Problémy s rozhodčími doložkami skončily, nový zákon funguje

Loňská úprava zákona o rozhodčím řízení byla proklamována coby jedna z nejlepších a velice férových úprav rozhodčích řízení na světě. Úpravy byly nutné především ve vztazích mezi podnikateli a zákazníky. Už v důvodové zprávě novely bylo zmíněno, že rozhodčí řízení umožňuje efektivně řešit majetkový spor mimosoudní cestou a velmi dobře funguje zejména ve sporech vzniklých ze smluv uzavíraných mezi podnikateli. Rozhodčí řízení ale v České republice během let získalo špatnou pověst a přiživovala se na něm řada lidí z takzvaných arbitrážních center či soukromých rozhodčích soudů. Děravý zákon byl proto nahrazen zákonem č. 19/2012 Sb., o rozhodčím řízení.

Vzhledem k tomu, že jsme nezaznamenali žádné praktické potíže s rozhodčími smlouvami uzavřenými po 1. 4. 2012 (tj. od účinnosti novely), domníváme se, že cíl novely byl naplněn. Nicméně necelý rok od účinnosti novely je přeci jen krátká doba na jakékoliv komplexnější vyhodnocení, byť to nyní vypadá, že problémy s masivním zneužíváním spotřebitelských rozhodčích doložek jsou prozatím vyřešeny, hodnotí situaci Robert Schuster, ředitel tiskového odboru Ministerstva spravedlnosti ČR.

Právníci přesto na některé nedostatky poukazují.  Je zde množství pravidel, která v některých případech nejsou zcela jasná. Je to například otázka přesnosti nákladů v době uzavírání doložky. Tedy v době, kdy smluvní strany ještě nemohou znát přesný předmět sporu a podobně, komentuje Jindřich Jelínek z advokátní kanceláře Glatzova & Co. 

Podnikatel je vnímán coby silnější strana

Vztahy mezi jednotlivými podnikateli nijak zásadně změněny nebyly. Dál tedy zůstávají v platnosti dosavadní smlouvy obsahující rozhodčí doložky. Tedy v případech, že tyto doložky plní základní náležitosti. Zdá se to výhodné, ale podnikatel by měl vždy zvážit všechny okolnosti případu a zvážit, zda je pro něj rozhodčí řízení výhodou či nevýhodou. V právních vztazích, které nejsou spotřebitelskými, zůstává zachována možnost uzavírání rozhodčích doložek jako součásti hlavní smlouvy. Na podnikatele je totiž pohlíženo jako na profesionála, který se umí na základě zkušeností kvalifikovaně rozhodnout. Podnikatel je vnímám coby silnější strana.

Autor: http://www.isifa.com/

Problémy s masivním zneužíváním spotřebitelských doložek jsou prozatím vyřešeny.

A toto platí zvláště ve vztahu podnikatel – spotřebitel. Úprava zákona byla připravena především na ochranu spotřebitele, který je teď ve sporu s podnikatelem vždy vnímán jako slabší a méně zkušenější. Před podpisem rozhodčí doložky musí být spotřebitel seznámen se všemi okolnostmi a následky, které pro něho z podpisu této doložky plynou.

Samostatná rozhodčí doložka a jiné

Největší změna se týká rozhodčí doložky. Ta v případě vztahu podnikatel – spotřebitel nesmí být součástí dané smlouvy. Lze ji sjednat jen samostatně a není možné ji řadit mezi podmínky, kterými se řídí smlouva hlavní. Spotřebitel s ní musí být za každých okolností seznámen. V případě, že by nebyla rozhodčí doložka podepsána na zvláštní listině, byla by považována za neplatnou.

Rozhodčí doložka musí obsahovat konkrétní informace o způsobu zahájení a formě vedení rozhodčího řízení, o nákladech a odměnách pro rozhodce nebo o způsobu doručení rozhodčího nálezu. Podstatné je také uvedení jména konkrétního rozhodce vedeného v seznamu Ministerstva spravedlnosti ČR nebo faktu, že rozhodovat bude stálý rozhodčí soud, přičemž v České republice působí pouze jediný, Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. V tomto případě stačí místo výše uvedených bodů pouze odkázat na status nebo řád stálého rozhodčího soudu.

Osoby, které rozhodují spory na základě rozhodčí doložky, musí mít ukončené vysokoškolské vzdělaní v oboru právo. Na rozhodce je také kladen požadavek bezúhonnosti. Nesmí tedy být odsouzeni za jakýkoli trestný čin. Strany rozhodčího řízení se mohou domluvit, že rozhodce v jejich sporu určí dohodnutá třetí osoba.

Zůstává zachována možnost rozhodovat spory podle zásad spravedlnosti. Ovšem rozhodci musí vždy přihlédnout k právním předpisům stanoveným na ochranu spotřebitele. Podle směrnice Evropské unie není možné připravit spotřebitele o jeho práva.

Z dalších novinek, které byly v posledních deseti měsících uvedeny do praxe, stojí za zmínku částečné prolomení bezvýhradného principu další nepřezkoumatelnosti rozhodčího nálezu obecnými soudy. Ty musí některé aspekty nálezu přezkoumat povinně, včetně důvodů pro odklad vykonatelnosti nálezu. Soudy mohou nálezy rušit v případě rozporů se zákony chránící spotřebitele nebo v případech, že by tyto byly v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem.

Slovníček pojmů

• Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci. Je využíváno jako náhrada civilního procesu při řešení majetkových sporů. Rozhodčí řízení je oproti běžnému soudnímu řízení rychlejší a méně nákladné, což je pokládáno za jeho největší výhodu.

• Rozhodčí doložka je jedním ze dvou typů rozhodčích smluv. Týká se všech sporů, které by v budoucnu mohly vzniknout mezi smluvními stranami. Kromě obecné dohody, že všechny či jen některé spory, které v budoucnu mohou z hlavní smlouvy vzniknout, budou řešeny mimosoudně v rozhodčím řízení, je možné do rozhodčí smlouvy zahrnout i ujednání o určení rozhodčího soudu nebo rozhodců, průběhu samotného řízení či o náležitostech a možnostech přezkumu rozhodčího nálezu.

• Rozhodčí nález musí obsahovat odůvodnění, ledaže se strany v rozhodčí smlouvě dohodnou, že odůvodnění není potřeba. V takovém případě ale rozhodčí nález bude obsahovat jen záhlaví, výrok ukládající povinnost, poučení o opravném prostředku a možnosti výkonu rozhodnutí, datum a podpis předsedajícího rozhodce.

Nový Řád Rozhodčího soudu

Nový zákon o rozhodčím řízení nalezl podporu také v přijetí upravených zásad Řádu Rozhodčího soud. Ten platí od 1. 7. 2012 a vyřešil nedostatky a nejasná ustanovení úpravy zákona o rozhodčím řízení. Spotřebitelé například mohou vnášet námitky nedostatku pravomoci Rozhodčího soudu, případně námitky podjatosti rozhodců kdykoli v průběhu řízení. Řád také stanovuje, že spory nelze rozhodovat ve zkrácených řízeních bez ústního jednání na základě předložených písemností. Rozhodčí nález navíc musí povinně obsahovat poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudem.