Podle Nejvyššího soudu totiž toto vymezení není dostatečně určité. Jako předmět podnikání jej však uvádí mnoho firem, podle některých odborníků může jít až o statisíce podniků. Všechny tyto firmy by tak měly svůj předmět podnikání ve společenských smlouvách upravit.
Přelomový judikát zavařil firmám
Nejvyšší soud vydal před několika dny přelomové rozhodnutí (sp. zn. 27 Cdo 3549/2020) ohledně stanovení předmětu podnikání nebo činnosti obchodních korporací. Tento údaj patří mezi povinné obsahové náležitosti společenských smluv firem. Účelem takového ujednání společenské smlouvy (stanov) je zajistit, aby obchodní korporace vykonávala výlučně činnosti, které jí její společníci či členové (respektive nejvyšší orgán) určili. Prostřednictvím určení předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace společníci či členové v obecné rovině realizují právo rozhodovat o základním směřování obchodní korporace. Hodlá-li obchodní korporace změnit předmět podnikání nebo činnosti, děje se tak zásadně změnou příslušných ujednání její společenské smlouvy (stanov),
doplnil ve svém rozsudku Nejvyšší soud.
Řada firem tuto povinnost řeší tím, že jako předmět podnikání uvedou „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. To je však podle Nejvyššího soudu chybný postup a takové ujednání je proto z důvodu neurčitosti jeho obsahu zdánlivé a nepřihlíží se k němu. Je-li ve společenské smlouvě (stanovách) uveden a případně i do obchodního rejstříku zapsán jako předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, odporuje tento zápis § 25 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných rejstřících a je třeba zjednat nápravu postupem podle § 9 odst. zákona o veřejných rejstřících.
Jinými slovy je podle soudu tedy nutné předmět podnikání ve společenských smlouvách změnit a nově již nebude možné tuto povinnost “odbýt” obecným „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. A pokud firma má takto předmět podnikání uvedený, může ji rejstříkový soud vyzvat, aby zjednala nápravu. Pokud ve stanovené lhůtě své pochybení nenapraví, může od soudu dostat pokutu až 100 000 Kč, a dokonce může dojít i k jejímu zrušení.
Problém se může týkat statisíců firem
Rozsudek tak přináší komplikace pro mnoho firem, odborníci odhadují, že se to může týkat desetitisíců až statisíců firem. Odhadem se to týká více než poloviny právnických osob v ČR,
uvedla serveru Podnikatel.cz Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Podle Lucie Luptákové, advokátky pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře Noerr, může jít dokonce až o 90 % všech firem, které mají takto uveden jeden z předmětů podnikání. Vzhledem k tomu, že k dubnu minulého roku bylo v České republice více než 500 000 společností (s.r.o. a a.s.), takto dotčených společností může být až 450 000,
upřesnila Luptáková.
Mají firmy čekat na výzvu rejstříkového soudu?
Zda by firmy raději měly své společenské smlouvy samy změnit nebo mají počkat na výzvu rejstříkového soudu, se však odborníci neshodují. Podle právníků je lepší změnit společenskou smlouvu či stanovy bez ohledu na to, zda společnosti bude doručena výzva rejstříkového soudu. Ačkoliv je vysoce nepravděpodobné, že by rejstříkový soud skutečně vyzval v blízké budoucnosti každou společnost, aby zjednala nápravu, vždy je vhodné jednat po právu. Navíc i kdyby nedošlo k žádné komunikaci s rejstříkovým soudem, aktuální či potenciální obchodní partneři společností mohou vnímat citlivě nezákonnost ve znění společenské smlouvy,
domnívá se Lucia Luptáková, advokátka pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře Noerr.
Tento postup doporučuje Barbora Antalíková, advokátka Taylor Wessing Česká republika. Klientům doporučujeme nečekat na výzvu rejstříkového soudu a společenskou smlouvu či stanovy uvést do souladu s uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu, ideálně při příležitosti nějaké jiné plánované změny těchto dokumentů. V této souvislosti upozorňujeme na povinnost obchodních korporací zrevidovat své zakladatelské právní jednání a přizpůsobit je úpravě tzv. velké novely zákona o obchodních korporacích, a to nejpozději do 1. ledna 2022. Změnu předmětu podnikání lze tudíž spojit se zapracováním zmiňované novely, pokud ji společnosti ještě neprovedly,
upřesnila Barbora Antalíková.
Zástupci podnikatelských asociací však doporučují firmám spíše vyčkat na výzvu rejstříkového soudu. Zatím jsme nezaznamenali, že by rejstříkové soudy na tento rozsudek zareagovaly. Firmám doporučujeme, aby v případě, že potřebují upravit své zakladatelské dokumenty v jiné souvislosti, předmět podnikání upravily zároveň s touto změnou. Uhradí tak jen jeden poplatek za změnu. V ostatních případech firmám doporučujeme, aby se poradily se svými právníky, popřípadě vyčkaly až na výzvu rejstříkového soudu,
dodal serveru podnikatel.cz Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.
Osobně bych vyčkala, protože v digitální době by nebylo od věci, aby se automaticky propisovala tato informace od správce daně, jemuž firmy poskytují podrobnější popis svého předmětu podnikání. Samozřejmě by to významně napomohlo kultivovanému způsobu fungování naší společnosti a vyhnuli bychom se zcela zbytečnému dalšímu zatížení daňových poplatníků (subjektů),
připojila se Pavla Břečková, místopředsedkyně AMSP ČR.
Je potřeba notářský zápis
Pokud se firmy (společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti) rozhodnou nečekat na výzvu a budou chtít změnit své společenské smlouvy ihned, musí tak učinit formou notářského zápisu. U veřejné obchodní společnosti či komanditní společnosti není pro změnu společenské smlouvy nutná forma notářského zápisu. Tedy je třeba, aby se společníci dohodli na novém znění společenské smlouvy a tuto změnu, resp. rozhodnutí o ní, doložili rejstříkovému soudu.
Složitost implementace změny bude záviset na vlastnické struktuře společnosti. Společnosti s menším počtem společníků, kteří se na změně shodnou, nebudou muset rozesílat pozvánky na valnou hromadu v zákonem stanovené lhůtě (společníci se mohou práva na včasné svolání valné hromady vzdát), případně mohou udělit plné moci jedné osobě, která notářský zápis u notáře podepíše. Taková plná moc bude vyžadovat ověřené podpisy a u ověření v zahraničí bude potřeba dostát požadavkům na apostilu či legalizaci,
podotkla advokátka Lucia Luptáková.
Další možností je hlasování per rollam, tedy mimo valnou hromadu, které bylo od 1. ledna 2021 zjednodušeno zejména pro zahraniční společníky. U akciových společností musí tuto možnost připustit stanovy, u s.r.o. postačí, když ji společenská smlouva nevyloučí. Pro přijetí rozhodnutí je potřeba vyhotovit návrh rozhodnutí formou notářského zápisu, jehož kopie se rozešle společníkům. Společníci se poté vyjádří s ověřenými podpisy (případně včetně apostily či legalizace) a notář o přijetí rozhodnutí sepíše další notářský zápis.
Alternativou je také hlasování pomocí technických prostředků, nicméně toto musí být dovoleno a blíže upraveno ve společenské smlouvě. Využití této alternativy, přichází-li v úvahu, je vhodné konzultovat s notářem, který může mít dodatečné požadavky, co se týče dostatečného ověření totožnosti společníků. Hlasování pomocí technických prostředků, zejména u rozhodnutí vyžadujících formu notářského zápisu, není zatím v praxi příliš běžné,
uzavřela Luptáková.
ČLÁNKY DO MAILU