V souladu se zákonem o penzijním připojištění může se souhlasem účastníka platit za něj toto pojištění i třetí osoba. Příspěvek tedy může za zaměstnance platit též zaměstnavatel. V roce 2011 došlo k významné změně. Do zákona přibylo zcela nové ustanovení. Čtěte také: Exekuce a neschopenka k tomu? Oříšek pro mzdovky
Příspěvek jako daňový výdaj zaměstnavatele
Daňovým výdajem dle § 24 odst. 2 písm. j bod 5 zákona o daních z příjmů je:
- příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
- příspěvek na penzijní pojištění poukázaný u instituce penzijního pojištění (nově od roku 2011),
- příspěvek na soukromé životní pojištění.
Podle nového ustanovení je tedy možné poukázat příspěvek na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, bez státního příspěvku. Od roku 2011 si může rovněž zaměstnanec uplatnit jako nezdanitelnou částku příspěvky na penzijní pojištění podle uzavřené smlouvy o penzijním pojištění a institucí penzijního pojištění nebo využít jinak sjednané účasti na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění. Podmínkou je sjednání výplaty plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období.
Daňový výdaj zaměstnavatele a osvobození u zaměstnanců
Příspěvek zaměstnavatele hrazený zaměstnancům je daňovým výdajem bez omezení, avšak musí se jednat o plnění vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele pracovní nebo jiné smlouvy. Čtěte také: Dostanete padáka. Máte nárok na podporu i odstupné?
Příspěvky zaměstnavatele jsou na straně zaměstnanců osvobozeny dle § 6 odst. 9 písm. p zákona o daních z příjmů do úhrnné výše 24 000 Kč od téhož zaměstnavatele. Nadlimitní částka bude zdanitelným příjmem zaměstnance, včetně odvodů pojistného. Čtěte také: Kdy zákonodárci vypustí JIMa z láhve?
Příspěvek zaměstnavatele a rodičovská dovolená
Příspěvek je tedy možné poskytovat zaměstnancům. A jak je to v případě jejich mateřské nebo rodičovské dovolené? Vysvětlení jsme hledali u odborníků ze společnosti MIVO. Potíž je totiž v pojmu „zaměstnanec“, který zákon o daních z příjmů užívá pro své účely, a který má jiný obsah než zaměstnanec v pracovněprávních předpisech. Zaměstnanec je ten, kdo má příjmy vymezené v § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů (dle našeho názoru postačuje mít takový příjem ve zdaňovacím období). Potom je možné mu poskytovat benefity jako jiným zaměstnancům, přestože v daném měsíci pobírá nemocenské dávky,
vysvětluje Jana Vítková, daňová poradkyně společnosti MIVO. Dodává, že pokud je ovšem „zaměstnanec“ např. celý rok na rodičovském příspěvku, a nebyl mu tedy vyplacen žádný příjem dle § 6 odst. 1, není zaměstnancem ve smyslu zákona o daních z příjmů a nelze tedy na něj aplikovat ustanovení, kde se o zaměstnancích v souvislosti s příspěvkem na penzijní (při)pojištění hovoří. Obdobně to samozřejmě platí pro příspěvky na životní pojištění. Čtěte také: Neplatná výpověď nemocnému ve zkušební době
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU