Přiznání neodevzdané v termínu může vyjít pěkně draho

Povinností podnikatele je včas podat daňové přiznání a Přehledy o příjmech a výdajích ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Samozřejmostí by měla být také úhrada vypočtené daně a doplatek pojistného. Dodatečné zjištění nesrovnalostí v již podaném daňovém přiznání nebo v přehledech bude jistě nepříjemnou záležitostí. Ovšem oprava daňového přiznání samotným poplatníkem je z hlediska sankcí výhodnější, než úprava daňového základu správcem daně při daňové kontrole. Čtete více: Noční můra každého podnikatele – Kontrola z finančního ú­řadu.

Podáváme opravné nebo dodatečné daňové přiznání?

Jestliže poplatník zjistí ve svém daňovém přiznání chybu ještě před uplynutím lhůty pro jeho podání, může podat daňové přiznání opravné. Opravné přiznání za rok 2008 tedy může podat do 31. 3. 2009, případně při prodloužení lhůty z důvodu zpracování přiznání daňovým poradcem nejpozději do 30. 6. 2009. Správce daně při vyměření daně použije opravné daňové přiznání a k předchozímu podanému přiznání nepřihlíží. O daňovém přiznání čtete více: Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2008.

Po uplynutí této lhůty již lze podat pouze dodatečné daňové přiznání. Pokud daňový poplatník zjistí, že jeho daňová povinnost měla být vyšší nebo daňová ztráta nižší, je povinen podat dodatečné přiznání do konce následujícího měsíce po zjištění této skutečnosti. Dodatečná daň je splatná ve stejné lhůtě.

Penále vyměřené správcem daně

Včas nepodané daňové nebo dodatečné daňové přiznání se může poplatníkům výrazně prodražit. Správce daně je oprávněn v souladu s § 68 zákona o správě daní a poplatků zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 %. O neplnění daňových povinností čtete více: Neplníte daňové povinnosti? Draze za to zaplatíte. 

Jestliže dodatečně zvýší daň nebo sníží daňovou ztrátu správce daně při daňové kontrole vznikne poplatníkovi podle § 37b povinnost uhradit dodatečně vyměřenou daň včetně penále ve výši:

• 20 % při snížení daně,
• 20 % při snížení odpočtu daně nebo nároku na vrácení daně,
• 5 % při snížení daňové ztráty.

Při podání dodatečného daňového přiznání samotným poplatníkem penále z dlužné částky nevzniká.

Úrok z prodlení

Aktuální výši a historii repo sazby je možné získat z webových stránek České národní banky.

OSSZ – oprava Přehledu o příjmech a výdajích a penále

Může se stát, že osoba samostatně výdělečně činná přehodnotí také svůj vyměřovací základ pro OSSZ a zjistí, že měla platit jinou, vyšší nebo nižší, výši pojistného. V těchto případech se postupuje rozdílně podle toho, zda nový vyměřovací základ bude vyšší než původní nebo naopak nižší. K tomuto účelu se použije klasický tiskopis Přehled o příjmech a výdajích, který se v úvodu označí jako opravný. Čtěte více: OSVČ čekají v příštím roce změny, které to jsou? 

Vyměřovací základ měl být stanoven vyšší

Opravný přehled podává OSVČ nejpozději do 8 dnů, kdy se o změně vyměřovacího základu dozvěděla. V přehledu uvede důvody pro jeho podání, novou výši daňového základu, vyměřovacího základu a měsíčního vyměřovacího základu. Rozdíl ve výši pojistného doplatí do 8 dnů od podání opravného přehledu. Od kalendářního měsíce, kdy OSVČ podala opravný přehled platí zálohy v nově vypočtené výši.

Vyměřovací základ měl být stanoven nižší

Opravný přehled může OSVČ podat nejpozději do tří kalendářních měsíců po měsíci kdy se o změně daňového základu dozvěděla. Opět se uvede nová výše daňového základu a nová výše vyměřovacího základu, která nesmí být nižší než původní výše vyměřovacího základu, pokud původní výše byla určena ve vyšší než minimální výši. Čtete více: Novinky v Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.

Tato složitě vypadající formulace neznamená nic jiného, než že nová výše vyměřovacího základu v opravném přehledu nesmí být nižší než původní v případě, že si v původním přehledu OSVČ sama určila vyšší než minimální vyměřovací základ. Podle § 5b 589/1992 Sb., je vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění částka, kterou si OSVČ sama určí, ne však méně. O minimálním vyměřovacím základu čtěte více: Sociální pojištění.

Podání opravného přehledu s vyměřovacím základem nižším se považuje za žádost o vrácení přeplatku. OSSZ je povinna tento přeplatek vrátit, pokud neeviduje jiný splatný závazek. OSVČ může samozřejmě sama požádat o použití přeplatku na úhradu záloh na pojistné v jednotlivých kalendářních měsících.

Porušení povinností a penále

Jestliže OSVČ poruší povinnosti vůči ČSSZ může jí být uložena v souladu s ustanovením § 22 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb. pokuta. Pokud neuhradí doplatek pojistného vypočteného z Přehledu, případně neplatí ve stanovených lhůtách zálohy na důchodové pojištění nebo platí zálohy nižší, než by měla platit, bude jí vyměřeno penále. Výše penále činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala.

Zdravotní pojištění – opravný přehled a penále

Pokud dojde ke změnám v již podaném přehledu o příjmech a výdajích pro účely zdravotního pojištění, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny do 8 dnů, ode dne, kdy se o nich dozvěděla. Pojistné se doplatí v třicetidenní lhůtě, ode dne zjištění změny.

Dlužné pojistné se doplatí na účet té zdravotní pojišťovny, u které byla v době vzniku dluhu OSVČ pojištěna. Pokud by byla pojištěna v jednom zdaňovacím období u více pojišťoven, rozdělí se doplatek poměrně podle doby pojištění u každé zdravotní pojišťovny. Čtete více: 1600 korun – nová výše zálohy zdravotního pojištění pro OSVČ.

Doplatek pojištění a penále

Jestliže nebylo pojistné nebo záloha zaplacena ve stanovené lhůtě, případně byla zaplacena v nižší částce je OSVČ povinna zaplatit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den. Čtete více: Zdravotní pojišťovny dluhy neodpouštějí. Nikdy a nikomu.

Výše pojistného se měnila. Starší dluhy se řídí platnými předpisy v daném období:

• od 1. 1. 1993 do 30. 6. 1993 = sazba penále 0,1 %
• od 1. 7. 1993 do 30. 4. 1995 = sazba penále 0,3 %
• od 1. 5. 1995 do 31.12. 2006 = sazba penále 0,1 %

z dlužné částky za každý den prodlení.

Za neoznámení zahájení nebo ukončení podnikatelské činnosti může být OSVČ uložena pokuta až do výše 10 000 Kč. Při opakovaném nesplnění povinností až do výše 20 000 Kč.

Za nepředložení dokladů ke kontrole nebo nepodání přehledu ve stanovené lhůtě, může zdravotní pojišťovna uložit pokutu do výše 50 000 Kč, a to za každé jednotlivé plnění.