Připravili jsme last – minute přehled, jak na daň z nemovitostí na rok 2015

Konec ledna tradičně patří daňovému přiznání k dani z nemovitých věcí (dani z nemovitostí). Připravili jsme přehled, kdo a jak musí přiznání podat a dokdy se musí daň zaplatit.

Přiznání podávají i ti, kdo nemovitosti prodali

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Jak na daň z nemovitostí 2015.

Daň z nemovitostí se platí vždy dopředu. Přiznání k dani z nemovitosti na rok 2015 musí podat každý, kdo v roce 2014 nově nabyl nemovitost (pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku). Přiznání podává rovněž ten, u kterého nastaly nějaké změny ve vlastněných nemovitostech. Jedná se například o situace, kdy poplatník nabyl (nebo pozbyl) nový pozemek či část pozemku, nebo provedl přístavbu, nástavbu, případně demolici stavby.

U poplatníků, kteří nemovitost vloni pozbyli (někomu ji prodali nebo dali), záleží, zda mají v rámci územní působnosti finančního úřadu ještě nějaké další nemovitosti či nemovitost. Jestliže mají, musí i oni podat daňové přiznání. V jejich případě však půjde o daňové přiznání dílčí. Pokud ale už v územní působnosti finančního úřadu žádnou další nemovitost nemáte, přiznání podávat nemusíte a dle odst. 9 paragrafu 13a zákona o dani z nemovitých věcí stačí dát finančnímu úřadu vědět pouze například dopisem, vysvětlil serveru Podnikatel.cz Jan Molín, daňový analytik společnosti MIVO.

Kterému úřadu přiznání podat

Pozor též na to, jakému úřadu se přiznání podává. Platí, že místně příslušným správcem daně z nemovitostí je ten finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti se předmětné nemovitosti nacházejí. Přiznává-li poplatník více nemovitých věcí, nacházející se ve více obvodech územní působnosti několika finančních úřadů, podává daňové přiznání u každého z nich samostatně. Jestliže jde o nemovitosti v jedné územní působnosti, podává poplatník přiznání příslušnému územnímu pracovišti finančního úřadu. O něco složitější je situace u těch, kdo vlastní v rámci působnosti jednoho finančního úřadu více nemovitostí v působnosti územních pracovišť a nemá v daném kraji místo pobytu.

Příklad

Pan Novák má už 10 let byt v Praze – Modřanech, kde má i nahlášený trvalý pobyt. V loňském roce koupil další byt v Praze, tentokrát na Praze 7. Musí podat přiznání a případně komu?

Oba byty patří do obvodu územní působnosti stejného finančního úřadu a stačí tak podat pouze dílčí daňové přiznání. Přiznání se podá územnímu pracovišti v Praze – Modřanech. Pokud byt č. 2 patřil jinam, pak by bylo nutné podat řádné daňové přiznání k dani z nemovitých věcí pouze pro tento byt a doručit ho na správný finanční úřad.

Kdo přiznání nepodává

Přiznání naopak nepodávají ti, kdo podávali daňové přiznání v uplynulých letech a nezměnily se u něj skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Změna místního koeficientu, který si určuje pro každý rok obec, nebo změna ceny půdy, nejsou důvodem pro podání daňového přiznání. Správce daně tyto změny automaticky zohlední při výpočtu daně na aktuální rok, doplnila Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Kdo má datovou schránku, musí podat přiznání přes ní

Lhůta pro podání přiznání vyprší v pondělí 2. února. Kdo do té doby přiznání nezvládne podat, má ještě 5 dní na to, aby své pochybení napravil a kdy mu nenabíhají žádné sankce. Pokuta se počítá až od šestého pracovního dne ode dne podání a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka nepřekročí 200 Kč.

Přiznání lze podat v papírové podobě či v elektronické. Server Podnikatel.cz například nabízí chytrý interaktivní formulář přiznání k dani z nemovitostí za rok 2015, který vyplňování usnadní a pomůže s výpočty. Přiznání se dá podat také přes Daňový portál, který při vyplňování “napovídá” a sám provádí výpočty a kontrolu. Přiznání podané přes Daňový portál však musí poplatníci opatřit elektronickým podpisem. Kdo tak neudělá, musí do 5 dnů od podání dodat na příslušný finanční úřad vlastnoručně podepsaný tzv. e-tiskopis, který systém vygeneruje po odeslání datové zprávy.

Čtěte na Měšec.cz: Daň z nemovitých věcí 2015: Jak vyplnit daňové přiznání?

Od letošního roku navíc platí novinka pro majitele datových schránek. Jestliže ji má poplatník zpřístupněnou, musí podat řádné nebo dodatečné daňové přiznání k dani z nemovitých věcí pouze elektronicky. Přiznání musí být podáno datovou zprávou, ideálně prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu. Dílčí daňové přiznání je možné podat pouze v listinné podobě, neboť u tohoto podání nebyl správcem daně stanoven formát a struktura datové zprávy, upřesnila Petlachová.

Kdo učiní podání jinak než elektronicky, ačkoli to měl za povinnost, vznikne mu povinnost uhradit pokutu ve výši 2000 Kč. Pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní, může dostat penále až 50 000 Kč. Pokutu lze uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti. Nicméně platí, že pokud přiznání podají poplatníci jinak než elektronicky, i když tak měli učinit, budou úřady hledět na podání jako na podání bez vady.

Dokdy daň zaplatit

Samotná daň z nemovitostí musí být zaplacena do konce května. V tomto roce je poslední možný termín stanoven na pondělí 1. června. Pokud výše daně překročí hranici 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek. Zemědělci a chovatelé ryb mají termín do 31. srpna a do 30. listopadu. Pokud vyjde daň na méně než 30 Kč, není nutné ji platit. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, ze kterých se daň předepisuje vždy, a to v minimální výši 50 Kč, i kdyby vycházela nižší. Finanční správa bude poplatníky informovat o jejich daňové povinnosti na rok 2015 jako tradičně formou složenky, kterou obdrží do poštovních schránek, nebo formou hromadných předpisných seznamů, které budou v květnu k nahlédnutí na finančních úřadech. Právnické osoby dostanou informaci o výši daně z nemovitých věcí prostřednictvím datové schránky, doplnila Petlachová.

Za den splatnosti se považuje den, kdy dostane příslušný finanční úřad peníze na účet. V případě zpoždění začínají od pátého dne po splatnosti nabíhat úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současnosti tedy činí 14,05 %. Jak ale uvádí § 253 daňového řádu, úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně, u jednoho správce daně, za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.