Změny insolvenčního zákona se dotknou nejen dlužníků. Ovlivní i zaměstnavatele při zahájení a v průběhu insolvenčního řízení. Novelu čeká další jednání v Poslanecké sněmovně. Účinnost změn je plánována od 1. ledna 2024.
Co se dozvíte v článku
V článku si přiblížíme hlavní cíle novely, její prvky a zaměříme se především na ty, které jsou důležité pro zaměstnavatele. A to zkrácení délky oddlužení a omezení srážek ze mzdy při zahájení insolvenčního řízení.
Hlavní cíle novely insolvenčního zákona
Novela upravuje proces oddlužení tak, jak to požaduje směrnice Evropského parlamentu a Rady EU. Implementuje směrnici o restrukturalizaci a insolvenci v části týkající se oddlužení. Podle ministerstva spravedlnosti jsou pro vybalancování dopadů zkrácení doby oddlužení zpřísněny požadavky na řádné plnění povinností dlužníka a jsou posílena opatření působící proti možnému zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka. Nové procesní schéma oddlužení navíc umožňuje pokračovat ve zpeněžování majetkové podstaty a distribuování výtěžku zpeněžení mezi věřitele k jejich prospěchu i po osvobození dlužníka.
Shrnutí hlavních cílů:
- Zefektivnění a zjednodušení procesu oddlužení v souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady, a to při minimalizaci zbytných zásahů a maximálním respektování dosud dosaženého stavu institutu oddlužení.
- Navrhovaná novela zajistí, že v případě úpadku se fyzické osoby budou moci rychleji dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života.
- Implementovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady EU o restrukturalizaci a insolvenci.
Klíčové prvky novely
Mezi klíčové prvky novely řadí ministerstvo spravedlnosti:
- Zkrácení stávající délky doby oddlužení z dosavadních 5 let na 3 roky.
- Posílení opatření, která působí proti možnému zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka. Po celou dobu je kladen důraz na poctivost dlužníka.
- Návrh také zajišťuje, aby dlužník v oddlužení splácel adekvátní částky a nesnižoval své příjmy. Dlužník musí v průběhu plnění splátkového kalendáře plně využívat svůj příjmový potenciál a dosahovat adekvátní mzdy, popř. jiného příjmu. Zájmy věřitelů jsou tudíž v oddlužení uspokojivě chráněny.
- Návrh ctí, že režimy oddlužení pro podnikající i nepodnikající fyzické osoby byly v nejpodstatnějších parametrech sjednoceny.
- K přednostnímu uspokojení věřitelů pohledávek z výživného, zpravidla matek samoživitelek, návrh umožňuje provádět exekuční srážky ze mzdy dlužníka i po zahájení insolvenčního řízení.
Zkrácení doby oddlužení
Zřejmě nejdůležitější změnou zmíněné novely je úprava § 412a insolvenčního zákona. Namísto dosavadní podmínky splatit nezajištěným věřitelům v době 3 let od schválení oddlužení alespoň 60 % jejich pohledávek, eventuálně v době 5 let od schválení oddlužení alespoň 30 % pohledávek, bude pro osvobození dostačující, pokud po dobu 3 let od schválení oddlužení dlužník plnil všechny podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení.
V současné chvíli je možné se oddlužit za tři roky pouze při splnění podmínky splacení 60 % pohledávek, s výjimkou vybraných skupin dlužníků, a to starobních a invalidních důchodců (první a druhý stupeň invalidity) a osob, u kterých jejich dluhy vznikly minimálně ze dvou třetin ještě před dosažením 18 let. Pro ostatní platí pětileté oddlužení.
Navržená změna § 412a – splnění oddlužení:
(1) Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno, jestliže
a) dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši,
b) po dobu 3 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a plnil-li dlužník po tuto dobu všechny podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty; má se za to, že tyto povinnosti plnil, jestliže dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení.
Novela však zachovává pětiletou dobu oddlužení v případě, kdy bylo dlužníkovi přiznáno osvobození v posledních 20 letech před podáním návrhu na povolení oddlužení (ustanovení § 412a odst. 3 insolvenčního zákona).
Posouzení možností dlužníka
Při schvalování oddlužení se budou více zohledňovat reálné schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka. Bude se zkoumat, zda se dlužník nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání, výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, případně jestli nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Na základě toho bude určena efektivní splátka, tedy průměrná výše měsíční splátky, kterou má dlužník být schopen plnit. Přestože zaměstnavatelé budou poskytovat součinnost insolvenčnímu správci a potvrzovat příjmy za posledních 12 měsíců, nelze vycházet jen z těchto dokladů. U dlužníků s velmi nízkými příjmy má být úroveň splácení nastavena tak, aby byli schopni na oddlužení dosáhnout.
Zavádí se také nové pravidlo pro případnou ztrátu zaměstnání. Pokud dlužník nepožádá do 15 dnů o zařazení do evidence uchazečů vedené úřadem práce, eventuálně vezme svou žádost zpět či bude z evidence pravomocně vyřazen, bude se mít za to, že řádně neplní povinnost usilovat o získání příjmu. Bude také možné, aby insolvenční soud podle § 412b odst. 6 insolvenčního zákona prodloužil dobu oddlužení o počet měsíců, ve kterých dlužník neplnil podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení, a to opakovaně, v součtu až o jeden rok.
Úpadce (dlužník) bude insolvenčnímu správci předkládat nejpozději na počátku každého dvanáctého měsíce plnění splátkového kalendáře (na výzvu správce jednou za tři měsíce, zejména v případech náhlého poklesu dlužníkových příjmů).
Srážky ze mzdy po zahájení insolvenčního řízení
Změny se dotknou i zahájení insolvenčního řízení. Aktuálně je po zahájení deponována srážka ze mzdy ve výši dosud probíhajících exekucí. Věřitelům tedy není nic vypláceno až do schválení oddlužení. Dlužník má obvykle k dispozici pouze nezabavitelnou částku. U zaměstnavatele se deponují všechny pohledávky (přednostní i nepřednostní), včetně výživného. A právě zde se dlouhodobě vedou spory, zda by mělo nebo nemělo být výživné ze mzdy sráženo. Novelou insolvenčního zákona zůstanou srážky ze mzdy na výživném i po zahájení insolvenčního řízení zachovány. Účelem je zajistit, aby při zahájení insolvenčního řízení nedocházelo k prodlevám v uspokojování pohledávek věřitelů z výživného, tj. zpravidla nezletilých dětí a matek samoživitelek.
Upravené znění § 109 odst. 1 c) insolvenčního zákona (poslední dvě věty):
Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému (pozn. deponuje se u zaměstnavatele). Pro pohledávky věřitelů na výživném ze zákona vzniklé po zahájení insolvenčního řízení však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci srážkami ze mzdy do prohlášení konkursu nebo schválení oddlužení, ledaže insolvenční soud rozhodne jinak kvůli důvodné pochybnosti, že takový výkon rozhodnutí nebo exekuce sleduje zneužití práva na úkor ostatních věřitelů.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
ČLÁNKY DO MAILU