Poslední den na přiznání k dani z nemovitostí a dani silniční. Koho se týkají?

Kdo podává přiznání k dani z nemovitých věcí

Přiznání k dani z nemovitých věcí podávají poplatníci, u nichž se změnily okolnosti rozhodné pro stanovení daně. Hlavně se jedná o poplatníky, kteří v roce 2023 nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku.

Přiznání musí podat i ti, kteří v minulosti k přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je rovněž změna výměry parcely na základě obnovy katastrálního operátu.

Poplatníci, kteří nějakou nemovitost darovali, prodali nebo jinak pozbyli, nemusí v některých případech podat přímo daňové přiznání a stačí, když finančnímu úřadu ohlásí změnu ve vlastnictví nemovitosti formou písemného oznámení. Toto ale platí jen pro poplatníky, kteří už v daném kraji žádnou nemovitou věc nemají. Pokud někomu v daném kraji ještě nějaká další nemovitá věc zbyla, musí podat dílčí daňové přiznání.

Přiznání se podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost nachází. Kdo vlastní více nemovitostí a všechny se nachází v jednom kraji, podává přiznání jen na jeden úřad. Pokud má ale poplatník nemovitosti ve více krajích, podává více přiznání, a to za každý kraj jedno.

Kdo podává letos také přiznání

Letos navíc musí podat přiznání i další poplatníci. Jde o těchto 10 situací:

1) Stavební pozemek

Kdo získal stavební povolení nebo už staví budovu na pozemku, kde již stojí jiná budova, musí podat přiznání a pozemek v rozsahu budoucí stavby zdanit vyšší sazbou pro stavební pozemky. Nově totiž již nehraje roli, zda na stejném pozemku stojí jiná budova.

2) Zpevněná plocha

Kdo má pozemek, na kterém se nachází zpevněná plocha (a není evidován jako ostatní plocha nebo jako zastavěná plocha a nádvoří) a má ho zařazen v obchodním majetku, musí nově podat přiznání a část pozemku, na které se nachází zpevněná plocha, zdanit vyšší sazbou pro druh pozemku zpevněná plocha. Podnikateli, který vlastní pozemek, na kterém se nachází zpevněná plocha pozemku, a tento pozemek včetně zpevněné plochy pozemku má zařazen v obchodním majetku podle zákona o daních z příjmů, nově vzniká povinnost podat daňové přiznání. Důvodem je, že dochází ke změně definice zpevněné plochy pozemku, upřesňuje na webu finanční správa.

3) Garáž

Kdo má objekt, který je v katastru nemovitostí zapsán jako garáž (L), by si měl zkontrolovat, zda jej opravdu uvedl v přiznání jako garáž. Pokud nikoli, musí tak učinit. Nově totiž není možné garáž danit podle způsobu faktického užívání (pokud například slouží jako sklad ovoce, ale je zapsána jako garáž, nemůžete ji nově přiznávat jako příslušenství k obytnému domu). 

Platí to i opačně. Kdo vlastní objekt, který využívá jako garáž, ale v katastru tak není uveden, nemůže ho nově přiznávat jako garáž. U garáží neevidovaných v katastru nemovitostí se nic nemění, dodala finanční správa.

4) Uživatel pozemku, který vlastní státní pozemkový úřad (SPÚ)

Kdo užívá pozemek v majetku SPÚ a nemá s úřadem uzavřenou nájemní nebo pachtovní smlouvu, musí také podat přiznání.

5) Uživatel nemovité věci, kterou vlastní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM)

Přiznání musí podat také uživatel nemovitosti, která je v majetku ÚZSVM. Nově se totiž takový uživatel stává poplatníkem daně z nemovitých věcí.

6) Uživatel budovy nebo jednotky, jejíž vlastník není znám

Nově se poplatníkem daně (a musí tak podat přiznání) stává i uživatel budovy (kromě obytného domu) nebo jednotky (kromě jednotky pro bydlení), jejíž vlastník není znám.

7) Pronájem místnosti v obytném domě nebo v jednotce

Kdo pronajímá v obytném domě nebo v jednotce místnost například přes Airbnb a zároveň tak v souvislosti s tím poskytuje další služby (úklid, vynášení odpadků apod.), musí podat daňové přiznání a za tuto místnost musí uplatnit zvýšení daně. Přiznání musí podat také ten, kdo jednotku přiznává pro bydlení, v níž je místnost využívaná k podnikání v oboru ubytování, tzn. místnost pronajímá a zároveň poskytuje služby.

8) Lesy hospodářské pod vlivem imisí, zařazené do pásma ohrožení „A a B“

Kdo vlastní pozemek jiného druhu než lesní pozemek, ale nacházejí se na něm lesy hospodářské pod vlivem imisí, zařazené do pásma ohrožení „A a B“, musí podat daňové přiznání a přiznat daň bez nároku na osvobození.

9) Osvobození zařízení služby péče o dítě v dětské skupině

Kdo vlastní budovu, ve které je provozována dětská skupina, může podat přiznání a uplatnit v něm nárok na osvobození. Dochází k rozšíření osvobození od daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek, které slouží zařízení služby péče o dítě v dětské skupině, dodala finanční správa.

10) Osvobození pozemků v národním parku v zóně přírodě blízké

Podobně jako u předchozího bodu platí, že ten, kdo vlastní pozemek, který se nachází v národním parku v zóně přírodě blízké, může v daňovém přiznání uplatnit nárok na osvobození. Dochází totiž k rozšíření osvobození od daně z pozemků území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny.

Kdo nepodává přiznání k dani z nemovitých věcí

Přiznání naopak nepodávají ti, kteří jej odevzdali v předešlých letech a nezměnily se u nich skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Pokud se například kvůli rozhodnutí obce změnily koeficienty, nové přiznání poplatníci podávat nemusí. Stejně tak netřeba podávat přiznání kvůli zvýšení sazeb, které přinesl konsolidační balíček. Přepočet se provede automaticky a novou výši daně se lidé dozvědí rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem.

Jaké jsou sankce při pozdním podání

Kdo podá přiznání později, hrozí mu sankce. Lze se nicméně o několik dnů beztrestně opozdit. Penále činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka nepřekročí 1000 Kč.

Někteří majitelé zpřístupněných datových schránek by neměli zapomenout na to, že musí podat přiznání elektronicky. Zároveň ale platí, že je zohledňován účel, pro který byla konkrétní zpřístupněná datová schránky zřízena, resp. o jaký typ datové schránky se jedná. Pokud máte například datovou schránkou podnikající fyzické osoby, nemusíte podat přiznání k dani z nemovitých věcí elektronicky, pokud se jedná o daňové přiznání podávané pouze za nemovité věci nesouvisející s podnikatelskou činností.

Dokdy daň zaplatit

Většina poplatníků musí daň z nemovitých věcí zaplatit do 31. května. Pokud výše daně překročí 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek, přičemž první je nutné uhradit do konce května a druhou do 1. prosince. Výjimku mají zemědělci a chovatelé ryb, kteří musí daň či první část daně doplatit do 1. září. Případným druhým termínem zůstává 1. prosinec.  I v případě doplatku daně se lze beztrestně o několik dnů opozdit.

Daň lze zaplatit přes SIPO 

Už několik let se dá daň zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Kdo chce skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit tiskopis Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součást tiskopisu tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení pak poplatník musí doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období (čili do dneška), od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena.

Přečtěte si také:

Jak na daň z nemovitých věcí v roce 2024? Přiznání musí podat více poplatníků

Silniční daň se pro vozy do 12 tun zrušila

Předloni v červenci nabyla účinnosti novela zákona o silniční dani, která zrušila silniční daň u osobních automobilů, autobusů a nákladních aut do 12 tun. Kromě zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun se navíc snížila silniční daň pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun.

Co je předmětem silniční daně

Změnila se i struktura daně, například její předmět. Předmětem daně silniční je zdanitelné vozidlo, kterým se pro účely daně silniční rozumí silniční vozidlo kategorie N2 nebo N3 a jejich přípojná vozidla kategorie O3 nebo O4, pokud jsou registrována v registru silničních vozidel v České republice.

Zdanitelným vozidlem (resp. vozidlem, které není předmětem daně) však nejsou následující vozidla:

• s přidělenou zvláštní registrační značkou podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,
• kategorie N podkategorie - vozidlo zvláštního určení nebo terénní vozidlo zvláštního určení nebo
• kategorie O s kódem druhu karoserie DA.

Zdanitelné vozidlo není předmětem daně v kalendářním měsíci, ve kterém u něj nebyly naplněny skutečnosti, jež jsou předmětem daně.

Kategorie vozidel N zahrnuje motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro přepravu zboží a dělí se na:

• Kategorii N1 – motorová vozidla s maximální hmotností nepřevyšující 3,5 tuny
• Kategorii N2 – motorová vozidla s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 12 tun
• Kategorii N3 – motorová vozidla s maximální hmotností převyšující 12 tun

Kategorie vozidel O zahrnuje přípojná vozidla a dělí se na:

• Kategorii O1 – přípojná vozidla s maximální hmotností nepřevyšující 0,75 tuny
• Kategorii O2 – přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 0,75 tuny, ale nepřevyšující 3,5 tuny
• Kategorii O3 – přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 10 tun
• Kategorii O4 – přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 10 tun

Vozidlo kategorie O s kódem druhu karosérie DA je návěs, který není předmětem daně silniční.

Fakticky sice i nadále platí, že předmětem daně jsou nákladní vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny, dani však reálně podléhají pouze vozidla s nenulovou roční výší daně. Ta se uplatní u vozidel určitého počtu náprav až od určité stanovené tonáže celkové hmotnosti (např. u vozidel se dvěma nápravami až od 12 tun).

Kdo je poplatníkem daně

Poplatníkem daně silniční je ten, kdo

• je jako provozovatel zdanitelného vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla,
• užívá zdanitelné vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena.

Poplatníkem daně silniční je rovněž

• osoba, která používá zdanitelné vozidlo určené jako státní hmotná rezerva,
• organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí.

Je-li u téhož zdanitelného vozidla poplatníků více, platí daň společně a nerozdílně.

Kdo musí podávat přiznání k dani silniční

Pozor však na to, že někteří poplatníci musí podávat přiznání k dani silniční i nadále, přestože žádnou daň neplatí. Poplatník je totiž povinen podat řádné daňové přiznání k dani silniční, pokud se v něm uvádí alespoň jedno zdanitelné vozidlo, a to nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

V daňovém přiznání se uvádí pouze zdanitelné vozidlo,

• za které je dílčí daň (tj. daň za vozidlo) vyšší než 0 Kč,
• za které se uplatňuje sleva na dani nebo
• které je osvobozeno, pokud by jinak dílčí daň za něj byla vyšší než 0 Kč.

V daňovém přiznání se neuvádí zdanitelné vozidlo osvobozené podle § 3 odst. 1 písm. d) bodu 1, tj. pokud je poplatníkem diplomatická mise nebo konzulární úřad, je-li zaručena vzájemnost.

Nicméně platí, že pokud silniční daň činí méně než 100 Kč, daň se nepředepíše a ani neplatí.

Přečtěte si také:

Kdo musí podat do konce ledna přiznání k dani silniční, přestože nic platit nebude?