Přístup k ženám je v pracovních otázkách často kritizován. Ženy často berou na stejných pozicích nižší odměny než jejich mužské protějšky. A vysoké manažerské posty ve firmách v naprosté většině zastávají hlavně muži. Nabízíme krátké zhodnocení situace.
Vůbec nejpřívětivěji se k ženám na trhu práce chovají Skandinávci. Podle aktuálního průzkumu provedeného britskými ekonomy jsou nejlépe hodnoceny pracovní podmínky žen v Norsku, dále ve Švédsku a první trojici uzavírá Dánsko. V České republice sice v posledních letech došlo k řadě změn, ale velká část ostatních zemí udělala v porovnání s námi větší posun. V Indexu žen na trhu práce se proto Česká republika v současnosti propadá až na 20. místo. Přitom ještě před deseti lety obsadila 14. pozici. Žebříček hodnotí zejména rozdíly v platech mužů a žen, zapojení žen na trhu práce, a jejich podíl na pozicích na plný úvazek.
Přístup k ženám se ve většině tuzemských firem zlepšil. Posun však není tak velký jako například v Nizozemsku, Belgii či Španělsku. To, co by pomohlo posunout Českou republiku na lepší příčky, by byla větší flexibilita ze strany zaměstnavatelů,
uvádí Libor Stodola ze společnosti PwC Česká republika. Podle průzkumu pracují více než čtyři pětiny českých žen na plný úvazek. Řada z nich by ale uvítala možnost kratšího úvazku.
Fenoménem zůstává nižší ohodnocení žen
Situace českých žen na trhu práce by mohla být lepší. Inspiraci můžeme najít ve světě.
Důležitým tématem zůstávají také rozdíly v odměnách. Přestože se tyto rozdíly v řadě, zejména nadnárodních firem, již stírají, trh je stále vnímá,
dodává Libor Stodola. Je to celosvětový trend, ale Česká republika patří podle kritiků k těm zemím, kde je rozdíl v platech mužů a žen na stejných pozicích velmi výrazný. Podle dlouhodobých údajů Českého statistického úřadu za roky 1996 až 2011 činí tento rozdíl celou pětinu. V roce 2011 dostávaly ženy průměrnou hrubou mzdu 22 389 korun, bylo to o 5 845 korun méně než muži. Statistici vysvětlují, že tento rozdíl je způsoben mimo jiné i mateřstvím. Ženy nemají po dobu mateřské dovolené možnost pracovat na profesním a kariérním růstu.
Navíc ženy obvykle pracují v profesích, které mají všeobecně nižší mzdové průměry. I v případech, kdy se dostanou do vedoucích pozic, ale berou ve srovnání s muži méně. Příčinami může být menší dravost, kdy si ženy nedokážou říct o vyšší platové ohodnocení. Odborníci upozorňují, že tím se do dalších let vystavují finančním problémům. Nižší příjmy se jim totiž logicky projeví také na nižších důchodech.
Zaměstnanost žen pomáhá vývoji trhu
Co se týká otázky zaměstnanosti, tak práci má pouze 56 % Češek. Míra zaměstnanosti žen s dětmi do tří let věku se pak pohybuje jen kolem 20 %. Česká republika má největší rozdíl v míře zaměstnanosti žen bez dětí a s dětmi. V roce 2040 bude chybět až 550 000 pracujících. Zvýšení zaměstnanosti žen by mohlo tuto hrozbu pomoci zvládnout,
říká Petra Janíčková z portálu Práceženy.cz.
Jak upozorňuje Evropská komise, vyvážené zastoupení obou pohlaví přispívá také k lepšímu obchodnímu výkonu firem. Některé státy evropské sedmadvacítky už proto přijaly genderové kvóty. Platí například ve Francii, v Belgii nebo ve Španělsku. Zaměstnanost žen se podílí i na růstu trhu. Ženy mají totiž v rodinách často větší kupní sílu a 63 % všch nákupních rozhodnutí je na nich. Každý týden rozhodnou Češky o nákupech v objemu o 9 miliard korun vyšším než muži, komentuje portál Práceženy.cz.
ČLÁNKY DO MAILU