Různé formy benefitů pro zaměstnance patří dnes již mezi samozřejmosti. Slouží nejen k nalákání nových pracovníků, ale především pomáhají udržet stávající pracovníky, kteří si různými zaměstnaneckými výhodami přilepšují k platu. Mezi nejrozšířenější benefity patří služební telefony, notebooky, automobily či stravenky. Další takovou výhodou může být i příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění. Tento benefit pro zaměstnance není zatím tolik rozšířený, ale v poslední době získává na čím dál větší oblibě jak u zaměstnanců, tak i u samotných podnikatelů.
U příspěvku na penzijní připojištění pozor na limit
Reforma veřejných financí pozměnila i oblast týkající se právě penzijního připojištění. Dle zákona o dani z příjmů závisí výše příspěvku (a zda vůbec bude poskytován) na domluvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Výsledek se pak zanese do kolektivní smlouvy nebo do vnitřního předpisu. Příspěvky na penzijní připojištění zaměstnanců jsou daňově uznatelným nákladem podniku. Jestliže pak roční příspěvek na penzijní připojištění nepřesáhne 24 000 kč (pokud zaměstnavatel současně nepřispívá na životní pojištění), nepodléhá platbám sociálního ani zdravotního pojištění.
V případě přesáhnutí se ale příspěvek chová jako hrubá mzda. Je daňově uznatelným nákladem pro zaměstnavatele, ale zaměstnavatel i zaměstnanec z něj platí sociální a zdravotní pojištění a zaměstnanec také zdaňuje. Samozřejmě velice důležité je upozornit na limit hrubé mzdy 1 034 880 Kč (od r. 2008), od něhož se sociální a zdravotní pojištění již neplatí,
připomněl v této souvislosti Marek Zeman, ředitel PR a komunikace finanční skupiny AXA pro ČR a SR.
Benefity jsou úměrné velikosti firmy
Při volbě druhu zaměstnaneckého benefitu záleží na velikosti firmy, na její specializaci a na jejím obratu. Záleží přirozeně na velikosti firmy, ale i na její zaměstnanecké politice, kultuře, budování image,
vyjmenoval další faktory Karel Havlíček, místopředseda Asociace malých a středních podniků. Ne každý zaměstnavatel si může dovolit poskytnout služební auto či počítač. Zejména pro malé podniky je velmi obtížné dávat svým zaměstnancům rozsáhlejší benefity.
Vzhledem k menší kapitálové základně nemohou dosáhnout produktivity velkých podniků,
vysvětlila pro business server Podnikatel.cz Radomíra Kotlárová, tisková mluvčí Unie malých a středních podniků ČR. V malých českých firmách se benefity používají velmi skromně a když už, tak jen v míře úměrné zisku,
souhlasí Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR.
Tomu ale oponuje Marek Zeman: Velikost firmy v tomto případě nerozhoduje. Je to vždy na možnostech a vůli zaměstnavatele.
Faktem ale zůstává, že především mezi malými a středními podniky nejsou zatím zaměstnanecké benefity tolik rozšířeny.
To platí i pro příspěvek na penzijní připojištění. Nicméně i u drobných podnikatelů začíná získávat na oblibě. Nejběžnějším benefitem jsou stále stravenky. Hned po stravenkách zaměstnavatelé hodnotí jako velice oblíbený příspěvek na dovolenou a poté penzijní připojištění,
uvedla pro business server Podnikatel.cz Viktorie Plívová, tisková mluvčí kanceláře úřadu Hospodářské komory ČR. Příspěvek na penzijní připojištění je určitě jeden z velmi používaných benefitů, pro podnikatele je totiž daňově zajímavý,
potvrzuje její slova Karel Havlíček.
Pokud navíc dojde k tomu, že stravenky přestanou být podporované státem, dá se očekávat razatní nárůst u jiných zaměstnaneckých benefitů (třeba právě u příspěvků na penzijní připojištění). Vzhledem k reformě důchodového systému je v zájmu vlády toto zvýhodnění navýšit tak, aby byli zaměstnanci i zaměstnavatelé motivováni zajistit se pro důchodový věk dostatečným obnosem,
doplnila Radomíra Kotlárová.
Bude patřit benefitům pro zaměstnance budoucnost?
Jak již bylo řečeno, příspěvky na penzijní připojištění se stávají stále běžnějšími a odborníci očekávají další zvýšení jejich obliby. Co se vývoje do budoucna týče, je těžké odhadovat, jak se bude postoj zaměstnavatelů v této oblasti vyvíjet, ale věříme, že trend bude i do budoucna zaměstnancům na penzijní připojištění přispívat,
myslí si Marek Zeman z finanční skupiny AXA. Očekáváme, že zájem o tyto formy odměňování (či dodatečných benefitů) bude stále růst. Největší potenciál je v segmentu SME, kde je propojištěnost obecně stále relativně nízká,
upřesňuje Petr Brousil, tiskový mluvčí Penzijního fondu České pojišťovny.
Pomoci rozvoji benefitů se někdy snaží i stát, a to formou různých daňových úlev. Hospodářská komora by uvítala, aby k benefitům volněji přistupovala také daňová legislativa. Větší smluvní volnost by umožnila odečitatelnost benefitů bez podrobného zkoumání, zda jde o daňově uznatelnou položku,
přeje si Viktorie Plívová.
S tím ale nesouhlasí někteří zástupci podnikatelů. Já bych daňové zvýhodnění nepřeceňoval. Je-li podnik v dobré kondici, potom si obvykle dokáže své zaměstnance motivovat dobrými prostředky, má-li naopak problémy, potom mu nepomůže žádné daňové zvyhodnění,
nesouhlasí Karel Havlíček z AMSP a lakonicky dodává: Zaplatit se musí, odečíst z daní se může.
Na čem se však všichni shodují je fakt, že Česká republika je pozadu v podpoře vzdělávání. Nejdůležitější změnou by podle nás mělo být větší důraz na investice do lidského kapitálu. Ten patří mezi základní znaky moderní ekonomiky 21. století a je proto potřeba, aby vzdělávání zaměstnanců dostalo stejnou důležitost jako investice do strojního vybavení či moderních technologií,
domnívá se Radomíra Kotlárová.
Je velkou ostudou, kdy si z daní můžeme odečíst kdejakou hloupost, ale vzdělání jen v některých případech. Přitom právě to bude do budoucna hybnou silou firem i celé ekonomiky,
uzavírá Karel Havlíček.