Zákonodárci nezahálí a připravují další a další změny zákonů. Některé jsou dokonce již schválené, u jiných nadále probíhá schvalovací proces a předpokládá se jejich účinnost od ledna 2015. Připomeňme si ty z nich, které jsou důležité pro zaměstnavatele.
Zákon o pobytu cizinců nabývá účinnosti
Ve Sbírce zákonů byla pod číslem 101/2014 zveřejněna novela zákona o pobytu cizinců. Je významná jak pro cizince, tak pro zaměstnavatele. Měla by přispět k zjednodušení jejich zaměstnávání. Byl stanoven jednotný postup vyřizování žádostí o vydání povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí. A to včetně vymezení souboru práv pracovníků ze třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě. Zjednodušeně řečeno, cizinci (občané třetích zemí) již nebudou muset žádat zvlášť o povolení k zaměstnání a zvlášť o povolení k pobytu. Novelou se současně ruší takzvaná zelená karta, nahrazuje ji karta zaměstnanecká, o kterou bude cizinec žádat na ministerstvu vnitra.
Zaměstnanecká karta povolením k dlouhodobému pobytu opravňujícím cizince k přechodnému pobytu na území delšímu než 3 měsíce a k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána. Karta současně opravňuje cizince k pobytu na území za účelem zaměstnání. Dosavadně vydané zelené karty zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou a od účinnosti novely zákona se automaticky považují za karty zaměstnanecké. Zákon je účinný patnáctý den po jeho vyhlášení (vyhlášen byl 9. června 2014). Čtěte více: Namísto zelených karet budou karty zaměstnanecké
Zvýšení minimální mzdy
Od roku 2015 se navrhuje navýšení minimální mzdy o 500 korun na 9000 korun hrubého. Minimální mzda se zvedla po letech loni v srpnu, a to o 500 korun na 8500 korun. Předtím vzrostla naposledy v roce 2007. Nyní by se měla zvyšovat každý rok tak, aby se postupně dostala na úroveň 40 procent průměrné hrubé mzdy, která aktuálně činí zhruba 25 000 korun.
O dopadech zvýšení minimální mzdy o pět set korun se diskutuje. Na první pohled se může zdát, že jde o změnu nevýznamnou, která se dotkne jen malé části zaměstnanců. A to těch, kteří jsou odměňováni na úrovni minimální mzdy. Samozřejmě se rovněž jedná o odvody pojistného. Odvod z minimálního vyměřovacího základu se zvýší o 67 korun. Například osoby bez zdanitelných příjmů by tak od ledna 2015 platily 1215 korun měsíčně. Čtěte také: Zvýšení minimální mzdy zvedne i zdravotní pojištění. Půjde ale jen o 67 Kč
Změn v oblasti zaměstnávání tradičně nebude málo.
Ale to je jen jeden úhel pohledu. Nesmíme zapomínat na zaručenou mzdu a ta se týká prakticky všech zaměstnanců. Zaměstnavatel bude povinně zvyšovat mzdu zaměstnancům odměňovaným na úrovni příslušné zaručené mzdy, jelikož každé zvýšení minimální mzdy přinese posun v rámci jejích jednotlivých skupin. V souladu s dodržením podmínek rovného zacházení se zaměstnanci se pak v konečném důsledku obvykle zvyšuje mzda všem. Připočítáme-li k tomuto zvýšení odvody pojistného, jistě se již nejedná o na první pohled zanedbatelné zvýšení mezd. Na to se musí zaměstnavatelé od příštího roku připravit. Čtěte také: Kolem minimální mzdy panuje řada mýtů, zvýšení na 9000 Kč nepomůže ani neuškodí
Novela zákona o zaměstnanosti
Senát aktuálně projednal novelu zákona o zaměstnanosti (senátní tisk č. 289). V první řadě se jedná o znovuzavedení kategorie „osob zdravotně znevýhodněných“, včetně příspěvku za jejich zaměstnávání. Novelou zákona o zaměstnanosti by mělo být do ustanovení § 67 doplněno, že osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Osobou zdravotně znevýhodněnou však současně nemůže být osoba, která je osobou invalidní. Skutečnost, že je fyzická osoba osobou zdravotně znevýhodněnou, by rozhodovala a potvrzovala Česká správa sociálního zabezpečení, resp. příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Čtěte také: Změny v zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných
Stejná novela zákona by mohla upravit sazby pokut za nelegální zaměstnávání tak, aby nebyly pro zaměstnavatele likvidační. Za umožnění výkonu nelegálního zaměstnávání se navrhuje u zaměstnavatelů fyzických osob maximální možná pokuta ve výši 500 000 korun (u zaměstnavatelů právnických osob zůstává na 10 000 000 korun), minimální možná pokuta by se přitom mohla snížit z 250 000 na 50 000 korun. Podrobněji v článku: Je mezilidská výpomoc nelegální zaměstnávání?
Další důležitou změnou, kterou tento sněmovní tisk obsahuje, je úprava výše pokut dle zákona o inspekci práce. I o těchto připravovaných novinkách již server Podnikatel.cz informoval v článku: Novela zákona o inspekci práce: Vyšší pokuty zaměstnavatelům
Změny daňových zákonů
Návrh novely daňových zákonů, jež je ve fázi ukončeného připomínkového řízení a bude přeložen vládě, obsahuje 244 novelizujících bodů, rozdělených do 16 částí (16 novel souvisejících zákonů). Novela navazuje na letošní rozsáhlé změny po rekodifikaci v oblasti soukromého práva. Dotkne se celé řady zákonů, které je třeba doplnit a upřesnit. Součástí změn v souvislosti s rekodifikací bylo i posunutí účinnosti některých opatření, která byla původně plánována až od roku 2015 zavedením zákona o jednom inkasním místě. Rovněž zde jsou zpracovány některé záměry vyplývající z Programového prohlášení vlády, jenž je konkretizováno uzavřenou Koaliční smlouvou. Vybrané důležité změny popisuje článek: Důležité daňové změny připravované na rok 2015
