Účetním jednotkám stanovuje zákon o účetnictví povinnost vést účetnictví. Nejčastěji potom vedou klasické účetnictví, které má mnoho podnikatelů vryté v paměti jako tzv. podvojné účetnictví. Účetnictví jako takové má však své zásady, které musí být při vedení účetnictví dodržovány.
Co se dozvíte v článku
Akruální princip
Jedním ze stěžejních principů, na kterém tzv. stojí účtování nákladů a výnosů, je akruální princip. Akruální princip spočívá v tom, že se o nákladech a výnosech účtuje v tom časovém období, se kterým tyto náklady a výnosy časově a věcně souvisí. Pro účely dodržení této zásady potom slouží účty časového rozlišení a účty dohadných položek.
Při vedení účetnictví se totiž běžně stává, že faktura, která je vystavena v průběhu období, může věcně a časově souviset s jiným anebo více účetními obdobími. Typicky se jedná například o nájemné hrazené dopředu nebo zpětně, pojištění nebo předplatné. Zároveň je běžnou praxí hrazení záloh na spotřebované energie, kdy k vyúčtování dochází až v následujícím účetním období.
Pro tyto účely se pak účtuje jak na účtech časového rozlišení – tedy na účtech nákladů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a výnosů příštích období. Druhým typem účtů, které slouží k naplnění akruálního principu, jsou dohadné položky aktivní a pasivní. Účtování na těchto účtech má však svá pravidla.
Pro účtování na účtech časového rozlišení tak musí být známa částka nákladu nebo výnosu, který bude předmětem časového rozlišen. Účel, na který byl náklad nebo výnos vynaložen, a období, do kterého věcně a časově patří. U dohadných položek není zpravidla známa částka, a proto musí být zaúčtována tzv. kvalifikovaným odhadem.
Náklady příštích období
Pro účtování nákladů příštích období se využívá rozvahový účet 381 – náklady příštích období. Na tomto účtu jsou pak zachyceny ty účetní případy, které se vztahují k následujícímu období, ale byly vynaloženy v běžném účetním období.
Typicky se jedná o nájemné fakturované dopředu, pojistné nebo předplatné. Na účtu nákladů příštích období však může účetní jednotka rozlišovat i rozsáhlé pořízení drobného dlouhodobého majetku.
S účtem nákladů příštích období úzce souvisí rozvahový účet komplexních nákladů (382), na kterém se typicky účtuje o nákladech na výzkum a vývoj, nebo rozsáhlé náklady vztahující se k dlouhodobé přípravě ekonomické činnosti. Ke zúčtování však musí dojít do čtyř let od zaúčtování příslušných nákladů na účet komplexních nákladů.
Výdaje příštích období
Pro účtování o výdajích příštích období se používá rozvahový účet 383 – výdaje příštích období. Na tomto účtu jsou zachyceny ty účetní případy, které se týkají běžného účetního období, ale k úhradě dojde až v období následujícím.
Typicky se pak jedná o nájemné hrazené zpětně. Na tomto účtu se typicky účtuje na přelomu dvou účetních období. Příkladem pak může být mnoho faktur za poskytnuté služby, kdy tyto služby byly poskytnuty například v prosinci, ale k fakturaci došlo až v následujícím účetním období (například telefonní poplatky, dopravné, poskytnuté účetní služby a další).
Příjmy příštích období
Účet příjmů příštích období (385) je velmi podobný účtu výdajů příštích období. Na tomto účtu se zachycují ty účetní případy, které se týkají běžného účetního období, ale k úhradě dochází až v následujícím účetním období. Nejtypičtějším příkladem je opět nájemné hrazené zpětně.
Výnosy příštích období
Pro účtování o výnosech příštích období se používá rozvahový účet 384 – výnosy příštích období. Zde se účtuje o těch účetních případech, které jsou zachycené v účetnictví běžného období, ale věcně a časově se vztahují až k období následujícímu. Typicky se jedná o nájemné fakturované dopředu.
Dohadné položky
Na účtech časového rozlišení se účtuje v případě, kdy je známa částka, období a účel. Pokud částka není známa, ale období a účel ano, účtuje se o nákladech a výnosech na účtech dohadných položek. V takovém případě pak na základě kvalifikovaného odhadu dojde k zaúčtování tzv. dohadu, a tím pádem budou náklady a výnosy zaúčtovány ve správném účetním období.
Často se pak na základě dohadných položek účtuje o spotřebě energií, kdy kvalifikovaný odhad může vycházet například z předchozích fakturací nebo hrazených záloh. V následujícím období pak dojde ke zúčtování těchto dohadných položek například na základě obdrženého daňového dokladu.
Kdy nemusíte časově rozlišovat?
Zákon o účetnictví, resp. vyhláška k zákonu o účetnictví, a České účetní standardy stanovují, že nelze rozlišovat pokuty, penále, manka a škody. Dále také stanovuje, že časové rozlišení není nutné používat v případech, kdy se jedná o nevýznamné částky nebo pravidelně se opakující náklady/výnosy.
Za nevýznamné částky se pak považují takové, kdy ponecháním těchto nákladů a výnosů bez časového rozlišení nebude dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka prokazatelně a záměrně nebude zkreslovat výsledek hospodaření. Při pravidelně opakujících se nákladech a výnosech pak nesmí výrazně ovlivnit časovou a věcnou souvislost nákladů a výnosů.
Poslední pravidlo týkající se účtování na účtech časového rozlišení, které stanovuje vyhláška, se týká zákazu každoročně měnit postup při účtování o časovém rozlišení. Ke změně může docházet jen ve výjimečných případech.