Akciovou společnost může založit i jediný zakladatel jako právnická osoba. Musí však vědět, jak na to a zvážit veškerá pro a proti. V Česku je v současné době možné založit dva typy akciových společností. Prvním je všeobecně známá právní forma „akciová společnost“, tedy zkráceně a. s. či akc. spol. A druhý typ je Evropská akciová společnost – zkr. SE (Societas Europaea). Oba je možné zakoupit také jako ready-made společnost, tj. společnost pořízenou „na klíč“.
Právní problematiku založení společností upravuje Obchodní zákoník, konkrétně § 154–220. Podle platné legislativy je možné založit společnost s akciemi na jméno či na majitele. Ovšem jak dodává Petra Janáková, manažerka společnosti SMART Companies v praxi jsou více využívány akcie na majitele. A to především z důvodu větší flexibility převoditelnosti těchto cenných papírů. Akcie na majitele (pokud stanovy nestanoví jinak), mohou být převedeny pouhým předáním. Čtěte více: Jak se z OSVČ stát „eseróčkem“? Nejčastěji postupným převodem majetku
Akciová společnost může přinést větší prestiž v očích obchodních partnerů i veřejnosti
Důvodem pro založení či koupi akciové společnosti, může být její vyšší prestiž v očích obchodních partnerů i veřejnosti. Ta je dána především vyšším základním kapitálem, který tvoří minimálně 2 miliony korun v případě neveřejné nabídky akcií a 20 milionů u veřejné nabídky akcií. Sehnat dostatek volných finančních prostředků pro splacení základního kapitálu může být obzvláště pro začínající podnikatele problém. Nabízí se tak možnost koupit již předzaloženou společnost, která má při převodu na nového vlastníka základní kapitál zcela splacen. V nabídce ready-made společností jsou i a. s. s vyšším základním kapitálem než požadované minimum 2 mil. Kč.
Jak uvedla Lucie Menšíková, obchodní ředitelka firmy Společnosti Online drtivá většina těch, kteří zakládají společnost poprvé vůbec netuší, co všechno založení firmy obnáší. Roste tedy počet těch, kteří využívají služeb právníků, případně společností, které jim firmu založí na klíč,
dodává Menšíková.
Je skutečně vlastnictví akcií na majitele anonymní?
V poslední době se také často diskutuje o tom, že akcie na majitele umožňují určitou anonymitu vlastnictví a to konkrétně v případě, kdy jsou akcie v držení více osob, ať již právnických či fyzických. Na valné hromadě společnosti, která se dle zákona koná alespoň 1× ročně, musí být akcionář přítomen osobně či někoho zplnomocnit. V tomto okamžiku stejně dojde k „odhalení“ identity akcionářů,
sděluje dále Janáková a vysvětluje, že společnosti povinně dokládají tyto listiny do sbírky listin, která je v digitální podobě k dispozici široké veřejnosti. Prakticky tedy komukoli, kdo má přístup k internetu. Větší anonymita vlastníků by vznikla teprve kombinací české a. s., jejímž vlastníkem by byla zahraniční společnost z lokality, kde je vyšší míra ochrany soukromí vlastníků a kde nejsou informace o jménech, datech narození a adresách volně k dispozici. Čtěte více: Jak vložit majetek do podnikání? Pozor, vlastní práce se nepočítá
Založení akciovky jediným akcionářem možné je
Společnost může být v souladu s § 162 obchodního zákoníku založena jedním zakladatelem, je-li zakladatel právnickou osobou, jinak dvěma nebo více zakladateli. Z toho vyplývá, že jedna fyzická osoba nemůže být (na rozdíl od s. r. o.) zakladatelem akciové společnosti. Zákon ale nebrání soustředění akcií v rukou jedné osoby. Proto i fyzická osoba může všechny akcie společnosti nabýt po založení společnosti, aniž by jakýmkoli způsobem porušovala zákon. Jediný akcionář se poté zapisuje povinně do obchodního rejstříku. Podobné je to u evropské společnosti, kterou fyzické osoby nemohou ani založit (bez ohledu na počet), ale kterou mohou vlastnit po vzniku. Ostatní skutečnosti, jako vklady do základního kapitálu, jejich oceňování atp. jsou totožné se s. r. o.,
doplňuje Janáková, manažerka SMART Companies. Čtěte více: Na vstupu do cizí společnosti se dá finančně vydělat
K zápisu nově založené společnosti do obchodního rejstříku vedeného příslušným soudem je nutno doložit kromě dokumentů týkajících se založení společnosti, taktéž např. dokumenty k úspěšnému zapsání jednatelů, jakožto statutárního orgánu společnosti, a taktéž dokumenty týkající se sídla společnosti,sdělila pro business server Podnikatel.cz Veronika Pokorná z právní kanceláře Havel & Holásek.
K obsazení statutárních orgánů je ovšem zapotřebí více osob
Nevýhodou založení akciové společnosti jsou v některých případech požadavky na obsazení statutárních orgánů. Tady si už podnikatelé sami nevystačí. Tak tomu mohlo být v případě založení společnosti s ručením omezeným. Pokud má akciová společnost pouze jednoho akcionáře, je nutné zvolit minimálně 1 člena představenstva, který za společnost jedná a dále 3 členy dozorčí rady. Jestliže je více akcionářů, volí se 3 členové představenstva. Všichni členové orgánů společnosti ovšem musí splňovat zákonem dané podmínky, tj. musí být starší 18 let, způsobilí k právním úkonům a bezúhonní ve smyslu zákona o živnostenském podnikání. Prakticky to znamená, že pro založení potřebujeme vždy alespoň 4 nebo 6 fyzických osob.
Určitá personální úspora může nastat u Evropské společnosti. Její problematika je upravena českým Nařízením rady (ES) č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti a dále český zákonem č. 627/2004 o statutu evropské společnosti. Obchodní zákoník zde nemá tak zásadní vliv, jako u ostatních právních forem společností. U SE je možné bez ohledu na počet akcionářů jmenovat po jednom členu do dozorčí rady a představenstva. Znamená to, že jsou potřeba vždy alespoň 2 nebo 3 fyzické osoby,
upřesňuje Petra Janáková. Čtěte více: Evropská společnost je hudbou podnikatelské budoucnosti
Valná hromada se svolávat musí
Svolávání valné hromady akciové společnosti odvisí od formy akcií. Pokud společnost emitovala akcie na jméno, je povinna vést seznam akcionářů. Těm při svolávání valné hromady zašle oznámení o jejím konání. V případě že je společnost emitentem akcií na majitele, je se svoláváním valné hromady spojena větší administrativa. Představenstvo totiž musí uveřejnit oznámení o konání valné hromady minimálně 30 dní předem v Obchodním věstníku a dle zákona: jiným vhodným způsobem určeným stanovami. Nejčastěji prostřednictvím webových stránek deníků. Akcionáři se účastní osobně a předloží tak držené akcie nebo v zastoupení. Na valné hromadě se schvaluje účetní závěrka, změny stanov a další.