K prvnímu lednu nastanou v oblasti soukromého práva zásadní změny. Nabude totiž účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), dále zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.) a zákon o mezinárodním právu soukromém (zákon č. 91/2012 Sb.). Současně se k 31. prosinci 2013 ruší dosavadní občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, ale i řada dalších právních norem, jako je například zákon o rodině. Další zákony byly v souvislosti s těmito změnami novelizovány samostatnými novelami, případně speciálním zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (zákon č. 303/2013 Sb.). Tento zákon novelizuje dokonce 74 právních předpisů. Mezi jinými zákoník práce, zákony o sociálním pojištění, ale například i zákon o požární ochraně a další.
Jedná se tedy o rozsáhlou a významnou změnu v oblasti soukromého práva, která zasáhne do života každého občana České republiky. Je nejvyšší čas se s jednotlivými změnami seznámit. Server Podnikatel.cz v této souvislosti připravuje seriály věnované novým zákonům v roce 2014, novému občanskému zákoníku a zákonu o obchodních korporacích. Změny zákonů ve znění účinném od roku 2014 je možné již nyní vyhledávat v nově spuštěných zákonech online.
Novela občanského soudního řádu a insolvenčního zákona
Samostatné a rozsáhlé právní úpravy se dočkal občanský soudní řád a zákon o úpadku a způsobech jeho řešení, tj. insolvenční zákon. Zde došlo k úpravám, které souvisí s přijetím nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, ale i k dalším praktickým úpravám. Například v oblasti postupu zaměstnavatele při exekučních srážkách ze mzdy pro zahájení insolvenčního řízení.
O změně informoval server Podnikatel.cz článkem: Průlomová změna inslovenčního zákona. Jasný postup provádění srážek ze mzdy
Novela zákoníku práce
V novém občanském zákoníku je jednoznačně uvedeno, že pracovní poměr, ale i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon, tj. zákoník práce. Stejně to platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. Je tedy jasné, že se (stejně jako dosud) nový občanský zákoník použije na pracovněprávní vztahy až tehdy, jestliže uvedenou problematiku zákoník práce neobsahuje. Ovšem přesto v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku neminula novelizace ani zákoník práce. Zejména se jedná o ustanovení:
- základních zásad pracovněprávních vztahů – § 1a
- stanovení rozsahu odchylné úpravy práv a povinností v pracovněprávních vztazích – § 4a
- zaměstnanec a zaměstnavatel – § 6 a 7 (definici možnosti uzavření pracovního poměru po dosažení věku 15 let a ukončení povinné školní docházky obsahuje od roku 2014 pouze nový občanský zákoník)
- neplatné právní jednání – § 19 a 20
- uzavírání pracovních smluv – § 34 (například je nově uvedeno, že od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží)
- možnost okamžitého zrušení pracovního poměru zákonnými zástupci – § 56a (zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, může okamžitě zrušit pracovní poměr nezletilého zaměstnance, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví tohoto zaměstnance. K platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru nezletilého zaměstnance podle věty první se vyžaduje přivolení soudu)
- okamžité zrušení pracovního poměru – § 60 (v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží)
- úprava postoupení, započtení a srážek ze mzdy – § 144a a 146
Novelizace zákonů sociálního pojištění
Změny zasáhly i do oblasti sociálního pojištění. Především jde ale o reakci na změny a novou terminologii nového občanského zákoníku. Zákon o nemocenském pojištění upravuje oblast péče nahrazující péči rodičů a reaguje na institut opatrovníka. Zákon o nemocenském pojištění opět reaguje na institut opatrovníka, definuje pojem domácnost (v souvislosti s čerpáním nemocenské dávky ošetřovné) a vymezuje, co se pro účely nároku na peněžitou pomoc v mateřství považuje za převzetí dítěte nahrazující péči rodičů.
§ 39 zákona o nemocenském pojištění: Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba uvedená v odstavci 1 žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. Pro účely tohoto zákona se v případě rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé péče obou rodičů za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů.
Daňové změny
V současné době zůstávají nejasné pouze změny v oblasti daňové (41 změn daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a dalších zákonů). Ty sice Poslanecká sněmovna schválila jako samostatný zákon, ale Senát je z důvodu osvobození dividend a zvýhodnění investičních fondů neschválil. Změny byly navrženy jako zákonné opatření, které bylo začátkem října Senátem schváleno. Zdanění investičních fondů bylo nakonec upraveno tak, aby se na ně i nadále vztahovala současná právní úprava. Rovněž byla vypuštěna možnost mimořádných odpisů firemního majetku. Stejně tak bylo zákonným opatřením určeno, že daň z převodu nemovitosti bude nadále platit prodávající. Zákony jsou podepsány prezidentem a čekají na schválení novou Poslaneckou sněmovnou, která vzejde z předčasných voleb koncem října.