Že se chystají změny v důchodovém pojištění OSVČ, informoval server Podnikatel.cz již před týdnem. Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), však obsahuje i novinky, které se týkají nemocenského pojištění, a to jak OSVČ, tak zaměstnanců.
Čtěte také: Plánují se velké změny u sociálního pojištění OSVČ, týkají se hlavně záloh
Změní se splatnost nemocenského pojištění
Ilustrační obrázek
Podobně jako se má změnit splatnost záloh na důchodové pojištění OSVČ, se navrhuje upravit i splatnost pojistného na nemocenské pojištění. Nově by nemocenské pojištění mělo splatnost od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí. Aktuálně je přitom situace taková, že se nemocenské pojištění hradí od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Podle MPSV se taky nyní stává, že OSVČ v kalendářním měsíci, v němž trvá již celý měsíc dočasná pracovní neschopnost nebo v němž po celý měsíc pobírají peněžitou pomoc v mateřství, již nezaplatí pojistné na nemocenské pojištění a zálohu na důchodové pojištění za předchozí měsíc. Nezaplacením pojistného ve stanovené lhůtě zaniká účast na nemocenském pojištění a tím velmi často i nárok na nemocenské.
Pokud například OSVČ zaplatila 10. června pojistné na nemocenské pojištění za květen, od 11. června byla uznána dočasně práce neschopnou, od 25. června by měla pobírat nemocenské z pojištění OSVČ až do konce srpna. V případě, že tato OSVČ nezaplatí do 20. července pojistné za červen, skončí její účast na nemocenském pojištění dnem 31. května. V červenci po celý měsíc trvala dočasná pracovní neschopnost, a proto se OSVČ domnívala, že pojistné platit nemusí. Nárok na nemocenské nemá ani z ochranné lhůty, protože ochranná lhůta u nemocenského činí 7 kalendářních dnů po zániku nemocenského pojištění,
vysvětluje se v důvodové zprávě.
Zároveň však MPSV navrhuje ponechat OSVČ možnost zaplatit pojistné na nemocenské pojištění, tak jako dosud, tj. i za předchozí kalendářní měsíc, aniž by došlo k jeho zániku. Dlužné pojistné však může být takto doplaceno jen z minimálního měsíčního základu, aby se zamezilo spekulacím. Obdobně bude toto umožněno u záloh na pojistné na důchodové pojištění, aniž by vzniklo penále,
doplňuje se v důvodové zprávě. Zároveň se ze zákona navrhuje vypustit ustanovení o povinnosti OSVČ zaplatit vždy pojistné na nemocenské pojištění za první kalendářní měsíc vzniku účasti na nemocenském pojištění.
Vrácení přeplatku s jinými pravidly
Se splácením pojistného se pojí ještě jedna změna. S ohledem na plánovanou změnu, kdy OSVČ bude moct uhradit pojistné na nemocenské pojištění ještě do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, na který pojistné platí, se navrhuje rovněž posunutí termínu pro odeslání informace pro OSVČ o zániku účasti na nemocenském pojištění z důvodu nezaplacení pojistného na nemocenské pojištění o jeden týden.
Mezi další novinky patří úprava vracení přeplatku na pojistném na nemocenské pojištění. Část přeplatku na pojistném za měsíce kalendářního roku se bude vracet bez žádosti do konce února následujícího roku. Další část přeplatku se ponechá ve stanovené výši nadále jako „přeplatek“, aby bylo možno z něho uhradit pojistné, které nebude uhrazeno ani do konce kalendářního měsíce následujícího po vypršení lhůty pro zaplacení pojistného. MPSV doporučuje ponechat přeplatek ve výši dvojnásobku minimálního pojistného. Výše minimálního pojistného činí aktuálně 115 Kč.
Čtěte také: Mateřskou má doplnit otcovská, vyplácela by se jeden týden
Také zaměstnance čeká řada změn
Dílčí změny se mají dotknout také nemocenského pojištění zaměstnanců. Nyní například platí, že i tehdy, když na sebe navazují dvě zaměstnání stejného druhu, třeba dohoda o pracovní činnosti navazuje na dohodu o pracovní činnosti a obě tyto dohody mají charakter zaměstnání malého rozsahu a vzhledem k výši odměny založily nemocenské pojištění, se tato situace nepovažuje za kontinuální trvání nemocenského pojištění. Důsledkem je též povinnost oznámit skončení prvního zaměstnání a nástup do druhého zaměstnání. Obdobně to platí též pro dohody o provedení práce.
MPSV ale navrhuje, aby i v těchto případech trvalo nemocenské pojištění nepřetržitě. Důsledkem bude jednak omezení oznamovacích povinností zaměstnavatelů, jednak při výpočtu výše dávek nemocenského pojištění může být do rozhodného období zahrnuta i doba předchozího zaměstnání a výše dávek tak bude více odpovídat skutečně dosahovaným příjmům,
upřesňuje se v důvodové zprávě.
Má se zavést tzv. čekací doba
U zaměstnání malého rozsahu a u dohody o provedení práce se mají upravit podmínky na dávku nemocenského pojištění, a to zavedením čekací doby. Pokud dotyčný pracovník splní určitou čekací dobu, tedy že se aspoň po tři předcházející kalendářní měsíce účastnil na nemocenském pojištění, získá v případě, že zaměstnání stále trvá, nárok na dávky nemocenského pojištění.
Změny se v neposlední řadě mají týkat také rozhodného období v některých případech. Podle dosavadní úpravy je rozhodným obdobím období předchozího kalendářního roku, pokud v rozhodném období stanoveným podle obecných ustanovení není započitatelný příjem nebo aspoň 7 kalendářních dnů, kterými se dělí vyměřovací základ. Uvedené období 7 kalendářních dnů se nově má prodloužit na období 30 kalendářních dnů.
Každopádně, pokud dojde ke schválení zákona, změny, které se týkají OSVČ, začnou platit nejdříve v roce 2018. Novinky u nemocenského pojištění zaměstnanců by pak mohly nabýt účinnosti již v průběhu příštího roku.
ČLÁNKY DO MAILU