou vedoucí zaměstnanci. U těch se většinou k případné přesčasové práci přihlíží už při sjednání mzdy. Ovšem i pro ně platí ustanovení § 93, ve kterém se píše, že nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Podrobněji o práci přesčas: Za neposkytnutí kompenzace přesčasů může být uložena pokuta.
Příplatek nebo náhradní volno za svátek
Státní svátky jsou dány zákonem o státních svátcích, ostatních svátcích a významných dnech a o dnech pracovního klidu. V současné době máme dvanáct takových dnů, a to: 1. leden, Velikonoční pondělí, 1. a 8. květen, 5. a 6. červenec, 28. září, 28. říjen, 17. listopad, 24., 25. a 26. prosinec. Čtěte více: Příplatek za práci ve svátek může náležet i následující den.
O svátcích se obvykle nepracuje. Jenže zajištění provozu některých pracovišť vyžaduje práci i v těchto dnech. Za to má zaměstnanec prioritně právo na náhradní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Pouze v případě dohody se zaměstnavatelem mu bude namísto volna vyplacen nejméně 100% příplatek k dosažené mzdě. Čtěte také: Máte zmatek v průměrech u výdělků? Poradíme, jak na výpočet
Šťastnějším zaměstnancům, kteří z důvodu svátku nepracovali, přestože připadl na jejich obvyklý pracovní den, se vyplácí mzda ve výši průměrného výdělku.
Příplatek za noční práci
Noční práci stanovil § 78 zákoníku práce na dobu mezi 22 hodinou večerní a 6 hodinou ranní. Za práci v této době náleží zaměstnanci příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Kolektivní smlouvou je ovšem možné sjednat jinou minimální výši nebo jiný způsob určení příplatku, například pevnou částkou stejnou pro všechny pracovníky bez ohledu na skutečně odpracovanou noční práci. Čtěte více: Pracovat v noci mohou podle zákoníku práce i těhotné ženy
Příplatek ve ztíženém pracovním prostředí
Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí je nutné zaměstnanci vyplatit dosaženou mzdu a příplatek nejméně ve výši 10 % základní sazby minimální mzdy. Co je ztíženým pracovním prostředím stanovuje samostatné vládní nařízení, kde je rovněž stanovena výše aktuální minimální mzdy, tj. 48,10 Kč za hodinu práce. Příplatek za hodinu práce ve ztíženém pracovním prostředí tedy činí nejméně 4,81 korun.
Nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí na stránkách serveru Podnikatel.cz ke stažení zde.
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Také za odpracovanou sobotu a neděli musí dostat zaměstnanec mzdu včetně příplatku, a to nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Také tady je možné kolektivní smlouvou sjednat jinou minimální výši nebo způsob určení příplatku. Příplatek za práci o víkendech náleží vždy, bez ohledu na nepravidelný rozpis směn. Čtěte více: Platíte zaměstnance správně za práci o víkendu?
A co příplatky pracovníků na dohody?
Jak pro server Podnikatel.cz uvedla advokátka Petra Sochorová z advokátní kanceláře Havel & Holásek, v případě práce přesčas, ve svátek, o víkendu, v noci nebo ve ztíženém pracovním prostředí mají zaměstnanci nárok na poskytnutí příplatku ke mzdě, případně na poskytnutí náhradního volna. Toto ustanovení se ovšem vztahuje pouze na zaměstnance vykonávající práci v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou. Zaměstnanci vykonávající práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti na tyto příplatky ze zákona nárok nemají,
dodala Sochorová.
Zaměstnancům v pracovním poměru se poskytují všechny příplatky, které jim náleží. Může se totiž stát, že jim současně připadne nárok na příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a neděli nebo příplatek za práci ve ztíženém prostředí.
Na poskytnutí příplatků, případně náhradního volna by si měl dát zaměstnavatel pozor. Inspektoráty práce totiž provádějí kontroly nejen na základě plánu kontrolní činnosti, ale také na upozornění a podněty zaměstnanců. V případě, že by bylo prokázáno porušení, mohou uložit pokutu až do výše 2 milionů korun. To zejména při opakovaném hrubém porušení pracovněprávních předpisů.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU