Změnil se například výpočet sankcí a přiznání lze podat nově skrze online finanční úřad. U přehledů se zase půl roku nemusely platit minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
Co se dozvíte v článku
Přiznání lze letos podat později
Už od začátku letošního roku platí novinka, že ti, kdo podají daňové přiznání elektronicky, mají lhůtu pro podání daňového přiznání prodlouženou o měsíc. Základní lhůta 1. dubna se tak pro elektronická podání pro letošek posunula na 3. května. Vláda navíc na začátku března posunula lhůtu pro přiznání pro všechny o jeden měsíc. Kdo tedy podá přiznání v papírové podobě, může tak letos beztrestně učinit až 3. května. Jestli přiznání odešlete elektronicky, můžete to letos udělat až do 1. června.
K prodloužení lhůt opět, stejně jako v loňském roce, došlo skrze prominutí pokut za pozdně podané daňové přiznání a také doplatek daně z příjmů. Pozor ale na to, že odpustek platí jen tehdy, pokud přiznání a doplatek stihnete v náhradním termínu podat a zaplatit. Pokud nikoli, sankce se vám budou počítat už od dubna. Nicméně platí, že kdo podá přiznání elektronicky, byť po termínu, případné sankce dostane až od původní lhůty pro elektronické podání, tedy od 3. května.
Od letošního roku se rovněž zjednodušilo podání podnikatelům, kteří využívají služeb daňového poradce a chtějí tak prodloužit lhůtu o další tři měsíce. Do konce loňského roku bylo nutné dát plnou moc konkrétnímu daňovému poradci a tu před uplynutím tříměsíční lhůty (zpravidla do začátku dubna) doručit na finanční úřad. To nově již předem není nutné a stačí, když daňový poradce prostě podá přiznání ve lhůtě tří měsíců po uplynutí základní lhůty a spolu s ním doručí i plnou moc.
Využijete odklad lhůt pro podání přiznání a přehledů?
Poklesly sankce při opoždění
Od letoška rovněž platí změny sankcí. U podání daňového přiznání nakonec liberační lhůta zůstala na 5 pracovních dnech a navíc se zvýšila minimální hranice pro vznik pokuty při pozdním podání z 200 Kč na 1000 Kč. Pokud tak penále nedosáhne 1000 Kč, poplatník jej platit nemusí. U pozdního doplacení daně se sice dřívější lhůta, o kterou se lze beztrestně opozdit, čtyř pracovních dnů zkrátila na tři kalendářní dny, ale stejně jako u sankcí za pozdní podání přiznání se úrok nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 Kč.
Dále klesl úrok z prodlení, který platí při zpoždění poplatníci. Nově se totiž odvíjí od výše úroku z prodlení podle občanského zákoníku, která je ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, + 8 procentních bodů. Dle dřívější úpravy daňového řádu přitom musel poplatník platit repo sazbu stanovenou Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, + 14 procentních bodů. Úrok z prodlení se tak snížil o 6 p. b.
Kdo má datovku dobrovolně, nemá už povinné elektronické přiznání
V případě elektronických podání ale nedošlo pouze ke změně termínů. Nově se zúžila i povinnost podávat přiznání elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře v případě osob, které mají zpřístupněnou datovou schránku, pouze na osoby, které datovou schránku mají zřízenou na základě zákona, typicky tedy na firmy nebo vybrané profese. S touto změnou souvisí i zmírnění pokut za nedodržení elektronické formy podání. Místo dřívějších 2000 Kč se nově platí 1000 Kč.
Online finanční úřad
Další novinkou je online finanční úřad na portálu Moje daně, skrze který lze podat přiznání elektronicky, a to i s předvyplněnými údaji. Do online finančního úřadu se poplatník může přihlásit hned několika způsoby. K dispozici je přihlášení přes tzv. e-Identitu. To je možné pomocí elektronického občanského průkazu s čipem, službou MojeID a také prostřednictvím bankovní identity.
Tu v současné době nabízí 5 bank:
- Česká spořitelna
- ČSOB
- Komerční banka
- Air Bank
- Moneta
Bankovní identitu si lze zřídit v internetovém bankovnictví banky.
Dále je možné se přihlásit skrze datovou schránku. Pokud uživatel nevybere ani jednu z možností, může si nechat vygenerovat osobní přístupové údaje přímo od finančního úřadu, které si poplatník na úřadu vyzvedne. Při ověření identity tak už uživatel nebude muset při podávání i placení daní cokoli dalšího prokazovat.
Pokud poplatník vyplní své podání správně, obdrží ještě potvrzení o úplnosti podání a informaci o nedoplatku či přeplatku na dani. Platba daně bude pomocí vygenerovaných platebních informací včetně QR kódu.
Slevy a nezdanitelné částky
Co se týče samotného výpočtu daně, nic se neměnilo. U slev na dani a nezdanitelných částek došlo k několika drobným změnám. Díky zvýšení minimální mzdy se zvýšilo tzv. školkovné na 14 600 Kč a u bezúplatných plnění se zvýšil limit pro využití na 30 % základu daně.
Také přehledy lze podat později
Také u zdravotního a sociálního pojištění dojde, a to v návaznosti na prodloužení lhůty pro daňové přiznání, k posunu u termínu pro podání přehledů. Vláda minulý týden schválila novelu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která mimo jiné prodlužuje OSVČ lhůtu pro podání přehledů pro zdravotní pojišťovny za rok 2020. Letos (za rok 2020) tak budou moct všechny OSVČ podat přehledy pro zdravotní pojišťovnu až do 2. srpna 2021. Případný doplatek pojistného je pak třeba uhradit do 8 dnů od podání přehledu.
Posune se i lhůta pro podání přehledů pro ČSSZ, a to na 30. června. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž využilo toho, že ministryně je zmocněna promíjet penále za opožděné platby sociálního pojištění a lhůtu tak prodloužilo tímto způsobem. Aby však byla sankce za pozdní podání přehledu prominuta, je nutné nejpozději do 30. června 2021 tento přehled nejen podat, ale současně také do 30. června uhradit případný doplatek pojistného, který bude z tohoto přehledu vyčíslen. Za den úhrady se přitom považuje den připsání platby na účet příslušné OSSZ.
Půl roku se neplatily minimální zálohy
Při vyplňování přehledů nezapomeňte, že půl roku loni neplatila povinnost platit minimální zálohy. OSVČ hlavní tak musí za těchto 6 měsíců doplatit jen rozdíl mezi minimální zálohou a tím, co skutečně měly odvádět. Kdo tedy platil pouze minimální zálohy (2544 Kč u sociálního a 2352 Kč u zdravotního pojištění), bylo mu pojistné na 6 měsíců plně odpuštěno. Kdo platil zálohy vyšší, doplatí po podání přehledu jen rozdíl.
O něco komplikovanější je situace u OSVČ vedlejších, a to u zdravotního pojištění. U sociálního pojištění je vše jasné, jelikož i OSVČ vedlejší mají určenou minimální výši záloh – 1018 Kč, která byla na půl roku odpuštěna. U zdravotního pojištění však zákon přímo nestanovuje OSVČ vedlejší a je odlišný režim pro OSVČ a zároveň zaměstnance (osoby, za které platí pojistné zaměstnavatel) a pro OSVČ a zároveň osoby, za které platí pojistné stát (třeba důchodci).
Osoby, kterým platí pojištění stát, platí zálohy na základě zisku z předchozího roku (v prvním roce podnikání neplatí zálohy vůbec) a neplatí pro ně minimální výše. Také tyto OSVČ nemusely zálohy platit a byly jim odpuštěny. Měl-li například důchodce předepsanou zálohu za kalendářní měsíc v tomto období ve výši 1500 Kč měsíčně, pak mu byla odpuštěna platba pouze ve výši této předepsané zálohy, tj. maximálně 1500 Kč v kalendářním měsíci (a nikoli ve výši minimální výše zálohy 2352 Kč).
Jiný režim ale u zdravotního pojištění platí pro OSVČ, které jsou zároveň zaměstnány. Tyto OSVČ totiž neplatí žádné zálohy na zdravotní pojištění a pojistné vždy doplácí zpětně po podání přehledu. Odpuštění záloh se těchto OSVČ netýkalo, nicméně i tyto OSVČ si dle nového výkladu ministerstva zdravotnictví mohou zpětně zdravotní pojištění odečíst.
ČLÁNKY DO MAILU