Špatně jste to četl/a, nikoliv přévést práva na majitele psa, ale zaměstnavatel je "zároveň povinen zabezpečit převod práva vymáhat částku po majitelce psa na pojišťovnu". Pro snažší pochopení - zaměstnanci vznikne škoda a nemajetková újma. Zaměstnavatel je vyčíslí a buď přímo poškozenému zaměstnanci je vyplatí a následně požádá pojišťovnu, u které je pro případ své odpovědnosti pojištěn, o uhrazení této částky jemu, neboť mu vznikala škoda. Případně požádá pojišťovnu, aby ona přímo poškozenému vyplatila náhradu. V obou případech pojišťovně vznikne škoda a zaměstnavatel je povinen, aby pojišťovna mohla náhradu této škody vymáhat na tom, kdo je za ni odpovědný, tedy na majitelce psa.
Viníkem je pes. Za něj je odpovědná jeho majitelka. Náklady na léčbu může po majitelce psa vymahat zdravotní pojišťovna.
No výborně. Takže pokud člověka se psem dovnitř nepustí, dostane jeden flastr (jak jsme se mohli dočíst v nedávném článku ohledně hospod - v hospodě je totiž taky pracoviště) a pokud ho pustí (a on zaměstnance pokouše) tak dostane další flastr - nezajistil bezpečnost. A to nemluvím kdyby pes pokousal jiné hosty.
Já nevím - nemáme v tomhle státě "apríl" tak nějak permanentně? Tohle se snad nedá myslet vážně.
Původně jsem psal, když pes pokouše zaměstnance - a v tom případě je to snad jasné, ne? Toho hosta jsem přidal - radši si to nechci představovat. (Pokud hospodský dostane flastr i za to, že se host sám a dobrovolně “ožere” a následně jede autem, tak nevěřím, že by nebyl zodpovědný za psa - ale hledat se mi to nechce. Povinnost zajistit “bezpečí hostů” se jistě taky dá “vyškrábat” v některém z mraků zákonů.)
Když pes pokouše zaměstnance, tak je to tak, jak jsem uvedl. U toho hosta je to jiné. Zde je poškozenému za zranění přímo odpovědný majitel psa. Avšak, chcete-li za každou cenu nalézt odpovědnost majitele hospody, tak tady máte příklad. V hospodě je podlaha pokrytá linem. Pes udělá loužičku a jiný host, než majitel psa, na ní uklouzne a zraní se.
Ježíši! To je fakt zlý sen...mně tedy přijít někdo do práce se psem, tak má okamžitě neplacené volno a může jít zpátky domů - všecko má své meze. Ono už stačí, když se musím dohadovat s nesoudným zákazníkem, který tvrdí "on (pes) vám nic neudělá, on je hodný" - nezájem - my jsme přišli pracovat a ne že budu ještě hlídat, aby pes někoho nekousl - a stát se to může kdykoliv.
Jednou jsem šel do práce hodně brzo, otevřu kancelář a vyřítí se na mě obrovský ostrý pes. Ozve se povel, pes se zastaví, přijde uklizečka a omluví se, že si psa sebou vodí pro svou ochranu, když po nocích uklízí. Pak nás představí a od té doby si pes chodil pro drbání, když jsem zase přišel dřív.
Takže ano, jsou důvody, proč si lidé vodí psy do práce.
Odpovědnost za jakoukoliv škodu způsobenou psem nese primárně majitel psa. Pokud se "nehoda" přihodí jinému zaměstnanci v průběhu pracovního procesu (vstup na území pracoviště a odchod z něj v to počítaje) stále má odpovědnost majitel psa, ale poškozený se domáhá odškodnění jako z pracovního úrazu po zaměstnavateli. Plnění potom zaměstnavatel vyžaduje po majiteli psa; v případě, že se to řeší přes nějaké pojištění zaměstnavatele, tak následně pojišťovna vymáhá plnění škody po majiteli psa. Takto by alespoň měla posloupnost odpovědností vypadat. Kde je nějakej právník? (já to nejsem a taky by mně to docela by mně to zajímalo).
Stran zodpovědnosti za škodu ano. Jenomže si povšimněte formulace: “...zaměstnavatel....Je prakticky odpovědný za to, že pracoviště, na kterém zaměstnanec pracuje, je bezpečné a zdraví neohrožující. Jak se však ukázalo, to splněno nebylo, ...” - jinými slovy nesplnění zákonem dané povinnosti zaměstnavatelem ze kterého doslova “vykukuje” sankce ze strany správního orgánu, která může klidně i přesahovat škodu. (V našem sankčním systému třeba i řádově).
V případě těch hospod (jak bylo výše zmíněno) je to absurdita nadruhou. Nevpuštění psa je porušení jedné zákonné povinnosti, jeho vpuštění (pokud pokouše zaměstnance) je zase porušení jiné zákonem dané povinnosti. Kocourkova hadra.
díky za odkaz na zajímavý článek.
Dle mě je napsaný trošku bulvárně a pan Neugebauer asi na jeho základě napsal tento, aby vysvětlil problém z pohledu bezpečnosti, odpovědnosti za psa na pracovišti.
V odkazovaném článku je napsáno o flastru restaurace: "Ta zakazuje vstup dětem do 18 let, do hospody mají zákaz i rodiče, kteří dorazí s kočárkem, majitelé psů nebo i cyklisté" Osobně nevěřím, že flastr dostali za ty psy, v článku to rozepsáno není a jen to navádí k volnému/mylnému závěru.
Následně tam je: "Inspekce netoleruje ani ty podnikatele, kteří odmítají poskytnout pronájem majitelům psů." To osobně nevím, co tím autor potažmo ČOI myslí, ale flastr za zákaz vstupu psům do hospody v tom taky nevidím.
Možná by to chtělo od autorů víc podrobně rozepsat, aby zabránili šíření volných závěrů, hoaxů. Diskuze pod články je toho zdárným příkladem.
Za psa je vždy právně odpovědný majitel toho psa, za bezpečnost na pracovišti je odpovědný vždy majitel pracoviště. Oba dva cosi porušili a ani jeden se nemůže zbavit odpovědnosti za úraz. Pokud vyrovnání neproběhne mimosoudně, tak následuje rozhodnutí soudu o náhradě škody a to rozhodnutí je dle právníka, peněz, soudce atd. vždy nejasný. Pokud to shrnu, tak majitel psa by se měl snažit o mimosoudní vyrovnání s poškozeným, jinak se budou krmit právníci, obhájci, soudci, znalci a to ze všech stran.
Mýlíte se a motáte věcí dohromady. Pravdu máte v tom, že za psa je vždy odpovědný jeho majitel. Mýlíte se však již v tom, že za bezpečnost na pracovišti je odpovědný vždy majitel pracoviště. To není zcela pravda, neboť někdy je odpovědný nájemce, někdy je majitel pracoviště odpovědný za část a za část je odpovědný nájemce a někdy je za pracoviště odpovědný zhotovitel, např. při udržbových pracích.
Též není pravdou, že oba cosi porušili. U majitele psa je to diskutabilní, neboť nebylo uvedeno, zda pro chování psa na pracovišti byly u zaměstnavatele stanoveny nějaké podmínky. Zaměstnavatel s pravděpodobností hraničící s jistotou nic neporušil.
Mimosoudní vyrovnání v tomto případě nepřichází v úvahu, neboť případ musí být řešen podle pracovněprávního předpisu. Tedy nebude ani následovat rozhodnutí soudu. Úraz bude posouzen jako úraz pracovní, zaměstnavatel provede, nebo zajistí provedení, náhrad škody a nemajetkové újmy, které poškozený utrpěl a pojišťovně, u které je pro svou odpovědnost za pracovní úraz pojištěn, postoupí právo vymahat vynaložené náklady na majiteli psa. Na něm též může vynaložené náklady vymahat zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn poškozený. Lze tedy oprávněně předpokládat, že částka, kterou bude muset majitel psa uhradit bude vyšší, než v případě mimosoudního vyrovnání, to však v tomto případě nepřichází v úvahu.
"...Zaměstnavatel s pravděpodobností hraničící s jistotou nic neporušil...." Proč se tedy v článku píše: "...zaměstnavatel....Je prakticky odpovědný za to, že pracoviště, na kterém zaměstnanec pracuje, je bezpečné a zdraví neohrožující. Jak se však ukázalo, to splněno nebylo, ...”
Jedná se o obecnou odpovědnost, nikoliv o porušení konkrétního požadavku. Zákoník práce požaduje, že zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Nejedná se tedy o konkrétní požadavek.
Pokud vydal lejstro, že je zakázáno nechat se na pracovišti pokousat psem, tak tu povinnost neporušil (pak je za nedodržení pokynu nadřízeného zodpovědný pracovník). Pokud ho nevydal, je zodpovědný zaměstnavatel. Asi takto formalisticky fungují naše zákony a naše soudy to hodnotí.
Jo a největší sranda je, že by vás, jako zaměstnavatele taková absurdita - jako že si zaměstnanec s sebou přivede do práce psa - ani nenapadla. Mně tedy určitě ne. A přesto jste za to zodpovědný - aneb, jak píšu níže - takový zaměstnanec by si to "vychutnal" až do dna.
V poslední době mám dojem, že v naší společnosti má přednost pitomost před zdravým rozumem - a nemyslím jen psy, ale všeobecně. Šílené matky, které vidí úchylku i v tom, když otec koupe svou malou dceru, MeeeeToo - baby, které se vyznačují tím, že chodí polonahé a pak si stěžují na "zájem" i po letech (když už nemají co ukázat), zloděj, který má větší práva, než okradený...toho by se našlo.
“Vydání lejstra” spolehlivě nebude stačit. Bude potřeba doložit, že na téma “zákaz vodění psů” bylo provedeno školení a že byli prokazatelně pracovníci proškoleni (stvrzeno podpisy) a to pravidleně alespoň jednou do roka, raději dvakrát. Dále musí být vydaná směrnice, jak postupovat, pokud se i přes školení a zákazy pes na pracovišti vyskytne, kam telefonovat, jaké ochranné prostředky si obléci. Koho podnikatel ustanovil jako svého zástupce přes “řešeni psů” v době své nepřítomnosti...........
V souvislosti s tím psem na pracovišti by mě ještě zajímalo, jestli je zaměstnavatel zodpovědný za pokousání i tehdy, jestliže prokazatelně o tom, že zaměstnanec psa na pracoviště přivedl, nevěděl - řekněme, že byl v té době třeba na dovolené, služební cestě - prostě někde mimo.
Takže se bude zřejmě jednat o pracovní úraz, ale jedinou odpovědnost by měl mít v tomto případě ten, kdo psa na pracoviště přivedl...jenže ono to tak asi není, že?
Přiznávám se, že v takovém případě by onen zaměstnanec dostal hodinovou výpověď pro hrubé porušení kázně a kdyby to z nějakých "zákonných" důvodů tak rychle nešlo, dostal by to tak sežrat, že by ještě rád odešel sám, protože platit za to, co zaviní nesoudný pablb, tak mi stoupne adrenalin pokaždé, kdykoli se na něj jen podívám...
Je to děs.
Takže kdyby pokousal pes mého pracovníka při výkonu práce u zákazníka, je to rovněž pracovní úraz za který zodpovídá zaměstnavatel - tedy já, i když pes je zákazníkův.
Vidím, že můj nekompromisní požadavek, aby pes byl zavřen nebo bezpečně uvázán ještě před naším vstupem na pozemek je více než oprávněný...