Novela zákona o specifických zdravotních službách (sněmovní tisk č. 866) reaguje na úpravu soukromého práva od roku 2014 a provádí úpravu dotčených pojmů tak, aby odpovídaly novému občanskému zákoníku. To samozřejmě není jediná změna. Již od počátku účinnosti zákona upozorňovali zaměstnavatelé na některé problémy v aplikaci pracovnělékařských služeb. Na jejich podněty nyní zákonodárci reagují novelou, která by v případě schválení mohla nabýt účinnosti od roku 2017. Zde je výběr z navržených změn.
Výpis od registrujícího lékaře
V souladu se zákonem o specifických zdravotních službách je smluvní lékař před provedením pracovnělékařské prohlídky povinen si vyžádat výpis od registrujícího lékaře. Ovšem může se stát, že uchazeč či zaměstnanec svého registrujícího (obvodního) lékaře nemá. Striktní vyžadování výpisu ze zdravotnické dokumentace je také časově a často i ekonomicky náročné a ukazuje se, že od tohoto požadavku je možné v odůvodněných případech ustoupit (např. výstupní a následná prohlídka). Výpis bude nově možné nahradit potvrzením od registrujícího lékaře o nezměněném zdravotním stavu dotčeného pacienta (důvody, pro které nebude nutné výpis ze zdravotnické dokumentace vyžadovat, budou stanoveny prováděcím právním předpisem – vyhláškou o pracovnělékařských službách).
V současném znění zákona rovněž není řešeno, do jaké doby má registrující poskytovatel výpis poskytnout, ani doba, po kterou lze tento výpis uplatnit. Při předložení výpisu již nemusí být údaje aktuální a mohly by ovlivnit posuzování zdravotního stavu uchazeče či zaměstnance. Proto se v ustanovení § 42 zákona o specifických zdravotních službách navrhuje stanovit lhůtu registrujícímu lékaři pro vypracování výpisu ze zdravotnické dokumentace. A to na 10 pracovních dnů. Výpis bude moci posuzovaná osoba uplatnit (použít) až do 90 dnů od jeho vydání. Výpis bude možné nahradit potvrzením o tom, že u posuzované osoby nedošlo ke změně zdravotního stavu od poslední lékařské prohlídky. Toto „potvrzení“ v podstatě potvrdí předcházející výpis ze zdravotnické dokumentace.
V případě, že pacient nemá svého registrujícího praktického lékaře, vydá lékařský posudek jiný poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství.
Vydání lékařského posudku
Ustanovení § 43 zákona o specifických zdravotních službách popisuje podmínky vydání lékařského posudku. Pravidelně se opakující prohlídku lze provést až 90 dnů před koncem platnosti původního lékařského posudku. Novelou zákona se navrhuje zdůraznit, že doba platnosti předchozího lékařského posudku se nemění v situaci, kdy je na základě nového posudku zřejmé, že je osoba zdravotně způsobilá (končí dnem, kdy měla být provedena nová lékařská prohlídka). Pokud by totiž nastala účinnost nového lékařského posudku ihned po provedení prohlídky, docházelo by průběžně ke zkracování lhůty prohlídky. V opačném případě, tedy při závěru, že osoba způsobilá není, případně je způsobilá s podmínkou či pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, nastává účinnost lékařského posudku dnem jeho předání, aby se zabránilo dalšímu poškození zdraví posuzované osoby.
Upřesňuje se rovněž, že posudek musí mít náležitosti podle vyhlášky o zdravotnické dokumentaci a podle prováděcího právního předpisu, tj. podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách. Rovněž v poučení, které je součástí lékařského posudku, bude nově uvedeno, že osoby, kterým uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, mají právo na přezkoumání posudku a tohoto přezkoumání se mohou vzdát. Toto právo v současné době stanoveno není a mělo by se vždy počkat na právní účinky posudku, které nastanou uplynutím lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání, tj. 10 pracovních dnů. To je známý problém při uzavírání pracovněprávních vztahů, kdy obě strany mají zájem na uzavření pracovního poměru v co nejkratší době, někdy i následující den po vydání posudku, čímž v podstatě porušují zákon.
Pracovnělékařské prohlídky a registrující lékař
V ustanovení § 54 zákona o specifických zdravotních službách odst. 2 písm. b) se vypouští slovo „pouze“, které bylo občas nesprávně vykládáno tak, že zaměstnavatel nemůže zaměstnance vykonávající práce zařazené do kategorie první vyslat k jejich registrujícímu (obvodnímu) lékaři, pokud jsou na jeho pracovištích vykonávány i práce zařazené do vyšších kategorií.
Někteří poskytovatelé pracovnělékařských služeb nemají dostatečnou kapacitu pro vykonávání dohledu na všech pracovištích zaměstnavatelů. Proto se navrhuje, aby v případech, kdy se jedná o výkon prací v kategorii první, mohl zaměstnavatel uzavřít smlouvu o poskytování dohledu a poradenství s některým poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případě potřeby i jednorázově. Například při častých dočasných pracovních neschopnostech zaměstnanců, výskytu nemocí z povolání nebo pracovních úrazů apod. Současně se navrhuje do ustanovení § 54 doplnit, že pokud provádí na základě žádosti zaměstnavatele lékařské prohlídky registrující lékař zaměstnanců či uchazečů, považuje se za poskytovatele pracovnělékařských služeb. Nemůže tím žádost o pracovnělékařskou prohlídku odmítnout. Ovšem nemusí automaticky vykonávat dohled a dozor.
Další povinnosti zaměstnavatele
Smluvní lékař vede na základě ustanovení § 57 zákona o specifických zdravotních službách vedle zdravotnické dokumentace jednotlivých zaměstnanců další dokumentaci – záznamy z dohledu na pracovištích, záznamy o poskytnutém poradenství apod. Nově bude tato povinnost uložena rovněž zaměstnavateli. Orgány ochrany veřejného zdraví (příslušné krajské hygienické stanice) ji mají ze zákona povinnost u zaměstnavatele kontrolovat.
Rovněž se upravují některé lhůty. Pracovnělékařské prohlídky související s noční prací, které vždy v plné výši hradí zaměstnavatel, budou vymezeny v prováděcí vyhlášce s tím, že jejich periodicita bude stanovena na 2 roky. Upravuje se ale také frekvence periodických prohlídek. A to v kategorii druhé. Nyní se provádí jednou za 5 let nebo jednou za 3 roky, pokud jde o zaměstnance, který dovršil 50 let věku. Nově jednou za 4 roky a po 50 letech věku jednou za 2 roky.
ČLÁNKY DO MAILU