Připravte se, že vás finančák při dobrovolné registraci k DPH „vysvlékne donaha“

Kdo se chce dobrovolně registrovat k DPH, měl by se obrnit trpělivostí a pevnými nervy. Zatímco ještě před pár lety šlo v podstatě o formalitu, od loňského roku se situace změnila. Finanční úřady totiž důsledně požadují doložit existující ekonomickou činnost a další podrobné informace nad rámec povinných registračních údajů.

Jak ukázal nedávný případ producenta Jakuba Horáka, některé berňáky jsou opravdu “důsledné”. Po Horákovi například úředníci chtěli, aby prokázal veškerou realizovanou elektronickou a písemnou komunikaci, včetně obálek či identifikátorů použitých e-mailových schránek a jiných komunikačních zařízení (elektronický otisk cesty komunikace atp.), se svými obchodními partnery.

Že se dobrovolná registrace k DPH ztížila, potvrzují i další podnikatelé. Kromě toho navíc upozorňují na to, že požadavky nejsou standardizované a v praxi tak každý finanční úřad může požadovat něco jiného. Podnikatel navíc nemá příliš možností, jak se bránit. Zákon totiž neuvádí, jaké materiály smí finanční úřady od subjektu dobrovolné registrace požadovat.

Finanční správa nicméně vysvětluje, že přísné kontroly nedělá proto, aby podnikatelům zkomplikovala podnikání, ale proto, aby zabránila vstupu osobám, které chtějí systém zneužít. Podle finanční správy jsou navíc přísná kritéria při prověřování žadatelů o registraci k DPH v rámci EU naprosto běžná a Česká republika v této oblasti byla historicky spíše benevolentní.

Čtěte také: Obrňte se trpělivostí, finanční úřady ztížily dobrovolnou registraci k DPH

Úřad vás „vysvlékne donaha“

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Úřady si vás při dobrovolné registraci k DPH opravdu proklepnou

Už skoro před půl rokem server Podnikatel.cz informoval, že se dobrovolné registrace k DPH zkomplikovaly. Generální finanční ředitelství (GFŘ) tehdy sice serveru Podnikatel.cz uvedlo, že nelze říci, že by finanční úřady nechtěly nově založené firmy registrovat jako dobrovolné plátce DPH, zároveň ovšem výslovně nepopřelo, že by úřady v rámci registračního řízení postupovaly přísněji. Nyní už však i GFŘ přiznává, že ke zpřísnění procesu registrace došlo.

Kdo se rozhodne registrovat se k DPH, musí počítat s tím, že po něm bude chtít úřad i řadu doplňujících informací. Jde například o podnikatelský záměr, obchodní smlouvy s odběrateli či dodavateli, popis způsobu provádění ekonomické činnosti, zda vůbec daňový subjekt má dostatečné personální či materiální vybavení pro deklarovanou činnost, kopie vystavených faktur, atd. Serveru Podnikatel.cz se ozvalo několik podnikatelů, kteří se v poslední době chtěli registrovat k DPH.

Po nakladateli Radku Červeném úřad po podání žádosti o registraci konkrétně požadoval:

• předložení podnikatelského záměru včetně informací, kde je nebo bude ekonomická činnost vykonávána a jakým způsobem je nebo bude tato činnost zabezpečena po stránce technické a personální,
• o jakou konkrétní ekonomickou činnost se jedná (míněno uvedení např. typu zboží a služeb, způsob prodeje zboží nebo poskytování služeb), případně i uvedení informací, jaké přípravné činnosti jsou vykonávány nyní,
• předložení obchodních smluv s odběrateli a dodavateli,
• další průkazné listinné dokumenty, které lze považovat za doklady prokazující výkon ekonomické činnosti.
• sdělení svého skutečného sídla (nebylo v přihlášce vyplněno) tj. místo, kde je uskutečňována ekonomická činnost daňového subjektu, kde se schází jeho vedení a kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí o jeho řízení
• doložte toto tvrzení např. nájemní smlouvou, smlouvou o zajištění dodávek energií, vody a svozu odpadů, smlouvou o poskytování telekomunikačních a dalších služeb na dané adrese atd.

S podobnými požadavky se setkal také Martin Voldřich ze společnosti Roští.cz. Úřad mu po předložení žádosti zaslal dotazník, proč se chtějí k DPH registrovat:

1. Popište ekonomickou činnost, kterou vykonáváte / budete vykonávat. (V případě nákupu a prodeje zboží uveďte druh zboží, jak je zajišťována přeprava a skladování):
   (pokud společnost ještě nevykonává žádnou podnikatelskou činnost, popsat ekonomický plán)
2. Vaši dodavatelé – vypište, doložte (předběžné) objednávky, smlouvy:
   (pokud je pouze ústní dohoda s obchodními partnery, také uvést)
3. Vaši odběratelé – vypište, doložte faktury, smlouvy:
   (pokud je pouze ústní dohoda s obchodními partnery, také uvést)
4. Skutečné sídlo je shodné jako sídlo zapsané v obchodním rejstříku? ANO / NE
5. Pokud NE, je v tomto sídle místo vedení firmy, je zde společnost kontaktní,
   dohledatelná?ANO / NE
6. Co konkrétně se v tomto místě nachází?
7. Pokud jste v nájmu, doložte smlouvu
8. Provozovna: ANO/NE
9. Vlastníte majetek k výkonu ekonomické činnosti (i drobný např. počítač, mobil, kancelářský nábytek)?
   Popište jaký:
10. Zaměstnanci: ANO / NE
    (pokud ano, doložte smlouvu nebo seznam zaměstnanců )
11. DS obchodoval, obchoduje nebo hodlá obchodovat s osobami s EU či třetích zemí? ANO/NE
    (pokud ano, vypsat)
12. Prováděl DS již dříve nějaká přeshraniční plnění, která mohla vést k registraci identifikované osoby (§6g až 6l zákona o DPH): ANO/NE
13. Účetnictví vede (jméno a kontaktní telefon, popř. e-mail):
14. Doložte smlouvu k vašemu účtu (popř. výpis z účtu)
15. V případě zákonné registrace (překročení obratu 1 mil Kč.) doložte obrat za 3 roky zpět –„ obratovka“ – účty analyt. evidence třídy 6 (601, 602) po měsících

Nakladatel Radek Červený si registraci poté, co zjistil, co vše po něm úřad chce, rozmyslel. Máme nakladatelství, kde je většina DPH 10 %, takže jsme to po zvážení vzdali. Počkáme až budeme muset být plátci ze zákona, vysvětlil serveru Podnikatel.cz Červený. Zatímco Červeného požadavky finančního úřadu odradily, Martin Voldřich ze společnosti Roští.cz s nimi neměl větší problém. Registrace byla velice rychlá. Nečekalo se ani na první den v následujícím měsíci, potvrdil Voldřich.

O poznání horší zkušenost má však producent Jakub Horák, po kterém chtěl úřad po vyplnění “úvodního dotazníku” řadu dalších doplňujících informací. Jak uvedl na serveru iHNed.cz, úřad po něm požadoval následující věci:

1. Konkretizujte kontaktní osoby sjednávající Vámi tvrzenou transakci za všechny zúčastněné obchodní partnery.
2. Sdělte a prokažte způsob navázání spolupráce a způsoby komunikace s tvrzeným subjektem.
3. Sdělte a prokažte veškerou realizovanou elektronickou a/nebo písemnou komunikaci, včetně obálek či identifikátorů použitých e-mailových schránek a/nebo jiných komunikačních zařízení (elektronický otisk cesty komunikace atp.).
4. Prokažte vlastnictví, popř. pronájem technického vybavení k realizaci ekonomické činnosti DS.
5. Sdělte identifikaci osob, popř. firem, kterými budou Vámi poskytované reklamní a marketingové služby realizovány, s uvedením, jakou konkrétní činností se bude daný subjekt zabývat.
6. Konkretizujte osoby, popř. firmy, které se budou podílet na výrobě rozhlasových a televizních reklamních spotů, upoutávek a bannerů.
7. Identifikujte subjekty, které budou zajišťovat ubytování, dopravu, popř. stravování osob – aktérů rozhlasových a televizních spotů, s uvedením, jakou konkrétní činností se bude daný subjekt zabývat.
8. Sdělte, zda prezentujete nebo budete prezentovat svou činnost na webových stránkách. Pokud ano, uveďte všechny Vámi využívané domény.
9. Uveďte název externí účetní firmy, včetně adresy, kde je účetnictví zpracováváno.
10. Sdělte způsob oběhu dokladů subjektu a jejich archivace včetně konkrétních osob, které je předávají externí účetní, včetně kontaktů, vztahu k subjektu a výše odměny za vykonávané činnosti.

Úřady nepostupují jednotně

Ačkoli musel Jakub Horák doložit mnoho dalších dokumentů, nakonec registraci, stejně jako firma Roští.cz, získal. Jak ale ukazují případy těchto dvou podnikatelů, požadavky jednotlivých finančních úřadů nejsou úplně jednotné. Zákon totiž neuvádí, jaké materiály smí finanční úřady od subjektu dobrovolné registrace požadovat, praxe se tedy logicky různí. Problémem je ovšem zejména nekonzistence a špatná organizace. Stává se tak, že FÚ si něco vyžádá, podnikatel to splní, přičemž si FÚ vzpomene, že by si měl vyžádat ještě další a další dokumenty. Pikantní zkušenost měl například jeden z poplatníků, jehož úřednice FÚ navštívily přímo doma (měl tam sídlo) a údajně byly velmi všímavé, upozornila server Podnikatel.cz Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).

Také podle Blanky Štarmanové, daňové poradkyně společnosti TaxVision, finanční úřady nepostupují jednotně a požadavky mají různé. Podle mého názoru působí komplikace to, že poplatníci nerozumí tomu, proč po nich finanční úřad detailní informace vyžaduje. Finanční úřad nevysvětluje, k čemu mu požadované informace jsou a jak s nimi bude nakládat. Poplatník pak na některé otázky odpovídá zbytečně podrobně a jiné, pro finanční úřad důležité, informace neuvede, nebo nepodloží dodatečným důkazním materiálem. Toto vzájemné nedorozumění pak celý proces ztěžuje, doplnila Štarmanová.

Důsledným prověřením chráníme podnikatele, tvrdí finanční správa

Sama finanční správa nicméně vysvětluje, že nedělá přísné kontroly proto, aby podnikatelům zkomplikovala podnikání, ale proto, aby zabránila vstupu osobám, které chtějí systém zneužít. Zajišťujeme tak bezpečnější prostředí právě pro poctivé plátce, kterých je většina. Jde o to, že osoba, která ovládá k DPH registrované firmy, může vylákávat odpočty nebo neodvádět DPH, o kterou si snižuje celkovou daň jiný plátce. Před vydáním rozhodnutí o registraci správce daně proto vždy zvažuje konkrétní okolnosti daného případu, právě v závislosti na shromážděných dokladech. Proto je tedy tak nezbytné, aby správce daně měl k dispozici dostatečné množství podkladů pro vyhodnocení, zda se jedná o běžnou anebo účelovou registraci k DPH, uvedla serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová, mluvčí GFŘ.

Podle Petlachové jsou přísná kritéria při prověřování žadatelů o registraci k DPH v rámci EU naprosto běžná a Česká republika v této oblasti byla historicky spíše benevolentní. Řada členských států provádí před registrací hloubkové kontroly žadatelů. A tyto státy tak činí právě pro to, aby maximálně eliminovaly riziko, že zaregistrují problematickou společnost. Některé státy (například Slovensko) mají tento registrační proces rozšířen ještě navíc o stanovování kaucí, které musí žadatel složit, aby byl zaregistrován. Také zástupci Evropské komise stále opakují svá doporučení maximálně zpřísnit registraci k DPH, dodala Petlachová.

Většina žadatelů byla zaregistrována

Přestože v loňském roce klesl počet nově zaregistrovaných dobrovolných plátců DPH, statistiky ukazují, že stát se plátcem DPH není rozhodně nemožné. Navíc i zamítavé stanovisko nemusí být konečné. Proti již vydanému zamítavému rozhodnutí o registraci může podnikatel využít opravných prostředků, tj. odvolat se nebo podat návrh na obnovu řízení. Lze také podat případný podnět k možnému přezkoumání zamítavého rozhodnutí, radí Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR.

Každopádně naprostá většina žadatelů registraci k DPH nakonec získá. Za rok 2015 bylo podle dat GFŘ odmítnuto přibližně 8 % žádostí z celkového počtu 23 792. To znamená, že vloni bylo dobrovolně zaregistrováno 21 855 plátců. Kolik podnikatelů však zpřísnění procesu registrace odradilo, se ze statistik pochopitelně nedovíme.