Na rozdíl od předchozích let se v roce 2016 přiznání k dani z nemovitých věcí týká i některých poplatníků, kteří žádnou nemovitost nekoupili. Majitelé zpřístupněných datových schránek zase nebudou moct letos u přiznání k dani využít e-tiskopis. Všichni poplatníci pak letos mohou nově zaplatit daň přes SIPO.
Kdo musí podat přiznání
Daň z nemovitých věcí se platí vždy dopředu. Přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2016 musí podat každý, kdo v roce 2015 nově nabyl nemovitost (pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku). Přiznání podává rovněž ten, u kterého nastaly nějaké změny ve vlastněných nemovitostech. Jedná se například o situace, kdy poplatník nabyl (nebo pozbyl) nový pozemek či část pozemku, nebo provedl přístavbu, nástavbu, případně demolici stavby.
Čtěte, jak na daň z nemovitých věcí v roce 2016.
U poplatníků, kteří nemovitost vloni pozbyli (někomu ji prodali nebo dali), záleží, zda mají v rámci územní působnosti finančního úřadu ještě nějaké další nemovitosti či nemovitost. Pokud mají, mají za povinnosti i oni podat daňové přiznání. V jejich případě však půjde o daňové přiznání dílčí. Jestliže naopak žádnou další nemovitost v územní působnosti nemají, přiznání podávat nemusí a stačí dát finanční úřadu dle odst. 9 paragrafu 13a zákona o dani z nemovitých věcí vědět pouze například dopisem.
Letos ale existují i další změny, kvůli kterým musí poplatníci přiznání podat. Konkrétně se jedná o následující změny, které ovlivňují výši daně a u kterých má poplatník povinnost podat daňové přiznání na rok 2016:
Čtěte více: Kdo musí v roce 2016 podat přiznání k dani z nemovitostí, i když nic nekoupil?
- Předmětem daně ze staveb a jednotek je od 1. ledna 2016 i část budovy nebo inženýrské stavby uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo součást jednotky, je-li dokončená nebo užívaná, což má vliv i na zdanění stavebního pozemku jako předmětu daně z pozemků (čtěte více na stránkách finanční správy).
- Změny u stavebních pozemků:
- ve vztahu ke zdanitelným jednotkám v bytových domech (čtěte více na stránkách finanční správy)
- ve vztahu ke zdanitelným jednotkám v ostatních domech (čtěte více na stránkách finanční správy)
- Stavební pozemky, které jsou určené k zastavění stavbami osvobozenými podle § 9 odst. 1 písm. i) nebo j) zákona, tj. například stavby vodáren, úpraven vody, kanalizačních zařízení, rozvodných zařízení, nebo stavby pro veřejnou dopravu – od 1. 1. 2016 nejsou tyto pozemky považovány za stavební pozemky pro účely daně z nemovitých věcí.
Od 1. ledna navíc došlo k upřesnění použití základní sazby daně u tzv. podnikatelských staveb a jednotek ve vazbě na jejich zařazení v obchodním majetku. V některých případech to rovněž může znamenat, že poplatník má za povinnost podat přiznání.
Čtěte více: Kterých podnikatelů se týká přiznání k dani z nemovitostí, i když nic nekoupili?
Kdo přiznání podávat nemusí
Naopak přiznání nemusí podávat ti, kdo ho podali již v uplynulých letech a nezměnily se u nich skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Kvůli pouhé změně koeficientů, ať už díky novele zákona či vyhlášce obce, přiznání podávat nemusíte. Tento přepočet se provede automaticky a novou výši daně se lidé dozví rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem.
Dokdy přiznání podat
Kdo má za povinnost podat přiznání, musí tak učinit nejpozději do pondělí 1. února. Jestliže poplatník přiznání včas nepodá, má ještě 5 “dní hájení”, kdy nenabíhají žádné sankce. Pokuta se počítá až od šestého pracovního dne a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka nepřekročí 200 Kč. Bez rizika pokut tak lze letos přiznání podat ještě 7. února.
Jak přiznání podat
Přiznání lze podat v papírové podobě či v elektronické. Server Podnikatel.cz například nabízí chytrý interaktivní formulář přiznání k dani z nemovitostí za rok 2016, který vyplňování usnadní a pomůže s výpočty. Přiznání se dá podat také přes Daňový portál, který při vyplňování “napovídá” a sám provádí výpočty a kontrolu. Přiznání podané přes Daňový portál však musí poplatníci opatřit elektronickým podpisem. Kdo tak neudělá, musí do 5 dnů od podání dodat na příslušný finanční úřad vlastnoručně podepsaný tzv. e-tiskopis, který systém vygeneruje po odeslání datové zprávy.
Pozor jen na to, že už rok platí, že majitelé zpřístupněných datových schránek musí podávat řádné, dodatečné nebo opravné přiznání k dani z nemovitých věcí elektronicky, a to v požadovaném formátu. Jestliže tak neučiní, vznikne jim povinnost uhradit pokutu ve výši 2000 Kč. Pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní, může dostat penále až 50 000 Kč. Od letošního roku navíc majitelé zpřístupněných datových schránek nemohou podávat přiznání k dani bez elektronického podpisu a dodatečně ho do 5 dnů potvrzovat v listinné formě již zmíněným e-tiskopisem.
Kdy a jak daň zaplatit
Co se týče zaplacení daně z nemovitých věcí, většina poplatníků tak musí učinit do úterý 31. května. Pokud výše daně překročí hranici 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek, přičemž první se musí uhradit do konce května a druhá do středy 30. listopadu. Zemědělci a chovatelé ryb mají první lhůtu v případě částky nad 5000 korun posunutou na středu 31. srpna. Druhý termín zůstává na 30. listopadu. Pokud vyjde daň na méně než 30 Kč, není nutné ji platit. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, ze kterých se daň předepisuje vždy, a to v minimální výši 50 Kč, i kdyby vycházela nižší. Výši daně se poplatníci dozví ze složenky, kterou bude finanční správa tradičně rozesílat, nebo formou předpisných seznamů, které budou v květnu k nahlédnutí na finančních úřadech. Právnické osoby dostanou informaci o výši daně do datové schránky.
Od roku 2016 lze daň z nemovitých věcí nově zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Aby poplatník ale mohl daň skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součástí Oznámení tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení je třeba doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena. Letos se termín posouvá na pondělí 1. února.
Za den splatnosti se považuje den, kdy dostane příslušný finanční úřad peníze na účet. V případě zpoždění začínají od pátého dne po splatnosti nabíhat úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současnosti tedy činí 14,05 %. Jak ale uvádí § 253 daňového řádu, úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně, u jednoho správce daně, za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.
ČLÁNKY DO MAILU