Zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. s účinnosti od 1. ledna 2014 došlo k rozsáhlé úpravě všech zákonů působících v daňové oblasti. Změna navazovala na takzvanou rekodifikaci soukromého práva. Její přijetí vyvolalo nutnost přistoupit k terminologickým a věcným změnám v daňových zákonech. Současně se jednalo i o první fázi projektu realizace jednoho inkasního místa. Významnou změnou byly zcela nově nastavované režimy daně darovací a daně dědické, které jsou od roku 2014 součástí zákona o daních z příjmů. Jelikož se jednalo o rozsáhlou změnu, nikoho nepřekvapí, že přinesla řadu nesrovnalostí vyžadujících nápravu. Přinášíme výběr některých z nich. V případě schválení budou platné od roku 2015. Čtěte více: Novela daňových zákonů od roku 2015
Vybrané změny paragrafu 4 zákona o daních z příjmů
1. Osvobození při prodeji bytu s nebytovým prostorem
V současné době je v souladu s § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů od daně z příjmů osvobozen příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, a souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. První změnou je, že již není používán pojem „byt“, ale „jednotka“. Jedná se o reakci na terminologii nového občanského zákoníku, kde je používán pojem „byt“ pouze pro označení místa jako sídla, ale ne jako věci, která je předmětem vlastnického práva. Bohužel je tady ale sporný dodatek, že jednotka nezahrnuje nebytový prostor. Tím může být u bytu nejen garáž, ale i sklep nebo komora. Velká část bytů takový prostor logicky zahrnuje. Toto ustanovení se ukázalo jako problematické, nehledě ke skutečnosti, že hned v následujících ustanoveních § 4a písm. g) a h) zákona o daních z příjmů, se již užívá slovní spojení „nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komora“.
Je zřejmé, že tento „drobný“ nedostatek mohl prodejcům bytu, jejichž součástí je nebytový prostor, podstatně zkomplikovat situaci. Prodej takového bytu pod podmínkou minimálně dvouletého bydliště nemusel podléhat osvobození od daně z příjmů. Upřesnění sporného ustanovení je proto nezbytné. Čtěte také: Kdy jsou příjmy od daně osvobozené a kdy se podává daňové přiznání?
Připravují se změny a upřesnění v oblasti osvobozených příjmů.
V důvodové zprávě k novele zákona o daních z příjmů je vysvětleno, že v souladu s ustanovením § 1158 občanského zákoníku může jednotka zahrnovat byt, nebytový prostor nebo soubor bytů, soubor nebytových prostor nebo soubor bytu a nebytového prostoru. Podle ustanovení § 21b odst. 4 je jednotkou i jednotka podle původního zákona o vlastnictví bytu. Pojem „nebytový prostor“ je proto nutné vnímat v tomto kontextu, tj. jako samostatnou část jednotky občanského zákoníku nebo jako jednotku podle zákona o vlastnictví bytu.
Za nebytový prostor se nepovažují:
- vedlejší místnosti, které jsou částí bytu, jako například neobytná kuchyň, neobytná hala, komora, spíž, šatna, prádelna, sušárna, sklep, dřevník, kolna, a to i v případě, že leží mimo společné uzamčení
- místnosti, které jsou společnou částí domu, jako například garáž, sklep, komora, sklad.
Jestliže tedy bude v projektové dokumentaci místnost označena například jako sklad, je nutné posoudit její právní postavení. Sklad, který není vedlejší místností bytu jako část bytu, ani nepatří do společných částí domu, je nebytovým prostorem. Prodej bytu s takovým skladem nebude od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. a zákona o daních z příjmů.
Současně je zde zdůrazněna materiální podstata věci. Kupříkladu pokud bude nebytový prostor vykazován jako „sklepní kóje“ či „garážové stání“, stále se bude jednat o sklep, resp. garáž, a bude tedy podléhat osvobození dle tohoto ustanovení.
Nové znění ustanovení § 4 odst. 1 písm. a): Od daně z příjmů je osvobozen příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než sklep, garáž nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem…
2. Prodej a rozdělení obchodního podílu
Od daně z příjmů je v souladu s § 4 odst. 1 písm. r) osvobozen i převod podílu v obchodní korporaci s výjimkou příjmu z převodu cenného papíru, jestliže přesahuje doba mezi jeho nabytím a převodem dobu 5 let. Ale podle zákona o obchodních korporacích může společník v souvislosti s jeho převodem nebo přechodem rozdělit. Proto se do ustanovení doplňuje, že se ani v takovém případě nejedná o přerušení běhu časového testu. Například poplatník držící 50% podíl v s. r. o. od února 2010. V květnu roku 2015 se rozhodne snížit svůj podíl v s. r. o. prodejem a rozdělí ho na 35 % a druhý 25 % na základním kapitálu společnosti. Rozdělením se nezmění celková výše podílu poplatníka na základním kapitálu, v případě prodeje jednoho nebo obou bude časový test zachován.
Nová formulace ustanovení § 4 odst. 1 písm. r): … v případě rozdělení podílu v souvislosti s jeho úplatným převodem se doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu v obchodní korporaci u téhož poplatníka nepřerušuje, je-li rozdělením zachována celková výše podílu …
3. Přesun mezi paragrafy a nastavení jasných pravidel
V tomto případě se jedná o přesunutí osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a příjmů z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu z ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) do § 4 odst. 1 písm. v) zákona o daních z příjmů. Cílem je, aby se jednotlivý příjem z prodeje cenných papíru v otázce splnění podmínek osvobození zkoumal jako celek, tj. buď je osvobozen na základě skutečnosti, že jejich úhrn v daném zdaňovacím období nepřesahuje stanovený stotisícový limit (současný § 10 odst. 3 písm. c), nebo na základě časového testu podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů. Osvobození ovšem není možné kombinovat.
Jestliže například poplatník prodal za dané období cenné papíry v hodnotě 130 000 korun, a na část z těchto příjmů (např. 60 000 korun) dopadá osvobozené tříleté časové období (do roku 2013 šestiměsíční), nejprve se otestuje příjem jako celek stotisícovým limitem. Limit je v tomto případě překročen, je možné dále zkoumat, zda bude alespoň u části příjmů splněna podmínka pro časové osvobození (splněno u 60 000 korun). Nejprve se tedy otestuje tento příjem jako celek stotisícovým limitem (nově ustanovení § 4 odst. 1 písm. v) a poté osvobození dle § 4 odst. 1 písm. w). Zbylou část příjmů (70 000 korun), které nepodléhají časovému limitu, už nebude možné osvobodit.
4. Upřesnění zápočtu příjmů do limitu pro osvobození
Pro právní jistotu poplatníků i správců daně se navrhuje do ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů doplnit, že v případě příjmu ze závislé činnosti zdaněného srážkou daně, který zaměstnanec na základě svého rozhodnutí zahrne do základu daně (např. zdaněný příjem z dohody o provedení práce), se příslušný příjem započítá do zákonného limitu 840 000 korun pro zdanění pravidelně vyplácených důchodů a penzí. Jedná se o maximální možnou částku, kterou si může pracující nebo podnikající důchodce ročně vydělat, aby nemusel zdanit celý důchod.
5. Zavedení časového limitu pro využití daru
Další změna se týká osvobození bezúplatných příjmů prokazatelně použitých poplatníkem na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení
pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky podle § 4a písm. j) zákona o daních z příjmů. Aby byly tyto příjmy od daně osvobozené, bude je muset poplatník použít na zákonem stanovený účel vždy do konce následujícího kalendářního roku.
ČLÁNKY DO MAILU