Jak uvedla serveru Podnikatel.cz Česká bankovní asociace (ČBA), jinými doklady nebo prohlášeními OSVČ lze daňové přiznání nahradit jen stěží. Samotné banky se zatím k podmínkám nechtějí příliš vyjadřovat a shodují se, že počkají, v jaké přesné podobě návrh parlamentem projde.
Co se dozvíte v článku
U paušální daně nepodáváte přiznání
Paušální daň pro OSVČ, kterou chce od příštího roku zavést vláda, má dle ministerstva financí zjednodušit podnikatelům jejich odvodové a daňové povinnosti a snížit nutnost papírování. Na příští rok vychází paušální daň na 5740 korun měsíčně. Jedním formulářem a jednou platbou tak vyřešíte svou daňovou a odvodovou povinnost a máte splněno. Žádná daňová přiznání, žádné přehledy pojistného. O nic dalšího se už nestaráte. Paušální daň tak živnostníkům ušetří nejen peníze, ale především čas, který by jinak strávili otravným papírováním,
komentovala ministryně financí Alena Schillerová.
Bez přiznání budou problémy s úvěry
To, že OSVČ nebudou v rámci paušální daně podávat přiznání, má však i negativní souvislosti. Podle ČBA neexistence povinnosti k podání daňového přiznání poplatníka, který přistoupí do paušálního režimu, může zkomplikovat nebo i omezit přístup některých klientů k úvěrům. Daňové přiznání totiž subjektům poskytujícím úvěry slouží při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr jako primární zdroj informace o jeho příjmech jakožto i výdajích, zejména u fyzických osob podnikatelů. Pravidla posuzování úvěruschopnosti přitom poskytovatelům úvěrů podrobně stanoví česká (zákon o spotřebitelském úvěru) i evropská legislativa (k níž se přihlásila ČNB a používá ji, jakožto i příslušné zákony, při výkonu svého dohledu nad subjekty finančního trhu). Jinými doklady či prohlášeními dlužníka lze dokument daňového přiznání nahradit jen stěží,
doplnil serveru Podnikatel.cz Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele a hlavní právník ČBA.
§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovatelům úvěrů posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Zákon dále výslovně uvádí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů
.
Poplatníci daně by tedy museli vést evidenci nejen příjmů, ale i výdajů. Samotné příjmy bez výdajů by pro hodnocení úvěruschopnosti byly samozřejmě nedostatečné. Je nutné podotknout, že na tom, aby banky od klientů při posuzování úvěruschopnosti vyžadovaly doložení jejich příjmů i výdajů, trvá i ČNB – a v současnosti k tomu slouží právě daňové přiznání,
vysvětlil Filip Hanzlík. ČBA své obavy vyjádřila i ve svých připomínkách k návrhu příslušné novely, jakož i doporučení problematiku podrobněji prodiskutovat a koordinovat i s dalšími orgány, především s ČNB. O výsledku takových případných konzultací ale k dnešnímu dni nemáme informace,
podotkl Hanzlík.
Využili byste paušální daň, pokud byste kvůli ní nemohli dosáhnout na úvěr?
Banky zatím mlží
Server Podnikatel.cz oslovil i tuzemské banky, zda už mají představu, jak budou vůči OSVČ v paušálním režimu postupovat. Banky se však vesměs nyní nechtějí ke svým interním postupům detailněji vyjadřovat a plánují počkat na finální podobu zákona. Jedná se o návrh zákona, který ještě může doznat změn. S konkrétními postupy vyčkáme na znění schváleného zákona,
odpověděl Patrik Madle, mluvčí ČSOB. Při posuzování možnosti poskytnutí úvěru je v KB vždy zkoumána úvěruschopnost žadatele v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, proto bude třeba i nadále příjem podnikatele doložit relevantními podklady. V tuto chvíli nelze jednoznačně specifikovat, jaké podklady by byly v případě zavedení paušálního odvodu z pohledu banky akceptovatelné, bude záležet na finální podobě této změny,
připojil se Pavel Zúbek, mluvčí Komerční banky.
Podobná vyjádření poskytli i zástupci Air Bank a mBank. Protože jde zatím o plány a týkají se až příštího roku, tak zatím pro tyto situace nemáme pevnou metodiku a nyní se nad tím zamýšlíme. Je pro nás důležité, abychom při případném zavedení této možnosti měli takové řešení, se kterým budou žadatelé o hypotéku spokojeni a které nám zároveň poskytne nutné záruky,
komentoval Vladimír Komjati, mluvčí Air Bank. Určitě nebude naším záměrem tento ekonomický sektor znevýhodňovat, nebo dokonce úplně znemožnit poskytnutí hypotečního úvěru. V současné době čekáme, zda tato možnost bude opravdu schválena a jaká budou pravidla. Zejména na to, co za dokumenty bude možné získat například od finančního úřadu. Ve chvíli, kdy budou jasná pravidla, pokusíme se je co nejlépe zohlednit v rámci interních procesů,
dodal Štěpán Dlouhý, mluvčí mBank.
Kdo bude moct paušální daň využít
Novelu zákona o daních z příjmů, která paušální daň zavádí, nyní čeká druhé čtení ve Sněmovně. Paušální odvod by se měl skládat z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro letošní rok by to znamenalo částku 5378 Kč (2926 Kč sociální pojištění, 2352 Kč zdravotní a 100 Kč daň z příjmů) měsíčně. Pro příští rok ministerstvo odhaduje, že by paušální odvod činil 5740 Kč měsíčně. Paušální daň budou moct využít OSVČ s příjmy do 800 tisíc Kč.
Kromě limitu příjmů nebudou moct paušální daň využít ani plátci DPH a nemají ani registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby. Zároveň OSVČ nesmí být dlužníkem, vůči které bylo zahájeno insolvenční řízení. OSVČ nesmí být ani společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Jak paušál získat
Pro vstup do paušálního režimu stačí finančnímu úřadu podat oznámení. Oznámení o vstupu do paušálního režimu ovšem bude nutné podat do 10. ledna roku, od kterého chcete paušální daň uplatňovat. Samotná záloha se bude platit do 20. dne příslušného zálohového období. Zároveň je stanovena výjimka pro zálohové období, ve kterém poplatník zahájil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti; taková záloha je splatná až 20. den bezprostředně následujícího zálohového období, což znamená, že první dvě zálohy jsou splatné ve stejný den.
Pokud by paušální daň prošla v podobě, jak ji schválila vláda, vydělají na ní hlavně více vydělávající OSVČ s 40% paušálem. 80% paušalistům se naopak nevyplatí. Jak spočítal server Podnikatel.cz, pro OSVČ hlavní s 80% paušálem, pro které platí minimální zálohy na pojistném, by znamenala vyšší odvody než doposud. Pro bezdětné z nich, které využívají jen základní slevu, by znamenala roční ztrátu 6000 Kč. V případě, že nyní využívají zvýhodnění na děti, šlo by dokonce o ještě vyšší částku. U OSVČ hlavních s 40% nebo 60% paušálem by výhodnost nového systému záležela na výši zisku a na nezdanitelných částkách, slevách na dani či zvýhodnění na děti, které podnikatel aktuálně uplatňuje. Některé bezdětné OSVČ s 40% paušálem by na paušální dani mohly vydělat až 85 tisíc Kč ročně.
ČLÁNKY DO MAILU