Vlákno názorů k článku Proč se restauracím (ne)vyplácí přijímat stravenky? od * - " Výzkum společnosti PPM Factum potvrdil, že pokud...

" Výzkum společnosti PPM Factum potvrdil, že pokud by lidé nedostávali stravenky, téměř polovina z nich by do restaurace na teplé jídlo nepřišla."

Polovina lidí by se vzdala teplého hlavního jídla, se kterým navíc nemá žádnou práci, po 2/3 dní v roce, kdyby si se slevou nemohla koupit barevně potištěné papírky? Polovina?

Kdo tomu věří? Zadavatel výzkumu, stravenkářské firmy, a zpracovatel průzkumu, firma PPF Factum, ti jistě ne.

A hlavně, jestliže je nejběžnější stravenka 80 Kč, "nedaněných" je z ní jen 60%, k tomu poplatek od zaměstnavatele, poplatek od hospodského, DPH z poplatku, náklady na zpracování, o to vše má nižší plat a dražší cenu jídla, jaká je tedy skutečná přímá úspora pro "strávníka"? Kolem 10 Kč/oběd.

Kvůli 10 Kč / oběd by polovina lidí přestala chodit na oběd? To je pitomost. Navíc ta úspora 10 Kč ho stojí 30+ Kč v daních, které o to vyšší musí zaplatit jinde.

Výhodné je to jedině pro zahraniční stravenkářské firmy, převážně francouzské. To je část z těch stovkek miliard, které každý rok jdou z ČR do zahraničí. Proto jsou zde platy na 1/3 těch západních. Musí to tak být, to je jednoduchá matematika, když naši politici nutí zaměstnance z každého obědu platit daň do zahraničí.

Z 80,- Kč stravenky je nedaněných 45% z hodnoty stravenky.
My máme stravenky v hodnotě 70,- Kč a já jako zaměstnanec platím 31,52 Kč. Takže žádných cca 10,- Kč.
Ve fimě jsem účetní, takže přesně vím, co nás stravenky stojí.

Spletli jsme se oba. Úplně správně je to takhle:

Daňové výhody stravenek
Zaměstnavatel si může odečíst z daní až 55 procent hodnoty stravenky, kterou poskytne zaměstnanci; zbylých 45 procent obvykle doplácejí zaměstnanci sami – zaměstnavatel jim příslušnou částku strhává ze mzdy (samozřejmě ji ale může také doplácet ze svého, jako daňově neuznatelný náklad). Platí tu ale ještě jeden limit: daňově uznatelný příspěvek na stravování je zastropován sedmdesáti procenty z hodnoty stravného na pracovní cestě v délce pěti až dvanácti hodin. Částku určuje vyhláškou Ministerstvo práce a sociálních věcí, aktuálně dosahuje osmdesáti dvou korun. Maximální daňově uznatelný příspěvek na stravování tedy dělá 57,40 korun. Což odpovídá stravence v hodnotě 104 koruny na každý pracovní den nebo směnu.

Ale na těch 10 Kč trvám, protože takhle to vychází po započítání provizí (100 Kč stravenku zaměstnavatel kupuje za cca 106 Kč /5% provize + DPH z provize/, hospodský dostane cca 95 Kč), poštovné, administrativa s objednáním, distribucí, evidencí jak u zaměstnance, tak u hospodského. Oboje se nemůže projevit jinde, nežli v mzdě a ceně jídla. Takže odhadem, přesně to obecně vyčíslit nejde, je to těch 10 Kč.

Souhlas!
Je to vymyšlené chytře, a trati na tom jen zaměstnanec, který ma možnost volit ze dvou zel a to lepší je prostě stravenky prijmout. To druhé je příspěvek nebrat a tím se ještě vice obrat na platu. Tak je zajisteno, aby o produkt byla poptávka, z rad zaměstnanců. Zamestnavatelé samozřejmě mileradi sníží své mzdové náklady využitím stravenek a ještě to nazývají benefitem pro zaměstnance. Šlo by to krásně i bez stravenek a tech prizivniku co dělají stravenky. Zaměstnavatel mi da příspěvek 55 Kč a mohl by si snížit daně o 100 Kč. Já pak nemusím tahat ty papírky navíc a možná by mi hospodský dal najíst o něco levněji. A vydělaji na tom vsichni. (Kromě tech prizivniku).

Zaměstnavatel si může odečíst z daní ....

spravně by bylo říct, že z peněz vydané na stavenky ( až 55 procent hodnoty stravenky ) již dále nemusí platit daň z příimu.

není to zdaleka jen cena. musíte se oblíknout, do hospody dojít - někdy prší a někdy se vám nechce. ne každý má v pěším dosahu restauraci, kde by se mohl vyhovujícím způsobem naobědvat - někde se kouří, někdo má specifické nároky na kvalitu jídla či suroviny, ne každému vyhovuje sedět u přeplněných stolů s cizími lidmi neb obědovou pauzu mají všichni stejně. ne každá restaurace mění každý týden jídelníček, takže pokud máte každý den na výběr z deseti stále stejných jídel, za rok je nemůžete ani vidět. v mnoha podnicích se pauza na oběd sleduje a měří, případně eviduje na nějakých "píchačkách" - leckdo ani nemá šanci za časový úsek se do hospody dopravit, najíst se a zase se vrátit. takže - pokud už žravenky dostanete, snažíte se je nějak utratit. odhad dvou třetin lidí, kteří by v případě neexistence žebračenek se raději stravovala jiným způsobem mi nepřipadá nepravděpodobný.
jinak, pokud ze superkšeftu se žravenkami odtékají miliardy do zahraničí - neslyšel jsem o zákonu, zakazujícím českým hospodským se spojit a vytvořit si vlastní stravenky. asociací všelijakých mají tři prdxele, jedna z nich a nebo nově vytvořený subjekt by jistě mohl vytvořit vlastní stravenky, a miliardy danit v česku. nebo, nechcete se toho ujmout vy? dám vám zadarmo reklamní slogan ŽRAVENKA.CZ - DANÍME SVÉ ZISKY V ČESKU. srdce každého českého dělníka zjihne, a stovky miliard se jen pohrnou ...