Rok 2014 se již chýlí ke konci a nastává čas rekapitulace. V oblasti podnikání je rozhodně co zmínit. Připomeňte si se serverem Podnikatel.cz nejvýznamnější novinky a zákony, se kterými se čeští podnikatelé museli letos potýkat.
Nově definované obchodní a soukromé právo
Letošní leden lze označit za jeden z nejvýznamnějších měsíců posledních let, a to nejen, co se podnikání týče. Účinnosti totiž nabyly dvě významné normy. První z nich byl nový občanský zákoník, který redefinoval soukromé právo v České republice. Změnilo se například uzavírání smluv, pravidla odpovědnosti za škodu, dědické právo či rodinné právo. Druhou novou normou se stal zákon o obchodních korporacích, který de facto nahradil obchodní zákoník. Podnikatelé získali více svobody a možností, jak založit nebo vést firmu či jak uspořádat vnitřní chod společnosti. Zároveň však zákon stanovil větší odpovědnost pro majitele a vedení firmy a zpřísnil sankce za nesplnění povinností.
Čtěte také: Souhrn změn, které od roku 2014 přináší nový občanský zákoník
Ručení za DPH se rozšířilo
Podnikatelé se museli na počátku letošního roku rovněž vyrovnat s novinkami u DPH. Kromě fyzických osob s obratem do 6 milionů korun začala platit povinnost elektronické komunikace s finančním úřadem. Od ledna se též rozšířilo ručení za nezaplacenou daň, pokud plnění podnikatel zaplatí na jiný účet, než který má poskytovatel zveřejněný v Registru plátců DPH. Právě toto ručení “vyhrálo” v anketě serveru Podnikatel.cz nejhorší legislativní změnu roku 2014. U ručení za DPH nastala letos ještě jedna změna. Od října se zpřísnila pravidla, podle kterých může podnikatel obdržet status nespolehlivého plátce. Nově stačí mít po dobu nejméně tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích nedoplatek ve výši 500 tisíc korun, dříve platila hranice 10 milionů korun.
Čtěte také: Úřady přitvrzují, nespolehlivým plátcem DPH se stanete jednodušeji než nyní
Miliardář stanul v čele ministerstva financí
V lednu dále došlo k podepsání koaliční smlouvy a jmenovaní nové vlády. Premiérem se stal Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministrem financí jeden z nejbohatších tuzemských podnikatelů Andrej Babiš (Hnutí ANO). Z následného programového prohlášení vlády bylo zřejmé, že ministři předloží mnoho zákonů, které ovlivní tuzemské podnikání. První z nich začaly platit už v letošním roce a další řada nabude účinnosti už za několik dní.
Čtěte také: Babišova republika: Čtěte, co všechno Babiš vlastní a kam až sahá jeho moc
Výdajové paušály budily emoce
Velká debata se spustila především okolo výdajových paušálů. Ozývaly se například hlasy, aby živnostníci platili minimální daň, či se jim v případě využití paušálů zrušila základní sleva na dani. Nakonec se však ministerstvo financí dohodlo s podnikatelskými asociacemi a všechny paušály od roku 2015 “jen” zastropilo. Stránky novin pravidelně plnily zprávy o plánech ministerstva financí na zavedení elektronické evidence tržeb. Ač ještě není jisté, jak přesně bude systém vypadat a koho všeho se bude týkat, na několika věcech už došlo ke shodě. Nepůjde o zavedení registračních pokladen, nýbrž o elektronickou evidenci, nebude účtenková loterie jako na Slovensku a systém bude zaváděn v etapách od roku 2016. V nejbližší době by ministerstvo financí mělo předložit příslušný zákon, který bude elektronickou evidenci specifikovat.
Čtěte také: Elektronická evidence tržeb od roku 2016, z počátku se vyhne mikropodnikatelům
U balených potravin je nutné uvádět měrné ceny
Letos na jaře dále skončila 10letá výjimka pro drobné obchodníky a některé další podnikatele, která jim umožňovala neuvádět u balených výrobků potravinářského charakteru měrné ceny. Konkrétně se tato povinnost do letošního května netýkala pro výrobky při prodeji s obsluhou, při prodeji formou samoobsluhy na prodejní ploše menší než 400 m2 a na výrobky nabízené v prodejních automatech. Od května se ale povinnost měrných cen týká všech obchodníků, kteří balené potraviny prodávají, tedy i e-shopů.
Čtěte také: Prodáváte balené potraviny? Musíte uvádět měrné ceny, a to i v e-shopu
Na některé novinky byl čas se připravit do poloviny roku
Ačkoli nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích nabyly účinnosti už v lednu, některé jejich části měly účinnost posunutou. Až do konce června tak například měly firmy čas na to, aby upravily dle nových zákonů své zakladatelské listiny a smlouvy o výkonu funkce. Novinky přinesl od července též zákon č. 134/2013 Sb. o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností., který zakázal tzv. anonymní akcie.
Čtěte také: 3 novinky, které platí pro firmy od začátku července
Ústavní soud podnikatele potěšil
Na konci července se dočkali dobré zprávy podnikající důchodci, kterým Ústavní soud ČR vrátil základní slevu na poplatníka. Nález se sice týkal až roku 2014, ale o několik měsíců později vydal ústavní soud další nález. V něm se postavil na stranu pracující důchodkyně, které finanční úřad nepřiznal základní slevu za rok 2013 a rozhodnutí finančního úřadu zrušil. Finanční správa na základě nálezu soudu následně potvrdila, že uzná pracujícím důchodcům základní slevu na poplatníka i za rok 2013.
Čtěte také: Podnikajícím a pracujícím důchodcům se vrací sleva na dani i za rok 2013
Ústavní soud potěšil v letošním roce podnikatele ještě jednou. V září totiž zrušil minimální hranici pokuty za nelegální zaměstnávání ve výši 250 tisíc korun. Podle soudu bránila hranice 250 tisíců korun individualizaci konkrétních případů. Přestože Ústavní soud minimální výši pokuty zrušil, od roku 2015 zase začne platit, bude ale stanovena na nižší úrovni. Během řízení před Ústavním soudem totiž došlo s účinností k 1. lednu 2015 k novelizaci napadeného ustanovení, a to tak, že částka 250 000 Kč se nahradila částkou 50 000 Kč.
Čtěte také: Ústavní soud zrušil minimální pokutu 250 tisíc korun za nelegální zaměstnávání
Kolabovaly zápisy do obchodního rejstříku
Zatímco na ústavní soud si podnikatelé letos příliš stěžovat nemohli, o zápisech do obchodního rejstříku to rozhodně neplatí. Na přelomu září a října začal kolabovat upgradovaný systém, prostřednictvím něhož se do obchodního rejstříku zapisují firmy, ale také spolky, sdružení a tak dále. Více než týden tak zápisy do obchodního rejstříku občas nefungovaly.
Čtěte také: Sliby chyby. Zápisy do obchodního rejstříku stále nefungují, jak mají
U DPH vzniklo jedno správní místo
Ani poslední čtvrtletí letošního roku nebyl skoupé na podnikatelské novinky. V oblasti DPH platí od října letošního roku režim jednoho správního místa u poskytování telekomunikačních služeb, televizního a rozhlasového vysílání a také u elektronicky poskytovaných služeb osobami z členských států. Uvedené služby budou od roku 2015 vždy zdaňovány v místě příjemce služby tamní daní z přidané hodnoty. Aby se však poskytovatel uvedených služeb, které dodává osobě nepovinné k dani, tedy nepodnikateli, z jiného členského státu, nemusel registrovat k DPH v každém členském státě, kam své služby poskytuje, je možno využít jedno správní místo.
Čtěte také: Ode dneška je možné registrovat se k DPH skrze jedno správní místo
Mobilní operátoři mohou okleštit práva podnikatelů
Podnikatele v neposlední řadě nepotěšila novela zákona o elektronických komunikacích, která nabyla účinnosti na začátku prosince a která výrazným způsobem okleštila práva podnikatelů vůči mobilním operátorům. Hlavní negativní změnou je, že pro zákazníka – podnikatele už neplatí při vypovězení smlouvy na dobu určitou limit pro výši smluvní pokuty. Další nepříjemnost tvoří redukce práv podnikatelů při uzavírání smluv na dálku (přes telefon či e-mailem) a u informací ohledně automatického prodlužování smluv. Poslední nepříjemnost se pojí s možností odstoupit od smlouvy v případě změn obchodních podmínek. Nově zákon říká, že od smlouvy půjde bez sankcí odstoupit jen v případě “podstatné změny smlouvy vedoucí ke zhoršení postavení účastníka”. Na novelu zatím zareagoval změnou Všeobecných podmínek pouze jeden mobilní operátor, konkrétně O2.
Čtěte také: Změna mobilního operátora se živnostníkům nově prodraží o tisíce korun
Do poslední chvíle byly otazníky ohledně DPH
Kdo z podnikatelů si myslel, že konec roku se ponese již v poklidném duchu, byl krutě vyveden z omylu. Ještě 10 dní před koncem roku totiž nebylo jasné, zda klesne od příštího roku limit pro povinnou registraci k DPH na 750 tisíc korun. Teprve 22. prosince totiž Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o DPH s pozměňovacími návrhy Senátu, která limit ponechává na úrovni 1 milionu korun. Tatáž novela ale zavádí pro podnikatele povinnost kontrolních hlášení. Ty však začnou platit až od roku 2016.
Čtěte také: Limit pro registraci k DPH zůstává na 1 milionu Kč, reverse-charge se rozšíří