Chystají se změny v zákoníku práce. Víme, které to jsou

Předpokládalo se, že v roce 2011 dojde k zásadním změnám v oblasti zákoníku práce. K 1. lednu jsme se však dočkali jen drobných úprav v podobně nutnosti písemné formy dohody o provedení práce, prodloužení doby poskytování náhrady mzdy, úpravy ukončení pracovního poměru skončením platnosti modré karty atd. Čtěte více: Zákoník práce 2011. Opět těžší břemeno pro zaměstnavatele

Převratné změny v podobě prodloužení délky pracovních poměrů na dobu určitou, zvýšení počtu hodin u dohody o provedení práce nebo snížení násobků odstupného při ukončení pracovního poměru se teprve připravují. Jejich konkrétní podobu nám neupřesnili ani na ministerstvu. V tuto chvíli nemůžeme sdělit bližší podrobnosti. Návrh je ve stadiu rozpracování. Podle plánu legislativních prací je termín předložení do vlády do konce dubna, sdělila Táňa Švrčková, zástupkyně tiskové mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Výrazných legislativních úprav se tedy hned tak nedočkáme. Pravděpodobně až od roku 2012. Čtěte více: Konec zneužívání podpory v nezaměstnanosti. Nastává realita

Jaké možné změny zákoníku práce jsou ve hře?

Očekává se prodloužení možnosti sjednání pracovního poměru na dobu určitou. Hovoří se o třech navrhovaných variantách:

• sjednání pracovního poměru na dobu určitou v rozsahu větším, než jsou současné 2 roky (se zákonem stanovenými výjimkami), a to na dobu až 5 let,
• sjednání doby trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky nejvýše dvakrát, jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 3 let,
• sjednání v rámci 5 let opakovaně pracovní poměr na dobu určitou dvakrát (třikrát). Pravděpodobně by došlo vypuštění současných dosavadních výjimek (jako např. zastupování za dočasně nepřítomného zaměstnance, zvláštní předpis nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce atd.). Čtěte více: Řetězení pracovních poměrů se týká i vedlejšáků

Zkušební lhůta se prodlouží, výpovědní doba zkrátí

Zkušební lhůta by se mohla prodloužit z dosavadních 3 měsíců nově na 4 až do 6 měsíců. Uvažuje se i o možnosti opakovaného sjednávání zkušební lhůty u prvního pracovního poměru. Čtěte více: Za švarcsystém hrozí pokuta až 300 000 korun. Jak se mu vyhnout a přesto ušetřit?

Výpovědní lhůta se naopak zkrátí. U „klíčových“ zaměstnanců by se sjednávala stejně jako dosud v délce 3 měsíců, případně i v jiné délce podle vůle smluvních stran. Ovšem u běžných pracovních zaměstnanců se navrhuje zkrácení na jeden měsíc. Na délce výpovědní doby se účastníci dohodnou již při vzniku pracovního poměru.

Zvýší se počet hodin u dohody o provedení práce?

Změny dohody o provedení práce budou pravděpodobně hojně diskutované. Zvažují se dvě varianty:

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

• uzavření dohody v maximálním rozsahu nejdéle na dobu 3 měsíců, jednou v kalendářním roce,
• prodloužení maximálního počtu hodin na 300 hodin za kalendářní rok. Do tohoto rozsahu by se započítávaly všechny další dohody o provedení práce uzavřené u stejných účastníků v jednom roce.

Protože dohoda o provedení práce bez ohledu na její sjednanou výši nepodléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění, navrhuje se i stanovení limitu výdělku, v rámci kterého by se neplatily odvody na zdravotní a sociální pojištění. Výdělek nad stanovený limit by nově odvodům podléhal. Čtěte více: V Česku podniká rekordní počet lidí. Stojí za rozmachem podnikání švarcsystém?

Odstupné podle délky pracovního poměru

O odstupném v závislosti na délce pracovního poměru se hovoří dlouho. Pokud zaměstnanec odpracuje méně než jeden rok, náleželo by odstupné ve výši nejméně jeho průměrného výdělku. Při pracovním poměru v délce jednoho roku, ale současně kratšího než dva roky by se jednalo o odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Trojnásobek by se týkal pracovních poměrů v délce alespoň dva roky. Započítávala by se ale doba trvání předchozího pracovního poměru u stejného zaměstnavatele, jestliže by doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla 6 měsíců. Jde samozřejmě o minimální výši zákonného odstupného. Stejně jako dosud by bylo možné sjednat odstupné i vyšší. Čtěte také: I dohodu o ukončení pracovního poměru nepodepisujte pod nátlakem, mohli byste přijít o peníze 

Další možné úpravy zákoníku práce

Mohlo by dojít ke snížení administrativy u kont pracovní doby. Při změně rozvrhu týdenní pracovní doby by nemusela být provedena tak, aby zahrnovala období kratší než 4 týdny po sobě jdoucí podle § 84 odst. 2 zákoníku práce. Stejně tak by se nemusel vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou podle § 87 odst. 3. V současné době je totiž v praxi spíše aplikován jakýsi model „pseudokont“. Jedná se o docházku do práce tzv. dle potřeby a pravidelně vyplácená mzda, bez dodržování podmínek stanovených pro konto pracovní doby zákoníkem práce. Čtěte také: Co chtějí firmy, stát nezajímá. Nejčastější přání českých firem

Ve hře je i možnost dočasného opakovaného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli (např. výrobní či odbytové důvody).

Foto: www.isifa.com