S účinností od 1. 10. 2016 bylo vydáno Nařízení vlády č. 296/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na poskytnutí vybraných služeb elektronických komunikací.
Konkrétně se reverse-charge budě nově uplatňovat u poskytnutí služby elektronických komunikací podle zákona upravujícího elektronické komunikace prostřednictvím přístupu k sítím elektronických komunikací, propojení sítí elektronických komunikací nebo na základě nákupu a prodeje těchto služeb. V číselníku kódů předmětu plnění (oddíly A1 a B1 kontrolního hlášení) bude doplněna nová položka 21 – Poskytnutí vymezených služeb elektronických komunikací.
Čtěte více: Další rozšíření reverse – charge. Dopadne i na telekomunikační služby
Jde již o třetí letošní rozšíření reverse-charge
Stávající rozšíření reverse – charge je již několikátým v letošním roce. V lednu 2016 se režim reverse – charge rozšířil na dodání nemovité věci plátci, pokud plátce, který nemovitou věc dodává, uplatní daň podle § 56 odst. 5 zákona o DPH. O měsíc později pak přibylo dodání plynu a elektřiny obchodníkovi, který je definován v čl. 38 odst. 2 směrnice o dani z přidané hodnoty, resp. shodně i v § 7a odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty a dále o dodání (převod) záruk původu plynu a elektřiny.
Co je vlastně tuzemský reverse – charge
Režim reverse-charge přenáší povinnosti plátce (poskytovatele plnění) přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečnitelné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku na plátce, který toto plnění přijal (příjemce plnění). Zjednodušeně řečeno povinnost přiznat daň má příjemce (odběratel), nikoli plátce (dodavatel) plnění. Režim reverse – charge se uplatňuje u vybraného zboží a služeb, které stanovují právní předpisy.
ČLÁNKY DO MAILU