Jak právníci, tak daňoví poradci navíc upozorňují, že kdyby se přijala teze finančního úřadu, že zákazníci (novomanželé) jsou osobami dle § 57 odst. 1 písm. d) daňového řádu, pak by se správce daně mohl dotazovat kohokoli a kdykoli. Takový precedens by byl velmi nebezpečný.
Na olomouckém berňáku bude zahájena dohlídková činnost
Ačkoli ještě v úterý finanční správa tvrdila, že postupovala u výzev novomanželům v souladu s předpisy, generální ředitel finanční správy Martin Janeček včera rozhodl o provedení dohlídkové činnosti na Finančním úřadě pro Olomoucký kraj. Dohlídka bude provedena v reakci na aktuální medializované pochybnosti o zákonnosti a správnosti postupu v agendě elektronické evidence tržeb na tomto finančním úřadě, na kterou před několika dny upozornil server Podnikatel.cz.
Podle úterního vyjádření postupovali pracovníci finanční správy podle svého nejlepšího přesvědčení a v souladu s daňovým řádem tak, aby co nejpřesněji zacílili na okruh osob, které jsou schopny poskytnout informace nezbytné pro šetření, a zatěžovali tak dotčené co nejméně – pokud možno vůbec. Finanční správa se vždy snaží vycházet primárně z informací, které získá z vlastní vyhledávací činnosti a vlastních evidencí a z informací, které poskytne přímo daňový subjekt. V odůvodněných případech, zvláště pak při podezření na závažné porušení zákonem stanovených povinností je ovšem možné osoby k poskytnutí relevantních údajů vyzvat. Skutečnost, že v jednotkách případů byli osloveni i novomanželé, kteří služeb dané provozovny nevyužívali, byla v souladu s právními předpisy,
uvedl Petr Habáň, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Finanční správa se ve svém vyjádření opírala o právní analýzu, kterou vytvořila právní sekce GFŘ. Argumentem, proč lze novomanžele považovat dle § 57 odst. 1 daňového řádu písm. d) za osoby, které získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní, má být to, že „objednali službu (zajištění svatební hostiny) realizovanou daným podnikatelem a za tuto zaplatili“. Tato argumentace však nemůže obstát u některých manželů, kteří měli hostinu doma a kterým výzva rovněž přišla. Ti si totiž žádnou svatební hostinu v restauraci neobjednávali a ani ji samozřejmě neplatili.
Čtěte více: Berňák žádal detaily o svatební hostině i po manželech, kteří měli hostinu doma
Odborníci se shodují, výzva byla nezákonná
Odborníci nicméně upozorňují, že ani novomanželé, kteří by hostinu v restauraci měli, nejsou osobami dle § 57 odst. 1 daňového řádu písm. d). Přinášíme jejich zdůvodnění.
Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR
Z odůvodnění výzvy je zřejmé, že finanční úřad má pochybnosti o tom, zda byla tržba za svatební hostinu řádně zdaněna nebo nahlášena na EET. K prověření ale zvolil naprosto špatný postup, takto nelze novomanžele otravovat. Ta výzva je zjevně nezákonná, neboť novomanželé rozhodně nejsou osoby, které by během svatební hostiny „získávaly jiné údaje nezbytné pro správu daní“. Počet hostů na svatební hostině navíc považuji za ryze soukromý údaj a požadavek na jeho sdělení dle mého názoru porušuje právo na informační sebeurčení. To může být ze strany státu narušeno jen v míře nezbytně nutné. Správce daně by tak měla zajímat maximálně výše účtu za svatební hostinu. Ale opakuji, nemůže to požadovat touto formou.
Tezi finanční správy, že by novomanželé byli osobami, které získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní, nelze v žádném případě přijmout. Potom by se v obdobné situaci ocitli maturanti na maturitním večírku, sedmdesátiletí dědečkové a babičky na srazu po padesáti letech po maturitě nebo sklíčení příbuzní na smuteční hostině po pohřbu. Výklad finanční správy je příliš extenzivní a jeho absurdita je na první pohled zřejmá.
Michal Hanych, vlastník společnosti SimpleTax, který se specializuje na spory s finančními úřady.
Správce daně jako důvod výzvy uvádí § 57 odst. 1, písm. d) daňového řádu. To je nesmysl. Dotčené ustanovení dopadá jen na osoby, „které získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní.“ Smyslem tohoto ustanovení je mít možnost získat údaje od podnikatelů a osob, které údaje získávají. Je to sice na první pohled velice široké, ale v kontextu všech ustanovení okolo se tím myslí osoby, u kterých je získávání takových údajů součástí jejich činnosti,
Jestliže použili „kobercový nálet“ (poslali všem novomanželům, kteří měli v daných dnech svatbu), jednoznačně nepostupovali zákonně. § 5 odst. 3 daňového řádu jednoznačně říká, že správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní. Samozřejmě se jedná o projev jedné ze zásad správy daní, zásadu přiměřenosti, která je poměrně obecná. Správce daně má pak pocit, že zásady může rovnou přeskočit a ignorovat je. Zásadně nesouhlasím s tím, že by správce daně měl zákonem uloženou možnost dotazovat se náhodných lidí na jejich čistě soukromé záležitosti. Jinými slovy, plošně zjišťovat, kdo měl svatbu doma, kdo v hospodě, případně v které.
Jiří Matzner, zakladatel advokátní kanceláře Matzner et. al.
Jak správce daně dospěl k závěru, že novomanželé mají dané informace, není zřejmé a zásah do soukromí ze strany státu je povolen pouze v nezbytné míře a v zákonem daném rozsahu, což v tomto případě nebylo splněno, alespoň pro takovou výzvu nelze nalézt oporu ani ve zdůvodnění, ani ve vysvětlení zástupce správce daně, proč právě uvedenou výzvu adresoval novomanželům. Zdůvodnění výzvy je dle mého názoru zcela absurdní, včetně poučení o možné pokutě ve výši 500 tis. Kč za přestupek, zdůvodnění či vysvětlení zástupcem správce daně je velmi nevěrohodné a pro mě nepřijatelné.
Pokud navíc úřad oslovoval paušálně všechny, kdo měl ve vybraném období svatbu, pak jde ze strany úřadu o jednoznačné pochybení. Tedy správce daně nemůže oslovit každého, kdo by mohl být ve vytyčeném období v restauraci, tento způsob by pak mohl poskytovat právo finančního úřadu na oslovení všech osob, protože bez ohledu na svatbu či v opačném případě oslavě narozenin či výročí apod. by mohl oslovit každého. Správce daně takovou pravomoc nemá, soudy opakovaně rozhodly, že nemohou nadmíru a nedůvodně zneužívat svého postavení. Tímto způsobem by bylo možné rozeslat výzvu všem, protože každý mohl být v restauraci, bez ohledu zda vůbec někde byl či nikoliv.
Jiří Vaníček, advokát z AK Vaníček & Partneři
Dle našeho názoru novomanželé pod § 57 odst. 1 písm. d) d.ř. nespadají, jelikož toto ustanovení směřuje pouze na osoby, které vedou registry v rámci své podnikatelské činnosti, což potvrzuje rovněž komentář k daňovému řádu od nakladatelství Wolters Kluwer, sepsaný mj. soudci Nejvyššího správního soudu, přičemž spoluautorkou tohoto komentáře je rovněž paní Schillerová, současná ministryně financí.
Pokud bychom přijali výklad, dle kterého jsou zákazníci (spotřebitelé) osobami dle § 57 odst. 1 písm. d) daňového řádu (s čímž ovšem nesouhlasíme), pak se správce daně může dotazovat kohokoli a kdykoli. Takový precedens je velmi nebezpečný. Z finanční správy by se mohla stát nejmocnější instituce ve státě.
Již dnes jsme svědky, kdy tato instituce chce v podstatě řídit stát, určovat fungování obchodních vztahů, prostě ovládat hospodářskou činnost. Tomu je zapotřebí zabránit za každou cenu, protože dříve nebo později by to vedlo k hospodářskému kolapsu. Navíc nelze zapomenout na obyčejnou a současně velmi nebezpečnou lidskou vlastnost, kterou je závist. S ohledem na informace, se kterými úředníci finančního úřadu pracují, nelze tuto vlastnost podceňovat. Toliko na závěr.
ČLÁNKY DO MAILU