Připravte se na nejčastější kontroly firem

Kontrola. Slovo, které nemá rád žádný z podnikatelů. Kontrola totiž bývá spojena s nejistotou, zda jsou ve firmě dodržena všechna pravidla a zákony a nehrozí sankce nebo popotahování po úřadech. Neznalost zákona neomlouvá, ale kdo má čas na sledování všech možných úprav, ke kterým dochází? Nejčastěji se ovšem podnikatelé setkávají s kontrolami z finančních úřadů, inspektorátů práce a České obchodní inspekce. A u těchto se dá už dopředu odhadnout, na co se jejich pracovníci při návštěvě budou zaměřovat.

Autor: www.isifa.com

Při kontrole je ve vlastním zájmu nutné neklást odpor a spolupracovat. 

Nejlepší přístup v případě jakékoli kontroly je neklást zbytečný odpor. Vstřícný přístup nejen usnadní práci kontrolorům a zrychlí jejich práci, ale především nevyvolává zbytečné podezření. Odpůrci si stejně nijak nepomohou, protože mají zákonnou povinnost zajistit vhodné místo a podmínky k provádění kontrol, předkládat na požádání záznamy, nezatajovat doklady a tak dále. Každý z inspektorů, který do firmy přijde, by na toto měl upozornit. Naopak má podnikatel právo požádat pracovníka o předložení jeho služebního průkazu, být u kontroly osobně přítomen a případně podávat námitky proti postupu kontroly.

Čtěte také: Víme kdy a kde čekat kontrolu. Nejsnáze se ztratíte v Praze

Finanční úřad

Náplň finančních úřadů je jasná, věnují se správnosti plnění daňové povinnosti. Jejich kompetence upravuje daňový řád. Impulzem ke kontrole bývá nejčastěji nesrovnalost v daňových přiznáních, stále častěji pak také udání. Kontrola ze strany finančního úřadu je pro každého podnikatele asi tou vůbec nejstresovější záležitostí. Na druhou stranu, i pracovníci finančních úřadů jsou lidé a dá se s nimi mluvit. Navíc, daňový řád jasně definuje zásady zákonnosti, rovnosti účastníků, slušnosti a vstřícnosti. Zákon je dobré si pročíst, s úředníky se pak hned jedná lépe. Ve zkratce alespoň takto:

Pracovník správce daně provádějící daňovou kontrolu má ve vztahu k daňovému subjektu povinnost:

• zachovávat mlčenlivost o tom, co se při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním,
• potvrzovat převzetí dokladů a jiných věcí ve zprávě o kontrole nebo samostatně při převzetí; dbát na dodržení třicetidenní lhůty k vrácení převzatých dokladů, ve složitých případech požádat orgán nadřízený správci daně o prodloužení lhůty,
• postupovat v daňovém řízení v úzké součinnosti s daňovými subjekty a při vyžadování plnění jejich povinností v daňovém řízení volit jen takové prostředky, které daňové subjekty nejméně zatěžují a umožňují přitom ještě dosáhnout cíle řízení, to je stanovení a vybrání daně tak, aby nebyly zkráceny daňové příjmy,
• hodnotit důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížet ke všemu, co v daňovém řízení vyšlo najevo, zajistit, aby skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti byly zjištěny co nejúplněji, sepsat o výsledku zjištění zprávu o daňové kontrole, umožnit nahlížení do spisů týkajících se daňových povinností daňového subjektu a pořídit o každém nahlížení úřední záznam, vyřizovat námitky.

Pracovník správce daně provádějící daňovou kontrolu má ve vztahu k daňovému subjektu právo:

• na prokázání totožnosti všech osob zúčastněných na řízení,
• vyslechnout kteroukoliv osobu jako svědka nebo osobu přezvědnou,
• ověřovat oprávněnost osob jednat za daňový subjekt,
• na poskytnutí informací o organizační struktuře, pracovní náplni jednotlivých útvarů, oběhu a uložení účetních a jiných dokladů od daňového subjektu,
• požadovat zapůjčení potřebných dokladů a jiných věcí mimo prostor kontrolovaného subjektu,
• požadovat předložení dokladů rozhodných pro ověření správnosti vykázaného základu daně,
• stanovit daňovou povinnost podle pomůcek, nelze-li stanovit daň dokazováním.

Inspektorát práce 

Inspektoráty práce máme proto, aby dohlédly na možné porušování zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce. Nejvíce mají spadeno na nelegální zaměstnávání cizinců a závislou práci neboli švarcsystém. Podle zákona o inspekci práce kontrolují dodržování a ochranu pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek. Nejčastěji proto dochází ke kontrolám dodržování pracovní doby, přestávek, odměňování, ale také ochrany zdraví zaměstnanců, včetně kontroly vhodných ochranných pomůcek. Inspektory by mohly zajímat i předpisy o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům. Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty práce naopak nejsou oprávněny řešit uspokojování individuálních nároků zaměstnanců vůči zaměstnavateli. Jde například o vymáhání mzdy nebo vymáhání potvrzení o zaměstnání. Stejně tak nemohou vydávat stanoviska a výklady k jednotlivým ustanovením pracovněprávních předpisů. Plány kontrol každoročně schvaluje ministerstvo práce a sociálních věcí. Teď před začátkem léta je nutné upozornit, že kontroly opět posílí a budou se věnovat především brigádníkům.

Příběhy z daňových kontrol: podvodníci i úřednická šikana

Česká obchodní inspekce 

Česká obchodní inspekce kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržnice, pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává tento dozor jiný správní úřad. Její působnost je velmi široká a nejčastěji kontroluje:

• dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků (kromě potravin) včetně jejich zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu,
• zda se při prodeji zboží používají ověřená měřidla (pokud ověření podléhají), a zda používaná měřidla odpovídají příslušným předpisům, technickým normám či patřičnému schválení, 
• dodržování podmínek stanovených právními a jinými příslušnými předpisy pro poskytování určitých služeb a provozování některých specifických činností; zda při uvádění výrobků na trh byly tyto výrobky opatřeny náležitým povinným označením, popřípadě zda k nim byl vydán či přiložen předepsaný certifikát, zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají příslušným technickým požadavkům a podobně,
• zda výrobky uváděné na trh jsou bezpečné,
• zda jsou při sjednávání spotřebitelského úvěru dodržovány povinnosti stanovené právními předpisy, pokud dozor v daném případě nevykonává Česká národní banka.

Činnost ČOI podléhá zákonu o České obchodní inspekci a také zákonu o ochraně spotřebitele. Člení se na ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty se sídly v krajských městech. Za porušení zákonů může v některých případech uložit kontrolovanému subjektu pokutu až do výše 50 milionů korun. Za méně závažná porušení zákona mohou inspektoři ČOI uložit příkazem na místě blokovou pokutu do 5000 korun, a to i fyzickým osobám prodávajícím produkty z vlastní drobné chovatelské či pěstitelské činnosti, anebo lesní plodiny. Kromě finančních sankcí uplatňuje ČOI i zákazy prodeje výrobků, respektive zákazy uvádění výrobků na trh.

Znáte nový zákon o kontrole?

Od začátku tohoto roku platí zákon o kontrole, který nahradil starý kontrolní řád proto, aby snížil počet kontrol. Oproti předchozí právní úpravě zákona o státní kontrole je působnost kontrolního řádu rozšířena například na kontroly výkonu přenesené působnosti ze strany krajů a obcí a kontroly takzvaných dekoncentrovaných orgánů státní správy, například ministerstvo práce a sociálních věcí vůči správám sociálního zabezpečení, ministerstvo financí vůči finančním úřadům a finančním ředitelstvím a podobně.

Nový zákon dává kontrolorům větší pravomoci. Jednou z největších novinek je právo inspektora vstoupit do objektů, které nevyužívá nebo nevlastní kontrolovaný subjekt, ale pouze třeba jen jeho dodavatel nebo odběratel. Kontrolní řád v takovém případě nevyžaduje souhlas vlastníka či uživatele pozemku nebo stavby, případně jiného prostoru, nebo dopravního prostředku. Kontrolor si vstup nemůže vynutit násilím, pokud mu ale vlastník nebo uživatel pozemku či prostoru vstup neumožní, může dostat pokutu. Ta je v maximální výši půl milionu korun.

Nový zákon o kontrole posiluje i práva kontrolovaných. Na podání námitek proti zjištění už není jen 5, ale 15 dnů. Navíc se proces vyřizování námitek urychlil. Maximální lhůta je pouze 7 dnů od doručení námitky, pokud jí bude vyhověno. V opačném případě vyřídí námitky nadřízená osoba kontrolora ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení, ve zvlášť složitých případech je lhůta dvojnásobná, tedy 60 dnů.