Letošní letní sezona je „bohatá” na pády cestovních kanceláří. Nejčerstvěji vyhlásila úpadek cestovní kancelář Relax Max Tours (v Obchodním rejstříku zapsaná teprve koncem loňského roku). Před ní již měly problémy cestovní kanceláře Balkan Travel (ta jako první v červnu), RETUR a Cool Travel. Asi největšího mediálního „ohlasu” se dočkal pád Tomi Tour, cestovní kanceláře zaštítěné tváří Václava Fischera. Spekulace týkající se finančních problémů se v posledních dnech rozpoutaly také kolem cestovní kanceláře Sunny Days. Nakonec se ale ukázalo, že potíže s letadly zřejmě zapříčinila administrativní chyba – cestovka prý zapomněla letadla objednat. Finanční problémy mají navíc také například nízkonákladové aerolinie SkyEurope. Čtěte více: Letecké nehody Čechy nezastraší, last minute stále frčí
Na potíže nízkonákladových aerolinií již zareagovaly České aerolinie (ČSA), které nabídly cestujícím s platnou letenkou nízkonákladového dopravce možnost odletět do dané destinace právě s ČSA. A to za příplatek 50 eur pro jeden směr. Tato cena je podle Hany Hejskové, ředitelky komunikace a tiskové mluvčí ČSA, konečná. Nabídka je platná jen pro zákazníky vybraných společností, primárně pro ty, kteří mají potíže anebo obavy, že by se jim problém při cestování nemusel vyhnout. Nabídka Českých aerolinií je spíše gesto, pomocná ruka. Není to cesta, jak na zákaznících v nouzi za každou cenu vydělat. Jsme zavedený spolehlivý dopravce a této pověsti se snažíme dostát,
reaguje Hana Hejsková na otázku, jestli budou ČSA usilovat o kompenzaci rozdílu v ceně například u původního dopravce.
Tisíc a dost
Jsou pády cestovních kanceláří fakt, který by měl odradit případné zájemce o zahájení podnikání v cestovním ruchu? Podle podnikatelů určitě ne, trh ještě nasycený není. Počet zahraničních dovolených českých občanů stoupal do loňského roku meziročně více než o 10 %. Průměrný plat stoupl za posledních 20 let přibližně osminásobně. Po skončení současného krizového období bude tento trend přibližování životní úrovně západním zemím bezesporu pokračovat,
odpovídá Tomio Okamura, viceprezident a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, na otázku business serveru Podnikatel.cz, zda je přes pády cestovních kanceláří a ekonomickou recesi na českém trhu vůbec aktuálně místo pro start nových cestovek. Trh zájezdů, dovolených, firemních pobytů, školních zájezdů, teambuildingů či eurovíkendů podle něj ještě neřekl poslední slovo a v tomto ohledu čeká Okamura další rozvoj. Za hraniční počet cestovních kanceláří na českém trhu považujeme číslo 1000, více už by asi bylo příliš mnoho,
uzavírá.
Podnikání v cestovním ruchu je podle Jana Papeže, tiskového mluvčího Asociace cestovních kanceláří České republiky, jako každé jiné. Věřím, že i přes velký počet kanceláří a přes určitou míru recese je v našem cestovním ruchu ještě hodně místa pro ty, kteří chtějí v tomto oboru podnikat,
tvrdí pro business server Podnikatel.cz. Stále je podle jeho názoru na trhu nedostatek kvalitních agentur a i v oblasti cestovních kanceláří jsou stále služby, které na trhu chybí. Ovšem ten, kdo vstoupí do cestovního ruchu s představou, že cestovku může dělat každý, kdo byl jednou na dovolené, tak jistě velmi brzy zjistí, že je to obor, kde je velmi tvrdá konkurence, malé marže a 24hodinová služba klientům, žádná nebo jen malá pomoc státu a kde nic není zadarmo. Takové zájemce bych od podnikání v cestovním ruchu odrazoval,
varuje Papež. Čtěte více: Podnikání v cestovním ruchu: Ne vždy je třeba vzdělání a praxe
Krize nekrize, je to zákon trhu
Myslím si, že za úpadkem těchto cestovních kanceláří je chybné nastavení managementu firmy a v případě Cool Travel také jistá nezkušenost majitele,
komentuje aktuální situaci Tomio Okamura v odpovědi na otázku, jestli je možné za příčinou pádu cestovních kanceláří hledat důsledky ekonomické recese nebo šlo spíše o vyvrcholení dlouhodobějších potíží konkrétních firem. V České republice je nyní přibližně 950 cestovní kanceláří a letos zkrachovalo pět z nich, tedy 0,52 % z celkového počtu. Podle našeho názoru tedy není zatím důvod k panice,
dodává Okamura. Podle jeho informací například v zemích původní evropské patnáctky zkrachovalo od roku 2000 více než 50 leteckých společností. Desetitisícům lidí tak zůstaly v rukou místo letenek pouze bezcenné papírky, jelikož letecké společnosti nejsou, na rozdíl od cestovních kanceláří, pojištěné proti úpadku,
upozorňuje. Situace v České republice se tak podle něj nijak nevymyká situaci v celé Evropské unii. Ani Evropská unie nemá v rámci tržního hospodářství nástroje, jak regulovat činnost subjektů v cestovním ruchu,
dodává. Čtěte více: Novela zákona o cenách. Vlk se nažral a koza zůstala celá
Při cestách nejčastěji volíte:
Podobného názoru je také Jan Papež: Je těžké odhadovat, nakolik se na nešťastném konci těchto kanceláří podílela tzv. ekonomická krize, ale podle mého názoru to nehrálo nijak významnou roli. Cestovní ruch je podnikání jako každé jiné a někteří v něm uspějí a jiní neuspějí. Horší dostupnost úvěrů či zhoršená možnost najít investora pouze urychlí procesy, které v té které společnosti už existují,
tvrdí.
Zázraky se dějí jen výjimečně
Postoj a rozhodnutí majitelů nebo managementu cestovní kanceláře jsou jedna strana mince. Ta druhá, která útočí z televizních obrazovek, jsou zklamaní klienti zkrachovalých cestovek, kteří na zakoupenou dovolenou buď vůbec neodcestovali, nebo mají potíže s návratem. Nabízí se otázka, zda nelze ukončit podnikání v cestovním ruchu citlivěji a tak, aby došlo k co nejmenšímu poškození klientů. Lze klienty sedící na kufrech považovat za důsledek chyby managementu, když například kancelář prodávala zájezdy ještě v době, kdy o problémech věděla?
Jan Papež říká, že pokud by měl zobecňovat, přikláněl by se k tomu, že se management ve víře v zázrak snaží do poslední chvíle udržet chod společnosti. Ne proto, že by chtěl klienty ošidit, ale proto, aby získal více času na vyřešení finančních problémů. Ale jak ukázala praxe, zázraky se dějí pouze výjimečně,
uvažuje. Zároveň však připomíná, že byly i případy kanceláří, které skutečně svou činnost ukončily, aniž by poškodily klienty.
Myslím si, že v mnoha případech lze činnost cestovní kanceláře ukončit tak, aby bylo postiženo co nejméně klientů,
konstatuje Tomio Okamura. A dodává: Konkrétní důvody krachu jednotlivých cestovních kanceláří však musí eventuálně určit soud.
Čtěte více: Smluvní podmínky cestovek? Zákazníci často úpí