Proč by zaměstnavatelé neměli přehlížet domácí násilí? Jsou pro to pádné důvody

Pandemická izolace i rozšířenější home office jsou živnou půdou domácího násilí

Z výzkumu zveřejněného zkraje letošního roku o domácím násilí mimo jiné vyplynulo:. Jednotlivé pomáhající organizace napříč Českou republikou vyhodnocovaly nárůst poptávky po službách o 30 – 40 %, a to už v průběhu jarní vlny pandemie. Během podzimu se poptávka oproti roku 2019 zvýšila v některých případech až o 50 %.

Organizace, které se problematikou domácího násilí napříč Českem zabývají, výzkumnicím nárůst potvrdily. V organizaci Rosa například podle výzkumných dat v roce 2020 pracovnice informačního a poradenského centra zodpověděly celkem 1990 telefonních hovorů a internetových dotazů, týkajících se domácího násilí, což bylo o 708 kontaktů více než v roce 2019. Nárůst zhruba o polovinu kontaktů uvádí třeba i organizace proFem.

Některé firmy zahrnují téma domácího násilí do své péče o zaměstnance

Ani někteří zaměstnavatelé nezůstali k problematice domácího násilí lhostejní a vzali ji za svou, jako součást tématu péče o vlastní zaměstnankyně a zaměstnance, zdravé a odpovědné firemní kultury. A to s vědomím toho, že pokud někdo v jejich týmu zažívá domácí násilí, a to jak v situaci oběti, tak viníka, ovlivňuje to zásadně, kromě jeho soukromého života, také jeho práci.

Ať už se jedná o fyzické či psychické násilí, o násilí sociální, sexuální nebo ekonomické, o stalking či obtěžování v kyberprostoru, jak formy domácího násilí vyjmenovává příručka pro zaměstnavatele, nebo (nejčastěji) o jejich kombinaci. Příručka je výstupem pro účastnice a účastníky květnové Akademie proti domácímu násilí, která se uskutečnila za součinnosti Nadace Vodafone ČR, společností Ikea a Avon, organizace Rosa a Policie ČR.

Ačkoliv se domácí násilí může dít i mužům, v drtivé většině jsou jím zasažené ženy. Podle průzkumů má v Česku zkušenost s fyzickým nebo sexuálním násilím partnera pětina žen. Skoro polovina žen zažila nějakou formu psychického násilí. Už jen z toho je evidentní, že pravděpodobnost, že ve firmě bude někdo, koho se domácí násilí týká nebo ho má ve svém bezprostředním okolí, rozhodně není zanedbatelná.

Lidé pomoc firmy čekají a na zaměstnavatele jsou hrdí

Když si ve společnosti Ikea vloni udělali zaměstnanecký průzkum, zjistili, že 67 % zaměstnanců zná ve svém okolí někoho, kdo má zkušenost s některou z forem domácího násilí. Ukázalo se také, že 45 % zaměstnanců čeká od svého zaměstnavatele podporu, pokud by se dostali do podobné situace.

Roman Bojko, který má v Ikea na starosti rovnost, diverzitu a inkluzi, upřesňuje, že dotazovaní v takovém případě očekávají například právní podporu nebo psychologickou pomoc. Dodává, že z druhé strany jsou zaměstnanci na svou firmu, která se do tématu pustila, hrdí.

Dopady domácího násilí na pracovní život

Firmy, které se tématem domácího násilí zabývají, shrnují, jaké dopady na pracovní život může násilí mít. Je jich široká škála a jsou i důvodem, proč se firmě vyplatí téma domácího násilí nepřehlížet (vedle toho, že tím zkrátka udělá správnou věc) – vliv na produktivitu práce a celkový pracovní výkon, omezení plného zapojení do plnění pracovních úkolů, vliv na absenci v práci, vliv na pracovní i duševní zdraví zaměstnance, respektive zaměstnankyně, na vztahy s kolegy, atmosféru na pracovišti i kariérní růst.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Stát se může i to, že zaměstnankyně, která domácí násilí zažívá, zaměstnání raději opustí, přitom pro ni může být pracoviště jediným bezpečným místem. Nehledě na dopady na sebeúctu a sebedůvěru toho, kdo domácím násilím trpí.

Co ve firmě prakticky dělat?

Podle Branislavy Marvánové Vargové z organizace Rosa by zaměstnavatelé měli mít vnitřní pravidla a postupy, jak reagovat, pokud se dozví, že někdo z jejich lidí je obětí domácího násilí. Měli by si vytvořit interní pravidla, aby bylo jasné, co je potřeba v takové situaci dělat a co naopak ne. Je podle ní také namístě, aby se při rozšíření možností práce na dálku zaměstnavatelé více zajímali o to, v jakém prostředí jejich lidé z domova pracují.

Zaměstnavatelé mohou hrát významnou preventivní roli jak směrem k obětem násilných činů, tak směrem k násilným osobám, pokud domácí násilí komunikují jako chování, které je v jejich firemní kultuře zcela nepřijatelné. Zlepšuje se tak v podstatě i bezpečnost ostatních zaměstnanců na pracovišti.

Jak dodává Kateřina Bělohlávková z odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, zaměstnavatel může mít pro oběť důležitou pozici toho, kdo ji podporuje v případě, že se odhodlá domácí násilí řešit. A Jana Vychroňová, která se ve Vodafonu stará o oblast diverzity a inkluze, informuje pro inspiraci také o možnosti 10denního pracovního volna pro oběti domácího násilí, které je u ní ve firmě možné, a stejně dlouhého volna pro člověka, který oběti pomáhá.

Ať už jde o firmu o pár lidech, střední společnost nebo korporát, důležité je:

• Nemlčet, nezavírat před tématem domácího násilí oči a začít osvětou, klidně ve spolupráci s některou z neziskovek, které se problematice domácího násilí soustavně věnují.
• Nevtíravě jako zaměstnavatel nabízet pomoc.
• Vzdělávat (a to třeba i v oblasti souvisejícího tématu zdravého zvládání stresu či agresivity), informovat, motivovat zaměstnankyně a zaměstnance, aby téma vzali za své, aby si ho všímali.
• Ve větší firmě lze vymyslet interní informační a edukativní kampaň nebo rovnou nějaký širší asistenční program.
• Mít nastavené postupy, jak pomáhat případným obětem domácího násilí v pracovním týmu (aby se nenadělalo víc škody než užitku) a jak na druhou stranu postupovat proti případným pachatelům mezi zaměstnanci.
• Postavit se za téma už na úrovni nejvyššího firemního vedení.