Jak na mimořádný příspěvek 370 Kč u průměrného výdělku ze dvou období

V měsících březnu a dubnu poskytují zaměstnavatelé zaměstnancům v karanténě a izolaci mimořádný příspěvek 370 Kč. Poskytuje se nejdéle do 30. dubna 2021. Tedy alespoň prozatím. Není vyloučeno, že se poskytování mimořádného příspěvku prodlouží. Podmínkám poskytování příspěvku se server Podnikatel.cz věnoval článkem: Podrobně o mimořádném příspěvku v karanténě a izolaci. Konečně jasno

Příspěvek za kalendářní dny

Vedle náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody, která mu přísluší z titulu nařízené karantény za každý pracovní den (zameškanou směnu), případně placený svátek, trvání nařízené karantény (viz blíže § 192 až 194 zákoníku práce), rovněž vzniká právo na mimořádný příspěvek při karanténě.

Příspěvek přitom náleží ve výši 370 Kč za každý kalendářní den trvání nařízené karantény, nejdéle však za prvních 14 kalendářních dnů. Zároveň se stanoví limit, který nemůže součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhnout. A to tak, aby uvedený součet výrazně nepřevyšoval částku, kterou by si zaměstnanec vydělal, kdyby pracoval. Tento limit je stanoven ve výši 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin. Vychází se přitom z toho, že poměr „čisté mzdy“ k „hrubé mzdě“ pro hrubou mzdu ve výši 15 200 Kč (minimální mzdy) činí 89 %.

Avšak může nastat situace, kdy je první nebo poslední směna v rámci 14denního období částečně odpracovaná. Mimořádný příspěvek ve výši 370 korun se vztahuje ke každému dni karantény, nesmí však v součtu s náhradou mzdy za zameškané hodiny přesáhnout 90 % mzdy. Pokud tedy zaměstnanec část směny odpracuje, pak se příspěvek může krátit tak, aby tuto hranici nepřesáhl, upřesnil pro server Podnikatel.cz Vladimír Dostálek za ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Náhrada mzdy spadá do dvou kalendářních čtvrtletí

Pokud náhrada a příspěvek spadá do jednoho kalendářního měsíce, je výpočet poměrně jednoduchý. Otázky vyvolává situace, kdy období 14 kalendářních dní, za které náleží mimořádný příspěvek, zasahuje do dvou kalendářních měsíců, kdy se nadto ve vztahu ke každému měsíci užije odlišný průměrný výdělek zaměstnance. Konkrétně se jedná o přelom měsíce března a dubna.

Zde rovněž server Podnikatel.cz požádal o vyjádření ministerstvo práce a sociálních věcí. Při určení výše příspěvku se období maximálně 14 kalendářních dní, za které příspěvek přísluší, posoudí toto období jako jeden celek, byť každá jeho část zasahuje do jiného kalendářního měsíce. Výše příspěvku se tak bude odvíjet od konkrétního počtu kalendářních dní, za které celkem náleží. Pro „zastropování“ jeho výše ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku v karanténě přitom bude určující počet hodin zameškaných v daném měsíci a průměrný výdělek zaměstnance za daný měsíc, tj. 90 % průměrného výdělku zaměstnance za odpovídající počet zameškaných hodin se určí za každý měsíc zvlášť a následně se tyto „stropy“ sečtou. V případě, že příspěvek spolu s náhradou příjmu v součtu překročí takto určený „společný strop“, příspěvek se o tento rozdíl sníží, vysvětlila Jaroslava Sladká.

Dorovnávat se bude další měsíc

Jak je uvedeno v zákoně o mimořádném příspěvku v ustanovení § 4 odst. 1, příspěvek se vyplácí zaměstnanci společně s náhradou příjmu za příslušné období. Zaměstnavatel tedy vyplatí zaměstnanci náhradu příjmu za příslušný kalendářní měsíc a spolu s ní mu vyplatí i odpovídající část příspěvku rovněž za tento kalendářní měsíc. Za účelem určení výše části příspěvku, který má být takto zaměstnanci vyplacen, přitom zaměstnavatel vyjde z počtu kalendářních dní, které připadly do tohoto kalendářního měsíce a přísluší za ně příspěvek, upřesnila Jaroslava sladká a doplnila, že pro „zastropování“ výše příspěvku ve smyslu § 3 odst. 2 zákona o mimořádném příspěvku (zákon č. 121/2021 Sb.) bude určující počet zameškaných hodin v tomto kalendářním měsíci a průměrný výdělek zaměstnance, který se rovněž užije v tomto kalendářním měsíci. V následujícím kalendářním měsíci pak bude zaměstnanci spolu s náhradou příjmu vyplacena zbývající část mimořádného příspěvku, a to v takové výši, aby zaměstnanec v součtu s již vyplacenou částí příspěvku obdržel příspěvek, který mu náleží za toto období jako jeden celek.

Správné nastavení výpočtu bude důležité především pro poskytovatele mzdových programů. Díky zaokrouhlení mohou vznikat drobné odchylky při posouzení jednotlivých měsíců a celku. Pro názornost jednoduchý příklad. Aby byl lépe vidět rozdíl ve výpočtu, je použit pro první i druhé kalendářní čtvrtletí stejný průměrný výdělek, což v praxi samozřejmě nenastane.

Karanténa 14 dnů, z toho 3 dny (24 hodin) v březnu, 11 dní (56 hodin) v dubnu. Průměrný výdělek pro zjednodušení 130 Kč v obou měsících. Rozdíl ve výpočtu při součtu výsledků za každý měsíc zvlášť a jako „jeden celek“ je zobrazen v tabulce.